Libanon - ekonomika a finance Libanonu

Libanon je Blízkovýchodní země s inflací převyšující 220 % a třetím nejvyšším zadlužením na světě (206 % HDP). Od roku 2019 prochází země hlubokou krizí. Politická stagnace, ekonomické potíže přiživované ekonomickým dopadem ukrajinského konfliktu a válečným konfliktem v Gaze ještě prohloubily finanční, fiskální, dluhovou a měnovou krizi. Nedostatečné dodávky energie zůstávají hlavním omezením hospodářské činnosti. Křehké (ačkoli se zlepšující) vztahy s investičními a obchodními partnery (a hlavními zdroji turistů) v Perském zálivu nadále omezovaly exportéry, stavební sektor, zemědělství a průmyslová odvětví. V důsledku krize se zvyšuje počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby (více než 70%) a nezaměstnaných. Před začátkem konfliktu v Gaze existoval předpoklad růstu libanonské ekonomiky v roce 2023 o 0,5, díky vysokému přílivu remitencí (6,4 mld. USD v roce 2023) a zvýšenému cestovnímu ruchu. Válka v Gaze tento pozitivní trend narušila, ovlivnila zahraniční obchod a narušila odvětví cestovního ruchu; velké ztráty utrpěl zemědělský sektor a infrastruktura, v důsledku čehož pokles v roce 2023 HDP o 2,6 %. Slabinou libanonské ekonomiky je její silná závislost na dovozu (více než 80 % zboží se dováží) a minimální domácí produkce. Cestou k vyřešení krize je zavedení komplexního programu reforem a splnění podmínek specifikovaných v dohodě s MMF, což ale předpokládá v první řadě politickou stabilizaci země. V krátkodobém horizontu by se měly reformy zaměřit na dosažení makroekonomické stability, unifikace směnného kurzu, výrazného snížení inflace a restrukturalizaci vysokého veřejného dluhu.