Arménie - ekonomika a finance Arménie

Arménie je rozlohou i počtem obyvatel nejmenší ze tří zemí Jižního Kavkazu, čemuž odpovídá její relativně malá, ale otevřená ekonomika. Podle odhadů žijí v Arménii necelé tři miliony lidí, přičemž HDP na hlavu je asi 19 940 USD (2023). Výkon arménské ekonomiky byl v posledních letech proměnlivý, po několika letech silného růstu (2017-2019) nastal v roce 2020 vlivem koronavirové pandemie a proběhlé podzimní války o Náhorní Karabach pokles HDP o 7,4 %, nicméně již od roku 2021 se arménská ekonomika zotavila a vykazuje poměrně silný růst, v roce 2022 to bylo rekordních 12,6 %, v roce 2023 o 8,7%. Tato ekonomická expanze byla poháněna především prosperujícími odvětvími financí, informačních technologií a dopravy. Kromě toho vykázala růst i odvětví pohostinství, stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu, služeb a zpracovatelského průmyslu. Za výrazným hospodářským růstem reálně stojí přesměrování obchodních toků a logistických vazeb mezi Ruskem a zbytkem světa v důsledku ruské války proti Ukrajině. Silná ekonomická i politická provázanost Arménie s Ruskem a regionální nestabilita mají nadále klíčový vliv na vývoj arménské ekonomiky. Arménie je do značné míry závislá na vývozu surovin, zejména mědi a cenných kovů. Poměrně vysokou zůstává v Arménii míra nezaměstnanosti, která se dlouhodobě pohybuje v dvouciferných číslech. Naopak inflace je nízká, v roce 2023 - 2 % a velký nárůst se neočekává ani v dalších letech. Arménská vláda se snaží provádět reformy, modernizovat a zefektivnit ekonomiku, diverzifikovat vývoz i dovoz, snížit závislost na Rusku, přilákat investice a podporovat příznivější podnikatelské prostředí, zejména pro firmy v sektoru IT a turismu. Nové příležitosti se dají očekávat v případě otevření regionálního dopravního spojení.