Kalkulačka pro výpočet odstupného pro rok 2024

• Mzdová kalkulačka
  • Sociální pojištění
  • Zdravotní pojištění
  • Nemocenské pojištění
  • Odstupné
  • Superhrubá mzda
• Zálohy OSVČ
• Výpočet mzdy
  • Výpočet mzdy 2023
  • Výpočet mzdy 2022
  • Výpočet mzdy 2021
  • 2020
  • 2019
  • 2018
  • 2017
  • 2016
  • 2015
• Mzda nemoc
  • Náhrada za prvních 14 dnů
  • Nemocenská od 15. dne
• Mzda dovolená
• OSVČ

Odstupné v roce 2024

Odstupné  je definováno v zákoníku práce, kde je stanovena minimální výše odstupného, zaměstnavatel může částku navýšit. 

• Výše odstupného
• Kdo nemá nárok na odstupné
• Daň z odstupného
• Průměrný a pravděpodobný výdělek

Nárok na odstupné

Nárok na odstupné má zaměstnanec, který dostal výpověď nebo ukončil pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) Zákoníku práce:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným
d) nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci

Výpočet odstupného - kalkulačka

Kalkulačka není určena pro zjištění odstupného při využívání konta pracovní doby. V takovém případě při výpočtu postupujte podle ustanovení § 67 Zákoníku práce a Hlavy VIII Zákoníku práce. 

 

Kalkulačka - Výpočet odstupného v roce 2023 >>

1. Výše odstupného v případě důvodů  § 52 písm. a) až c) záleží na délce zaměstnání u zaměstnavatele:

 

	pracovní poměr	výše odstupného
1.	trval méně než rok	jednonásobek jeho průměrného výdělku
2.	trval jeden až dva roky	dvojnásobek jeho průměrného výdělku
3.	trval déle než dva roky	trojnásobek jeho průměrného výdělku
4.	pokud se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4	součet trojnásobku jeho průměrného     výdělku a částek uvedených v řádcích 1,2,3

 

Do doby trvání pracovního poměru pro výpočet odstupného se kromě délky trvání aktuálního poměru přičítá také doba předchozího poměru u stejného zaměstnavatele, pokud práce nebyla přerušena na více než 6 měsíců.

2. Výše odstupného v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy:

• pracovní úraz
• onemocnění nemocí z povolání
• pro ohrožení nemocí z povolání
• dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice

V tomto případě přísluší od zaměstnavatele odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

• Zaměstnanec, který nemůže ze zdravotních důvodů dále pracovat, pokud si pracovní úraz nebo onemocnění sám způsobil porušením předpisů nebo v důsledku opilosti/zneužití jiných návykových látek.

• pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost

• nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené pro výkon sjednané práce, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil

• jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr

• poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance

Další informace potřebné pro výpočet odstupného v roce  2024

Rozhodným obdobím pro výpočet odstupného je předchozí kalendářní čtvrtletí (výjimkou je využívání konta pracovní doby).  

Výplata odstupného musí proběhnout po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se zaměstnavatel písemně nedohodne se zaměstnancem jinak (výplata odstupného v den skončení pracovního poměru nebo pozdější termín výplaty).

Průměrný a pravděpodobný výdělek ve výpočtu odstupného

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy nebo platu za minulé čtvrtletí (tzv. rozhodné období) a odpracované doby za toto minulé čtvrtletí. Nezapočítává se doba dovolené a nemocenské. Započítávají se přesčasové hodiny, které byly v tomto období proplaceny.

Pravděpodobný výdělek se používá, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů. Zjišťuje se z hrubé mzdy nebo platu, dosaženého od počátku rozhodného období, popřípadě se vychází z částky, která by zřejmě byla dosažena (podle obvyklé výše složek mzdy nebo mzdy za stejnou práci u dalších zaměstnanců).

Je-li průměrný či pravděpodobný výdělek nižší než minimální mzda, pro výpočet odstupného se použije částka odpovídající minimální mzdě.

Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).

Pracuje-li zaměstnanec pro zaměstnavatele ve více pracovněprávních vztazích, posuzuje se každý vztah odděleně. 

Konto pracovní doby a výpočet odstupného

Konto pracovní doby je speciální způsob rozvržení pracovní doby, stanovený kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Při uplatnění konta pracovní doby se při výpočtu průměrného výdělku vychází z rozhodného období, kterým je předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období.

Je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě o kontu pracovní doby, může být práce přesčas (v rozsahu max. 120 hodin) z jednoho vyrovnávacího období započtena do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období. V případě takového ujednání v kolektivní smlouvě se také zvyšuje zákonná částka odstupného.

Zpravodajství k odstupnému