Dávka státní sociální pomoci 2025 - superdávka DSSP

Dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka - sloučení čtyř dávek do jedné

Vláda odsouhlasila sloučení čtyř současných dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) do jediné dávky státní sociální pomoci (DSSP).
Sjednocená dávka má pomáhat chudým domácnostem, kterým nezbývá dostatek peněz na běžný život. Má se skládat ze 4 komponent - ŽIVOBYTÍ, BYDLENÍ, PÉČE O DĚTI a bonus za PRÁCI pro práceschopné dospělé, kteří pracují nebo se snaží o pravidelný výdělek.
O novou dávku státní sociální pomoci bude žádat jeden člen domácnosti za všechny ostatní. Do žádosti uvede jména všech osob, které spolu bydlí a podílejí se na nákladech na jídlo, bydlení a péči o děti. Dále uvede příjmy a majetek domácnosti, stejně jako všechny bankovní účty a výši úspor. Úřad by si měl některé údaje zjišťovat sám, například výši příjmu ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období, nezaopatřenost dítěte, výši denního vyměřovacího základu.

Kritériem nároku na dávku zůstávají hodnoty životního a existenčního minima (resp. jejich stanovené násobky) a dále příjmy a náklady žadatele (resp. domácnosti žadatele). Nově bude muset žadatel projít majetkovým testem, který má prověřit, zda skutečně nedisponuje dostatkem vlastních prostředků a vyhodnocuje se i pracovní aktivita členů domácnosti a docházka dětí do školy. 

Aktuálně 26. 3. 2025: nová dávka byla odsouhlasena ve Sněmovně. Novela ještě musí projít Senátem a být podepsána prezidentem. Předpokládaná účinnost novely od 1. října 2025, první přiznaná nová dávka státní sociální pomoci bude vyplácena od 1. dubna 2026 (do té doby budou vypláceny původní dávky). V souvislosti s dávkou by se mělo měnit i Životní minimum.

Kalkulačka DSSP

Orientační výši dávky si můžete spočítat na naší kalkulačce DSSP.

 Majetkový test (co je povoleno vlastnit): 

 

• Jedna nemovitost pro trvalé bydlení a max. druhá nemovitost na bydlení či rekreaci na domácnost žadatele; druhá nemovitost ale jen po dobu 3 let od podání žádosti.
• Úspory ve výši do 200.000 Kč pro prvního člena domácnosti a 50.000 Kč pro každého dalšího člena domácnosti až maximálně 400.000 Kč na pětičlennou a vícečlennou domácnost.  Důchodové připojištění ani stavební spoření se do úspor nezapočítávají.
• Jeden automobil na dospělou osobu, maximálně dva automobily na domácnost.

Z hlediska konstrukce nové dávky a přístupu Úřadu práce k žadatelům rozlišuje DSSP domácnosti s příjmem nad 1,43násobku životního minima a pod 1,43násobek životního minima domácnosti. Žadatelé s příjmem nad 1, 43násobek životního minima domácnosti budou obslouženi bez významnějšího kontaktu s Úřadem práce v „automatizovaném režimu“. Naopak klienti s příjmem pod 1,43násobek životního minima domácnosti, by byli v kontaktu s Úřadem práce v pravidelných intervalech, a to zejména s ohledem na povinnost Úřadu práce zpracovat pro tyto klienty podpůrný plán, jehož prostřednictvím by měla být klientovi nabídnuta opatření, která postupně povedou ke snížení jeho závislosti na dávkové podpoře.

Složky dávky státní sociální pomoci (DSSP)

Celkovou výši DSSP tvoří součet částek jednotlivých složek, které zohledňují počet členů domácnosti, kteří splní podmínky pro započtení do výše složek. Nesplní-li některý z členů domácnosti tyto podmínky (např. pobytovou podmínku, pracovní aktivitu), je komponenta vypočtena se zohledněním tohoto člena domácnosti, ale výše složky je krácena podílem na celkovém počtu členů domácnosti.
Výše DSSP se stanoví pro období 3 měsíců na základě skutečností předchozích tří měsíců (nikoliv za kalendářní čtvrtletí, jako dosud).

Složka ŽIVOBYTÍ

NÁROK získají rodiny s příjem do 1,43násobku životního minima.
VÝŠE této komponenty odpovídá částce, o kterou převyšují náklady na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečetlo 30 %.
Náklady na životní potřeby osoby jsou ve výši existenčního minima. Pro nezaopatřené dítěte, příjemce invalidního důchodu ve III. stupni a osoby starší 68 let jsou ve výši životního minima.  

Složka na živobytí může být navýšena z částky existenčního minima do částky životního minima za plnění podpůrného plánu nebo z důvodu potřeby dietního stravování o stanování. Dále je možné navýšit složku na živobytí o polovinu rozdílu životního minima jednotlivce a existenčního minima (tj. o 865 Kč) za vykonanou veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin za měsíc.

V případě, že některý člen domácnosti neplní podmínku pracovní aktivity a nepatří mezi zranitelné osoby, složka se vypočítá i se zohledněním této osoby, avšak její výše pro součet částek v této složce je nula.

Bonus DÍTĚ

NÁROK získají rodiny s příjmem do 4násobku životního minima.
VÝŠE této složky je pro rodiny s příjmy do 1,43násobku životního minima 500 Kč na každé dítě, s příjmy mezi 1,43 – 3násobkem životního minima 1.000 Kč na každé dítě a pro rodiny s příjmy mezi 3 a 4násobkem životního minima je to individuální částka (pozvolná redukce částky 1.000 Kč na dítě). Pokud jsou všichni členové domácnosti zranitelnými, činí výše složky na dítě částku 1.000 Kč.

Nárok na tuto část dávky nevznikne, pokud některá z práceschopných osob v domácnosti nepracuje nebo se o to nesnaží (možná je i evidence uchazečů). Složka na konkrétní dítě nebude přiznána také v případě, kdy byl některému z členů domácnosti uložen přestupek za neplnění povinné předškolní nebo školní docházky tohoto dítěte.

Složka BYDLENÍ

Pomoc bude poskytována osobám užívajícím byty (zkolaudované) a nebytové prostory (ubytovací zařízení, jiný než obytný prostor, registrované pobytové sociální služby a stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci, kterou užívá vlastník).
NÁROK vzniká, pokud náklady na bydlení přesahují 30 % příjmu domácnosti a tato část není vyšší než uznatelné náklady na bydlení.

Pokud podíl rozhodného příjmu a životního minima rodiny přesáhne hodnotu 2,0, část rozhodného příjmu se navýší o součin části rozhodného příjmu převyšující 2,0násobek výše životního minima rodiny a koeficientu 0,1. Tato část nesmí být vyšší než uznatelné náklady na bydlení.
Uznatelné náklady na bydlení tvoří součet nájemného (srovnatelných nákladů) a energetického paušálu u rodin s příjmem ve výši 1,43násobku životního minima rodiny a vyšším. U rodin s příjmem nižším, tj. do 1,43násobku životního minima rodiny, se namísto energetického paušálu započítají skutečně uhrazené náklady za plyn, elektřinu, náklady za dodávku tepla (dálkového vytápění), centralizovaného poskytování teplé vody a pevná paliva do výše maximálně však do 1,2násobku energetického paušálu. Vychází se z měsíčního průměru uznatelných nákladů na bydlení za období tří kalendářních měsíců předcházejících tři kalendářní měsíce, na které se dávka poskytuje.
Nájemné se započítává ve výši podle nájemní smlouvy (smlouvy o ubytování, podnájmu nebo jiného právního titulu) do maximální výše nájemního normativu u bytu, u nebytového prostoru do 80 % nájemního normativu. Vzhledem k tomu, že součástí nájemního normativu jsou i náklady za plnění poskytované s užíváním bytu s výjimkou nákladů za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizovaného poskytování teplé vody, které jsou součástí energetického paušálu, musí se i tyto náklady zohlednit.
Nájemní normativ a energetický paušál je stanoven vždy na jeden kalendářní rok nařízením vlády.

Složka PRACOVNÍ BONUS

NÁROK: Jedná se o aktivní, motivační složku dávky pro ty, kdo pracují, snaží se svou situaci vylepšit vlastním příjmem zejména ze zaměstnání či podmikání.
VÝŠE: V případě rozhodného příjmu domácnosti do 1,6násobku částky životního minima domácnosti je měsíční výše pracovního bonusu 40 % z příjmu zohledňovaného pro pracovní bonus.

V případě rozhodného příjmu domácnosti přesahujícího 1,6násobek částky životního minima domácnosti je měsíční výše pracovního bonusu rozdíl mezi:

a) částkou 40 % kladného rozdílu částky, o kterou příjem zohledňovaný pro pracovní bonus
převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,6násobkem částky životního minima
domácnosti, a
b) částkou 30 % kladného rozdílu částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje 1,6násobek
částky životního minima domácnosti.

Pokud převyšuje částka b) částku uvedenou a) v předchozím výpočtu, činí výše pracovního bonusu 0 Kč.

Kalkulačka-pracovní bonus >>

Vysvětlení některých pojmů:

Za rozhodný příjem se považuje čistý (tedy bez nákladů, pojistného a daní) průměrný příjem (vybrány nejběžnější) za rozhodné období:

1. příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
2. příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
3. příjmy z nájmu,
4. výživné,
5. náhrada za nemoc, nemocenské,
   
6. výsluhy,
7. rodičovský příspěvek,
8. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení,
9. podpora v nezaměstnanosti,
10. důchod,
11. odměna pěstouna, příspěvek při pěstounské péči
    

Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodného příjmu pro určení vzniku nároku na dávku je období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku.

Rozhodným obdobím pro posouzení nákladů na bydlení je období 3 kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o dávku, nebo kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost o dávku, pokud právní titul k bydlení vznikl později než 3 měsíce před měsícem podání

Rozhodným obdobím pro posouzení rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení pro určení trvání nároku na dávku a její výši je období 3 kalendářních měsíců následujících po posledním kalendářním měsíci bezprostředně předchozího tříměsíčního rozhodného období.

Zranitelné osoby: obecně osoby, které kvůli věku nebo zdravotnímu stavu nemohou být pracovně aktivní, a proto nedosáhnou např. na pracovní bonus. Jde o

• osoby starší 68 let,
• poživatele starobního důchodu,
• poživatele vdovského / vdoveckého důchodu
• osoby invalidní ve III. stupni,
• peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
• o rodiče, pečujícího alespoň o 1 dítě a pobírajícího rodičovský příspěvek,
• osoby osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobu osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II,III,VI nebo poživatele příspěvku na péči ve stupni II, III,  IV,
• nezaopatřené dítě,
• dočasně práce neschopná osoba
• pozůstalý manžel nebo partner, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho manžel nebo partner zemřel 

Nezaopatřené dítě: pojem má být sjednocen pro všechny složky DSSP. Za nezaopatřené dítě se bude pro DSSP považovat dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Oproti současnému stavu nebudou za nezaopatřené děti považovány mladistvé osoby (15–18 letí), které jsou po ukončení povinné školní docházky v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Podpůrný plán: S příjemcem DSSP (jejíž součástí je složka na živobytí vyšší než nula) vytvoří pracovník Úřadu práce tzv. podpůrný plán, a to do 3 měsíců po uplatnění žádosti o DSSP. V podpůrném plánu budou stanoveny cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální situace klienta. Podpůrný plán se zaměří především na aktivitu směřující k uplatnění na trhu práce a k následnému dosažení stabilizace a soběstačnosti.

DSSP - zpravodajství