Od samého počátku finanční krize roku 2007 někteří z nás porovnávali vzniklé problémy s Velkou depresí a na základě tohoto srovnání tvrdili, že věci mohly být ještě mnohem horší. A je pravda, že naše Velká recese byla mnohem mírnější než Velká deprese třicátých let. Jenže je tu jeden detail a ten může podle Davida Leonhardta z New York Times nakonec celý obrázek významně změnit.
Oním „detailem“ je fakt, že ekonomické problémy vyvolané poslední krizí ještě ani zdaleka nezmizely. V oblastech, jako je růst příjmů, bohatství či produktu na hlavu, americká ekonomika stále trpí a jak ukazuje následující obrázek, blíží se k jednomu významnému časovému bodu. Obrázek konkrétně srovnává vývoj HDP na dospělého v produktivním věku, a to v jednotlivých letech po Velké depresi a Velké recesi, u ní pro několik následujících let používá i očekávaný budoucí vývoj:
Graf pochází z nové analýzy známých ekonomů Oliviera Blancharda a Larryho Summerse a je šokující. Produkt na dospělého v produktivním věku je jedním z nejlepších měřítek zdraví ekonomiky. A je pravděpodobné, že jeho oživení dosažené během 12 let po Velké recesi bude menší než oživení dosažené během 12 let po Velké depresi. Prvotní pokles produktu na hlavu byl sice během Velké deprese mnohem prudší než po poslední recesi, poté ale nastalo mohutné oživení díky prudkému růstu ekonomické aktivity v polovině třicátých let a následně během válečné mobilizace na počátku let čtyřicátých.
Americká ekonomika po finanční krizi netrpěla 25% nezaměstnaností a celkové utrpení se neblížilo tomu, čím museli lidé procházet během deprese třicátých let. Ale poslední krize přinesla dlouhé roky pomalého růstu. Výsledkem je, že HDP na dospělého v produktivním věku bude v roce 2019 jen asi o 11 % nad předkrizovou úrovní. To je ubohý výsledek i přesto, že během posledního roku si hospodářství vede velmi dobře. Není divu, že řada lidí je frustrována a rozezlena.
Blanchard a Summers tvrdí, že je načase brát dlouhodobou slabost ekonomiky vážně. Fed by podle nich měl být odvážnější, protože během pokrizového období neustále podceňoval slabost amerického hospodářství. Měl by zvážit například zvýšení inflačního cíle. Kongres by zase mohl zvýšit výdaje na tvorbu pracovních míst s vyššími mzdami. Podle ekonomů se ale politici většinou chovají, jako kdyby k žádné Velké recesi nedošlo a stále se bojí hlavně přehřáté ekonomiky, protože ta byla velkým problémem v sedmdesátých letech. Jsou tak stále posedlí hrozbou vysoké inflace a velkých rozpočtových deficitů. Tato hrozba by neměla být bagatelizována, ale americká ekonomika podle Summerse a Blacharda nadále čelí většímu riziku – nedostatečné poptávce.
Zdroj: New York Times
Zařazeno | po 16.10.2017 18:10:00 |
---|---|
Zdroj | Patria |
Originál | patria.cz/zpravodajstvi/3652674/prekonaji-ekonomicke-skody-financni-krize-velkou-depresi.html |
Přílohy | |
Kategorie | Události |