Vyjádření ČSSZ k článku „Nejsou lékaři, nejsou posudky“ „Posudky? Změna v nedohlednu“ - MF Dnes, 27. 7. 2017

Praha 27. 7. 2017

ČSSZ považuje za důležité objektivizovat informace uvedené v článcích dnešního vydání MF Dnes, které se týkaly činnosti lékařské posudkové služby ČSSZ a ke kterým v zásadě nedostala možnost se vyjádřit:

1) Posudkoví lékaři nestíhají – pětina míst Lékařské posudkové služby je neobsazených. A bude hůř. Brzy skončí další lékaři a chybět jich bude polovina.

ČSSZ: Není korektní předjímat předem budoucí situaci a vzbuzovat nepřiměřené obavy, ČSSZ usilovně v rámci své působnosti pracuje na optimalizaci situace v LPS. Lékařská posudková služba pro svou činnost potřebuje lékaře se specializovanou způsobilostí již atestované, optimálně z odbornosti všeobecné lékařství, interní lékařství a dalších tzv. velkých oborů. Tedy LPS potřebuje pro svou práci fungující zdravotnictví. Mj. již v 06/2013 napsal prezident ČLK MUDr. Milan Kubek otevřený dopis předsedovi vlády ČR, ve kterém jménem ČLK upozorňoval na rozpad českého zdravotnictví, v létě 2017 poslala internistická společnost ministrovi zdravotnictví otevřený dopis o tom, že interní oddělení nemocnic již fungují v krizovém režimu. Tato situace ve zdravotnictví se přímo promítá do mizivého náboru nových lékařů do LPS.

2) Průměrnou dobu přiznání dávky sice ministerstvo uvádí na 53 dní, ale jsou případy, kdy dotyčný čeká na výplatu peněz dlouhé měsíce až rok. Důvodem je přetíženost lékařů. 

ČSSZ: Na délku řízení má vliv doba, po kterou LPS čeká na dodání lékařských nálezů od ošetřujících lékařů, na provedení dožádaných odborných a diagnostických vyšetření či v některých případech na doplnění některých skutečností souvisejících s provedeným sociálním šetřením, též ji ovlivňuje součinnost samotného žadatele, kterého LPS vyzývá, aby doložil aktuální lékařské nálezy, které má k dispozici, vyplnil profesní dotazník, dostavil se na vyšetření či na jednání na oddělení LPS. Situace LPS ČSSZ je sice napjatá, ale v žádném případě nelze označit přetíženost lékařů jako jediný důvod, proč žadatel čeká na výplatu dávky. Zásadní je, že dávku lze vyplatit až poté, co je o ní rozhodnuto (tj. vydáno rozhodnutí), nikoliv na základě vypracovaného posudku. V případě invalidních důchodů rozhodnutí vydá ČSSZ, v případě ostatních dávek Úřad práce ČR. 

3) LPS je úřad, který spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení a který svým posudkem fakticky rozhoduje o přidělení či nepřidělení invalidního důchodu, příspěvku na péči či různých průkazek pro zdravotně postižené.

ČSSZ: LPS není samostatný úřad, je součástí organizační struktury ČSSZ. Tvrzení, že posudkový lékař svým posudkem fakticky rozhoduje o přidělení či nepřidělení invalidního důchodu či dalších dávek, je nesprávné. Je třeba rozlišovat řízení o přiznání dávky a samotný úkon vypracování posudku, jehož účelem je spolehlivé posouzení zdravotního stavu. Posudek je pouze jedním z podkladů. Přiznání invalidního důchodu je podmíněno nejen invaliditou, ale též získáním potřebné doby pojištění. Obě podmínky musí být splněny současně.

4) Většinu z nich (pozn. posudků) dělají od stolu, na základě zpráv od jiných lékařů a sociálních pracovnic. Je to více administrativa než medicína. Jen výjimečně se jedou přesvědčit do terénu, jak na tom žadatel o dávku vlastně v reálu je – není čas.

ČSSZ: V žádném případě nelze souhlasit s tvrzením, že lékaři posudky dělají „od stolu“ a že „je to více administrativa než medicína“. Zdravotní stav každého žadatele je posudkovým lékařem vždy objektivizován a spolehlivě posouzen na základě odborných lékařských nálezů a případně také výsledku vlastního vyšetření. Tento úkol může plnit pouze lékař, není možné jej delegovat na nemedicínsky vzdělaného zaměstnance. Posuzovat zdravotní stav pro účely provádění sociálního zabezpečení mohou jen kvalifikovaní odborníci v daném oboru, kteří splňují kvalifikační předpoklady stanovené zákonem. Posudkové lékařství je specializovaný nástavbový atestační obor. Všichni lékaři jsou navíc dále v rámci celé šíře medicínských oborů každoročně vzděláváni v rámci systému celoživotního vzdělávání.

Rovněž považujeme za důležité sdělit, že ČSSZ dlouhodobě spolupracuje na opatřeních s MPSV, která povedou k řešení situace a která mají za cíl v krátkodobém i dlouhodobém horizontu situaci s ukončením práce lékařů LPS z důvodu ustanovení zákona o státní službě (věkový limit) změnit. Tato opatření jsou vedena ve dvou rovinách. První rovina má za cíl posilovat obor lékařská posudková služba v rámci státní správy a zatraktivnit podmínky pro práci v něm mezi lékaři. To zahrnuje opatření platová (jednání o zvýšení samostatné stupnice platů posudkových lékařů s Ministerstvem financí, jednání o využití klíčových míst, zavedení příplatku za neuropsychickou zátěž), ale i jednání s lékařskými fakultami, Ministerstvem zdravotnictví a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví o zařazení informací o oboru posudkové lékařství do pregraduálního i postgraduálního vzdělávání všech lékařů. Druhou rovinou jsou koncepční práce týkající se organizace posuzování zdravotního stavu zejména v nepojistných sociálních systémech a hledání možných alternativ současného řešení.