Antigravitace (AG)

Antigravitace snižuje sílu Newtonovy gravitace, závisí na hmotnosti tělesa emitujícího antigraviony a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru. Antigraviony jsou hmotné částice, které v případě, že jejich zdrojem je Slunce, snižují účinky gravitace o 28 %, ale jen do vzdálenosti 16 mil. km, pak tyto účinky klesají: Ve 150 mil. km pouze o 4 %, 1 mld. km o 1,4 % a 0,5 ly o 0,1% (Oortovo mračno). Příslušná hodnota antigravitační konstanty je tedy záporná a činí (-2,15) . 10^{-12 m3}. kg^-1. s^-2.

Sluneční antigraviony vznikají ve Slunci ze sytonů S^(–) a charakterizuje je 14. základní pyroton složený z 208 sytonů S^(–) o velikosti náboje 4 elektronů, tj. 6,4 . 10^{-19 C. Při syntéze tohoto pyrotonu vznikají všechny 4 druhy neutrin dle vztahu:}

208 ks sytonů S^(–)  1 antigravion + 85 ks pyrotonových neutrin frekvence 10¹² Hz + 30 ks pyrotonových neutrin frekvence 10¹⁷ Hz + 10 ks neutronových neutrin pocházejících z volných neutronů frekvence 10¹⁸Hz + 11 ks neutronových neutrin pocházejících z vázaných neutronů frekvence 10²⁰ Hz (názvy neutrin pocházejí od jejich původních zdrojů).

Z celkové hmotnosti 5.10^-30 sytonů S^(–) je stvořen 1 antigravion o hmotnosti 3.10^-30 kg a výše uvedená neutrina odpovídající ekvivalentní hmotnosti
2.10^-30 kg.

Rychlost hmotových antigravionů je o 20 % nižší než u nehmotných gravionů. Sluneční antigraviony způsobily biblické vyčištění meziplanetárního prostoru sluneční soustavy do Oortova mračna vzdáleného od Slunce cca 0,5 ly. Tato antigravitace má charakter slunečního větru.

Obecně platí, že dolní hranice hmotnosti hvězdy, produkující antigraviony, je 10²⁸kg. Jedná se o nízkoteplotní hvězdy, označované jako hnědé trpasličí hvězdy, patřící do temné hmoty. Tyto antigraviony mají o 15 % vyšší hmotnost než ty sluneční a jsou stvořeny z 280 sytonů S^(–) výsledného náboje 7,5 elektronů vodíku. Jejich antigravitační účinek je roven 47 % gravitační síly, ale s opačným znaménkem. Vyšší hranice hmotnosti zdroje antigravionů odpovídá KVASARU, tj. cca 10⁴⁰ kg. Jsou tvořeny 270 sytony S^(–) a jejich náboj odpovídá náboji devíti elektronům vodíku. Gravitační účinek snižují o 81 %.

Nejhmotnějšími jsou MASARY (10⁴⁷ kg) snižující gravitační sílu o 41 % do vzdálenosti 882 ly (průměrná hodnota). Pak dochází k poklesu odpovídajícímu Newtonovu gravitačnímu zákonu, ale se zápornou antigravitační konstantou. (Graviony masarů se začaly vytvářet v průběhu jejich vývoje. Přesto, že jsou nejhmotnější, vytvářejí jejich graviony frekvence 10⁴⁷ Hz pouze parabolickou deformaci prostoru vlivem jejich antigravionů.)

Energetickým polem antigravionů je neutronové pole pocházející z neutronových hvězd a obsahující neutrony volné a vázané do neutronových pyrotonů se dvěma, třemi a čtyřmi neutrony poutanými vzájemně gravitačními silami. Vlastní předávání energie se děje pomocí neutrin frekvencí 10¹⁸ a 10²⁰ Hz [13].