EK navrhuje cenový strop 180 EUR/MWh a mimořádnou daň jen v energiích a rafinaci

Evropská komise navrhuje mimořádnou intervenci na evropských trzích s energií s cílem řešit nedávný dramatický nárůst cen. EU se potýká s důsledky vážného nesouladu mezi poptávkou po energii a její nabídkou, který je do značné míry způsoben tím, že Rusko nadále využívá své energetické zdroje jako zbraň. Aby se zmírnil zvýšený tlak na evropské domácnosti a podniky, činí nyní Komise další krok v zájmu řešení tohoto problému a navrhuje mimořádná opatření ke snížení poptávky po elektřině, která pomohou snížit náklady na elektřinu pro spotřebitele, a opatření k přerozdělení nadměrných příjmů energetického odvětví ve prospěch konečných odběratelů. Navazuje tím na dříve dohodnutá opatření týkající se naplnění zásobníků plynu a snížení poptávky po plynu, jejichž cílem je připravit se na nadcházející zimu. Komise rovněž pokračuje v práci na zlepšení likvidity účastníků trhu, snížení ceny plynu a dlouhodobější reformě uspořádání trhu s elektřinou.
První reakcí k řešení vysokých cen je snížení poptávky. To může ovlivnit ceny elektřiny a vést celkově ke zklidnění na trhu. Nejdražší hodiny spotřeby elektřiny v situaci, kdy cenu výrazně ovlivňuje výroba elektřiny z plynu, Komise navrhuje řešit zavedením povinnosti snížit spotřebu elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší cenou nejméně o 5 %. Členské státy budou muset určit 10 % hodin s nejvyšší očekávanou cenou a během těchto hodin snížit poptávku. Komise rovněž navrhuje, aby členské státy usilovaly o snížení celkové poptávky po elektřině nejméně o 10 % do 31. března 2023. K dosažení tohoto snížení poptávky si mohou zvolit vhodná opatření, mezi něž může patřit finanční kompenzace. Snížení poptávky v době špičky by během zimy vedlo ke snížení spotřeby plynu o 1,2 miliardy m³. Zvyšování energetické účinnosti je rovněž klíčovou součástí plnění našich závazků v oblasti klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Komise také navrhuje dočasné zastropování příjmů pro výrobce elektřiny z „inframarginálních“ zdrojů, tj. elektřiny vyrobené technologiemi s nižšími náklady, jako jsou obnovitelné zdroje energie, jaderná energie a lignit, kteří dodávají elektřinu do sítě za nižší náklady, než je cenová hladina stanovená dražšími „marginálními“ výrobci. Tito „inframarginální“ výrobci mají mimořádné příjmy s relativně stabilními provozními náklady, neboť nákladné plynové elektrárny zvýšily velkoobchodní cenu elektřiny, kterou dostávají. Komise navrhuje stanovit strop příjmů pro inframarginální výrobce ve výši 180 EUR/MWh. To výrobcům umožní pokrýt své investiční a provozní náklady, aniž by byly narušeny investice do nových kapacit v souladu s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a 2050. Příjmy překračující strop budou vybírány vládami členských států a použijí se na pomoc spotřebitelům při snižování účtů za energie. Členské státy, které obchodují s elektřinou, se vybízejí, aby v duchu solidarity uzavíraly dvoustranné dohody o sdílení části inframarginálních příjmů vybraných státem, v němž se elektřina vyrábí, ve prospěch koncových odběratelů v členském státě s nízkou úrovní výroby elektřiny. Tyto dohody mají být uzavřeny do 1. prosince 2022, pokud čistý dovoz elektřiny do členského státu ze sousední země činí alespoň 100 %.

Zatřetí, Komise rovněž navrhuje dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků generovaných z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, na něž se nevztahuje zastropování příjmů pro inframarginální výrobce. Tento časově omezený příspěvek by přispěl k zachování investičních pobídek v zájmu ekologické transformace. Členské státy by jej vybíraly ze zisků za rok 2022, které jsou alespoň o 20 % vyšší než průměrné zisky za předchozí tři roky. Příjmy by byly vybírány členskými státy a přesměrovány ve prospěch spotřebitelů energie, zejména zranitelných domácností, těžce zasažených společností a energeticky náročných průmyslových odvětví. Členské státy mohou také financovat přeshraniční projekty v souladu s cíli plánu REPowerEU nebo využít část příjmů na společné financování opatření na ochranu zaměstnanosti nebo podporu investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

V rámci další intervence v oblasti pravidel trhu s elektřinou Komise navíc navrhuje rozšířit soubor opatření pro ceny energií, který je na pomoc spotřebitelům k dispozici. Návrhy by poprvé umožnily regulované ceny elektřiny pod úrovní nákladů a rozšířily by regulované ceny i na malé a střední podniky.

Jak oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová dne 7. září, Komise se bude i nadále zabývat dalšími možnostmi, jak snížit ceny pro evropské spotřebitele a průmysl a zmírnit tlak na trh. Komise prohloubí diskusi s členskými státy o nejlepších způsobech snížení cen plynu a provede rovněž analýzu různých návrhů týkajících se cenových stropů a posílení úlohy platformy EU pro nákup energie při usnadňování dohod o nižších cenách s dodavateli prostřednictvím dobrovolného společného nákupu. Komise bude také nadále pracovat na nástrojích ke zlepšení likvidity na trhu energetických služeb a přezkoumá dočasný krizový rámec pro státní podporu s cílem zajistit, aby členským státům i nadále umožňoval poskytovat nezbytnou a přiměřenou podporu hospodářství a zároveň zajišťoval rovné podmínky. Na mimořádném zasedání Rady pro energetiku dne 9. září ministři energetiky členských států podpořili činnost, kterou Komise v současnosti v těchto oblastech realizuje.

Souvislosti

Komise se v uplynulém roce zabývala otázkou rostoucích cen energií a členské státy zavedly na vnitrostátní úrovni řadu opatření, která Komise stanovila prostřednictvím souboru opatření pro ceny energií přijatého v říjnu 2021 a rozšířeného na jaře 2022 prostřednictvím sdělení o krátkodobých tržních intervencích a dlouhodobých zlepšeních uspořádání trhu s elektřinou a plánu REPowerEU. Situace na trhu s energií se výrazně zhoršila v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následného využívání ruských energetických zdrojů jako zbraně k vydírání Evropy, což vedlo ke zhoršení již tak napjaté situace v oblasti dodávek po pandemii COVID-19. Komise již navrhla nové povinnosti týkající se minimální úrovně zásob plynu a cíle v oblasti snížení poptávky, aby se vyrovnala nabídka a poptávka v Evropě. Členské státy tyto návrhy urychleně přijaly ještě před začátkem léta.

Vzhledem k tomu, že Rusko nadále manipulovalo s dodávkami plynu a z neopodstatněných důvodů přerušilo dodávky do Evropy, na trzích došlo k růstu napětí a nervozity. Ceny dále rostly v letních měsících, jež se vyznačovaly i extrémními povětrnostními podmínkami způsobenými změnou klimatu. Jednalo se zejména o sucha a extrémní teplo, které měly dopad na výrobu elektřiny z vodní a jaderné energie, čímž se ještě více snížily dodávky. Proto Komise nyní formou nařízení Rady na základě článku 122 Smlouvy navrhuje mimořádnou intervenci na trhu s elektřinou se společnými evropskými nástroji k řešení vysokých cen a nerovnováhy v systému mezi dodavateli a konečnými odběrateli elektřiny, přičemž zůstává zachováno celkové fungování vnitřního trhu s energií a předchází se rizikům v oblasti bezpečnosti dodávek energie.

Vyjádření členů sboru komisařů

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Ruská agrese a manipulace mají dopad na celosvětové a evropské trhy s energií a naše reakce musí být rázná. Komise dnes předkládá další návrhy, které mohou členské státy rychle přijmout a provést, aby se zmírnil tlak na domácnosti a podniky. Jsme nadále jednotní tváří v tvář Putinovi, který využívá plynu jakožto zbraně, a v této výjimečné situaci se postaráme o to, abychom minimalizovali dopad vysokých cen plynu na naše náklady na elektřinu.“

Výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans prohlásil: „Tato bezprecedentní opatření jsou nezbytnou reakcí na výpadky dodávek energie a vysoké ceny energie, kterým Evropa čelí. Snížení poptávky má zásadní význam pro celkový úspěch těchto opatření: sníží se účty za energii, Putinovi se znemožní využívat energetické zdroje jako zbraň, sníží se emise a napomůže se obnově rovnováhy na trhu s energií. Zastropování nadměrných příjmů zajistí solidaritu energetických společností s abnormálně vysokými zisky vůči zákazníkům, kteří se potýkají s obtížemi. Tato krize však především zdůrazňuje, že éra levných fosilních paliv skončila a že musíme urychlit přechod na energii vyrobenou v EU z obnovitelných zdrojů.“

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová řekla: „Zavádíme dnes mimořádnou intervenci, pokud jde o uspořádání trhu s elektřinou, kterou zastropujeme příjmy výrobců elektřiny s nižšími náklady a umožníme výjimečná opatření týkající se regulace cen pro podniky a domácnosti. Členské státy tak budou moci v této obtížné době vybírat a přesměrovávat příjmy ve prospěch lidí v nouzi, aniž by bylo narušeno dlouhodobé fungování trhu.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni dodal: „Náš návrh solidárního příspěvku odvětví fosilních paliv zajistí, že současnou energetickou krizi budeme řešit v duchu spravedlnosti. V této pro mnoho lidí nesmírně obtížné době mají společnosti působící v oblasti fosilních paliv mimořádně vysoké příjmy. Je proto nezbytné, aby spravedlivě přispívaly na podporu zranitelných domácností a těžce zasažených odvětví, jakož i intenzivních investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, které nás čekají. Vzhledem k tomu, že Putin využívá energii jako zbraň, musíme vyvinout společné solidární úsilí, abychom vybudovali bezpečnější a udržitelnější Evropu.“