Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července

Na den věrozvěstů Cyrila a Metoděje mají obchody běžnou otevírací dobu, která není omezena Zákonem č. 223/2016 Sb..

Tento den slavíme památku příchodu křesťanských misionářů bratrů Cyrila (Konstantina) a Metoděje na území Velkomoravského státu v roce 863.

Slovanští věrozvěsti

Slovanští věrozvěsti (zvěstovatelé víry) jsou považování za šiřitele křesťanství a vzdělanosti v českých zemích. Oba byli v 19. století svatořečeni a papež Jan Pavel II. je prohlásil spolupatrony Evropy. Cyril je zobrazován v mnišském hábitu s knihou, také se skříňkou s ostatky, Metoděj je zobrazován s mitrou, také s berlou v podobě řeckého písmene tau a v biskupském rouchu.

Proč slovanští?

Na našem území v té době sice už bylo rozšířeno křesťanské náboženství, ale přinesli ho franští kněží a vzhledem k sepětí moci církevní a výkonné bylo třeba se vymanit z vlivu francké říše překonáním vlivu franckých duchovních a vytvořením samostatné církevní organizace (diecéze, biskupství). Kníže Rostislav proto francké kněze z Moravy vyhnal a požádal o příchod misionářů napřed papeže Mikuláše I. Velikého, a potom byzantského císaře Michaela III. Ten jeho prosbu o učitele víry vyslyšel a poslal na Moravu bratry Konstantina a Metoděje.
Konstantin (Cyril) a Metoděj pocházeli ze Soluně, na Velkou Moravu přišli jako vyslanci Byzancké říše znalí jazyka. Přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy (Konstantin vytvořil pro staroslověnštinu písmo – hlaholici) a pro potřeby bohoslužeb prosadili staroslověnštinu jako liturgický jazyk (předchozím liturgickým jazykem byla latina).

Život a práce Cyrila a Metoděje

Oba bratři před svým misijním působením původně žili světský život, Metoděj jako úředník byzancké říše se potom uchýlil do kláštera, Konstantin studoval na univerzitě a byl vysvěcen na kněze. Byl potom požádán o misii k Saracénům, kde hájil křesťanské učení. Poté následoval bratra do kláštera, kde zřejmě spolu pracovali na slovanštině. Bratři byli společně vysláni na další misijní cestu ke Kaspickému moři, tato cesta měla politické i náboženské cíle. Následovala cesta na Velkou Moravu na jaře 863 a jejich úspěšná práce tam, nicméně v roce 864 napadla opět Východofrancká říše Velkou Moravu a kníže Rostislav byl po porážce přinucen uznat její nadvládu a připustit návrat franckých kněží. Znovu docházelo ke sporům mezi slovanskou a franckou liturgií.
Bratři Konstantin a Metoděj se svými žáky přes Panonii putovali do Říma, kde je v roce 868 přijal nový papež. Hadrián II. uznal slovanskou liturgii a posvětil překlady liturgických knih. Vysvětil také Metoděje na kněze. Konstantin nemocný a vyčerpaný dlouholetým putováním a spory v Římě vstoupil do kláštera, přijal řeholní jméno Cyril, ale v klášteře po krátké době v roce 869 zemřel. Metoděj se dále věnoval misijní činnosti, vrátil do Panonie a s požehnáním papeže se stal prvním arcibiskupem panonsko-moravské diecéze. Při návratu na Moravu byl zajat Franky, uvězněn a odsouzen na doživotí, nicméně díky papežovu zásahu byl propuštěn a znovu dosazen na arcibiskupské křeslo. Vlivem politických změn se ale musel vrátit do Říma a znovu obhajovat slovanskou liturgii. Tentokrát bylo výsledkem, že musely být čteny evangelia a epištola napřed v latině, potom ve staroslovanštině. Metoděj zemřel na Moravě v roce 885.