Legislativní proces

V užším významu je to proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením zpravidla ve Sbírce zákonů.
Legislativou rozumíme právní předpisy typu věcný záměr zákona, zákon, novela zákona, vyhláška, nařízení vlády. Z hlediska legislativního procesu je potřeba rozlišovat legislativní proces na úrovni vlády a na úrovni Parlamentu. Na úrovni vlády vznikají věcné záměry zákonů, návrhy zákonů, vyhlášky a nařízení vlády. Z těchto jmenovaných do Parlamentu postupují jen návrhy zákonů, o kterých se mluví jako o vládních návrzích zákonů. Vedle toho existují i nevládní návrhy, které jsou výsledkem zákonodárné iniciativy krajských zastupitelstev, nebo skupiny poslanců. Mechanismus přípravy a tvorby právních předpisů včetně způsobu jejich projednávání a schvalování se řídí pravidly. Pro právní předpisy na úrovni vlády jsou to Legislativní pravidla vlády, na úrovni Parlamentu Zákon o jednacím řádu PSP ČR a Zákon o jednacím řádu Senátu ČR.
Legislativní proces na úrovni vlády
Na úrovni vlády tvoří právní předpisy ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy (předkladatelé materiálů). Při přípravě právních předpisů musí jejich předkladatelé postupovat v souladu s Legislativními pravidly vlády, která upravují požadavky na obsah a formu připravované legislativy. Mezi obecné požadavky na tvorbu právních přepisů patří podrobná analýza právního a skutkového stavu, jejíž nedílnou součástí je hodnocení dopadů připravované legislativy, tzv. RIA. Dalším požadavkem je soulad s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního soudu, soulad s mezinárodními smlouvami a s právními akty ES/EU. V neposlední řadě je to požadavek na přehlednost, srozumitelnost a jednoznačnost nově připravované legislativy.
Připomínkové řízení
Návrhy legislativních materiálů jsou zasílány k vyjádření tzv. připomínkovým místům (ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, kraje, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář PSP ČR, Kancelář Senátu apod.). Výčet připomínkových míst je uveden v Legislativních pravidlech vlády. Návrh právního předpisu však může předkladatel zaslat k vyjádření komukoli. Legislativní pravidla vlády dokonce ukládají povinnost zveřejňovat připravovanou legislativu na internetu, kde byla pro tento účel vytvořena knihovna připravované legislativy.
Lhůta pro vyjádření (připomínky) je 15 - 20 pracovních dní podle typu materiálu. Připomínky se člení na zásadní a ty ostatní, které mají zpravidla formu doporučení, návrhu apod. Předkladatel materiálu projednává s připomínkovými místy uplatněné připomínky a na jejich základě upravuje materiál. Pokud z jakýchkoli důvodů nevyhoví zásadním připomínkám (nevypořádá je), stávají se tyto připomínky předmětem rozporu, což má vliv při projednávání materiálu na vládě.
Role Legislativní rady vlády
Na legislativním procesu se podílí také Legislativní rada vlády jako poradní orgán vlády a její pracovní komise. Legislativní rada vlády se k materiálu vyjadřuje do 60 dní ode dne, kdy jí byl předložen. Její vyjádření (stanovisko) je významné při projednávání materiálu na vládě. Především pak u materiálů s rozporem.
Z hlediska projednávání legislativy hraje důležitou roli také odbor kompatibility, který posuzuje návrhy právních předpisů z hlediska jejich slučitelnosti s právem EU, a grémium pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu, které naopak sleduje vyhodnocení dopadů regulace.
Schůze vlády
Po skončení připomínkového řízení jsou materiály předkládány k projednání vládě. Materiály vyžadující diskuzi či materiály s rozpory se projednávají v části B programu schůze vlády, který je s rozpravou. To znamená, že o materiálu vedou členové vlády diskuzi, a poté o něm hlasují. Přihlíží přitom na stanovisko Legislativní rady vlády.
Na jednání vlády jsou předkládány věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a nařízení vlády. V případě schválení věcného záměru zákona, je rozhodnutí o něm (tzv. usnesení vlády) zveřejněno na webových stránkách Úřadu vlády www.vlada.cz. V případě schválení návrhu zákona, se tento postupuje dál v podobě vládního návrhu zákona do Poslanecké sněmovny. Schválené nařízení vlády se zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Vyhlášky podepisuje na základě projednání a schválení v komisích Legislativní rady vlády příslušný člen vlády, nebo vedoucí příslušného úřadu. Poté mohou být zveřejněny ve Sbírce zákonů. Podmínky a lhůty pro zveřejnění legislativy ve Sbírce zákonů upravují již zmíněná Legislativní pravidla vlády.
Legislativní proces na úrovni vlády probíhá přes elektronickou knihovnu Úřadu vlády ČR eKLEP . To znamená, že předkladatel musí materiál vložit do eKLEP jak při připomínkovém řízení, tak při jeho předložení na vládu. Stejně tak připomínková místa své připomínky zasílají prostřednictvím eKLEP. Totéž platí o stanoviscích Legislativní rady vlády. Celý proces tak probíhá elektronicky. Nicméně z důvodu archivace je při předkládání materiálu k projednání vládě vedle vložení do eKLEP povinností zaslat předsedovi vlády v listinné podobě tři výtisky materiálu podepsané příslušným členem vlády (předkladatelem).
Legislativní proces na úrovni Parlamentu
Vládní návrh zákona v listinné podobě zasílá předseda vlády předsedovi PSP ČR. Předseda PSP ČR text zákona postupuje organizačnímu výboru PSP ČR, všem poslancům a klubům. Jednání o vládním návrhu zákona probíhá v rámci třech čtení. Pokud text zákona projde PSP ČR, je postoupen dále do Senátu.
Legislativní proces z pohledu prezidenta
Po schválení zákona Senátem zasílá předseda PSP ČR přijatý zákon prezidentu republiky. Pokud prezident republiky zákon podepíše, může být za stanovených pravidel vyhlášen ve Sbírce zákonů. Vrátí-li prezident přijatý zákon PSP ČR do 15 dnů, předseda PSP ČR předloží vrácený zákon PSP ČR. Pokud PSP ČR přehlasuje prezidenta republiky nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Publikování ve Sbírce zákonů
Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. Pokud není stanovena účinnost později, nabývají právní předpisy účinnosti 15. dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.