Svátek práce 1. května

Tento den si připomínáme vypuknutí stávky chicagských dělníků v roce 1886 především za osmihodinovou pracovní dobu, která měla být k 1. květnu podle požadavků odborů zavedena. Nestalo se tak a rozběhly se protestní shromáždění, stávka a pochody, vše mělo zprvu nenásilný průběh. Majitelé továren si najali stávkokazy, které do práce doprovázeli pinkertonovci, došlo ke střelbě mezi stávkujícím a policisty a byli první mrtví. Proto se konalo velké shromáždění na chicagském náměstí Haymarket, kde ale v závěru proslovů policisté vyzvali k rozejití a někdo hodil směrem k nim bombu. Zemřelo sedm policistů a policie začala do davu střílet. Za bombový útok bylo souzeno osm anarchistů, čtyři z nich byli popraveni.
Proto byl tento den II. internacionálou (mezinárodní organizace socialistů) vyhlášen roku 1890 za Svátek práce, už ten rok ho dělnické spolky v Praze slavily na Střeleckém ostrově.

V předvečer tohoto dne se zapalují veliké ohně a pálí se čarodějnice (a hasiči mají pohotovost). Tato noc byla v pohanských rituálech vnímána jako plná tajemných sil, slavil se svátek Beltain (keltský svátek, související se slunečním bohem, kdy se zapalovaly ohně a vyháněl dobytek na pastvu). V německých a skandinávských zemích se označuje jako Valpuržina noc – odtud se pálení čarodějnic zřejmě dostalo i do českých zemí.

První máj ale také patří zamilovaným a je zvykem najít třešeň a políbit se s partnerem pod jejími vonícími rozkvetlými větvemi.

V liturgickém kalendáři slavili tento den do 19. století svátek apoštolové sv. Filip a Jakub Mladší, proto se také noci na 1. května říká filipojakubská. Atributy sv. Filipa jsou berla s křížem, kámen, kniha nebo svitek, také koš s bochník a rybami, mísa s hadem, sv. Jakuba Menšího valchařská tyč a kniha, nebo také svitek a kyj.