Roste počet zombie firem. Jak velkou zátěží pro ekonomiku jsou?

Banka pro mezinárodní vypořádání BIS zveřejnila v roce 2014 studii, podle které finanční sektor vytlačuje reálnou ekonomickou aktivitu. Základem tohoto tvrzení byl negativní vztah mezi růstem finančního sektoru a vývojem produktivity. Christiane Kneer z Bank of England zase říká, že finanční liberalizace snižuje produktivitu práce a celkovou produktivitu faktorů v odvětvích, která se notně spoléhají na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. A Thomas Hale z FTAlphaville poukazuje na to, že před několika dny se BIS k tomuto tématu opět vrátila se zajímavými výsledky.

I nová studie BIS poukazuje na negativní vztah mezi finančním sektorem a produktivitou v celé ekonomice. Jejím autorem je Claudio Borio, který tvrdí, že značná expanze finančního sektoru způsobuje špatnou alokaci zdrojů a kontrakce finančního cyklu. Obojí pak může poškozovat růst produktivity. Podle tohoto ekonoma jsou škodlivé zejména nízké sazby, které podporují úvěrový boom a následně vedou k nadměrné zaměstnanosti v sektorech, jako je stavebnictví. K tomu prý existuje vztah mezi nízkými sazbami a přežíváním neziskových firem (jejichž existence sama o sobě snižuje celkovou produktivitu v ekonomice).

BIS v další z nových studií zkoumá vzorek 32 000 obchodovaných společností ze 14 zemí OECD, a to od roku 1980. Banka definuje „zombie společnosti“ jako ty, které existují déle než deset let a jejichž ziskovost není dost vysoká na pokrytí úrokových nákladů. Navíc musí jít o společnosti, které nemají velký růstový potenciál, aby do této skupiny nespadly i technologické firmy, které sice nejsou ziskové, ale mají potenciál velkého růstu.

Výsledky této analýzy shrnují následující dva grafy. Červenými křivkami je vyznačen vývoj podílu zombie společností v zemích OECD podle dvou různých definic, modře je vyznačen odhad pravděpodobnosti toho, že zombie společnost se nestane společností ziskovou a zůstane ve své kategorii:

BIS tedy například tvrdí, že v roce 1987 byla pravděpodobnost, že zombie firma zůstane nadále zombie, asi 40 %, v roce 2016 už tato pravděpodobnost vystoupala na 65 %. Podle Boria může tento vývoj souviset právě s obdobím nízkých sazeb, které firmy nenutí snižovat dluhy. Navíc mohou obecně nízké sazby snižovat tlak finančních institucí na zvyšování ziskovosti jejich dlužníků. V neposlední řadě pak tato situace může vést ke stavu, kdy se centrální banky obávají zvednutí sazeb, protože takový krok by poslal řadu společností a jejich věřitelů do problémů.

I kdyby ale výše uvedené platilo, je stále těžké říci, zda zombie společnosti závislé na nízkých sazbách ekonomice škodí, nebo ne. Není totiž jasné, zda by v případě jejich pádu došlo ke vzniku společností či dokonce nových prosperujících odvětví. Existuje příklad nejednoho města, kde po zániku tradičních firem a odvětví nedošlo k žádné obnově, ale k postupnému úpadku, tvrdí Hale. Podle jeho názoru je ale důležité i to, že zombie společnosti mohou mít vliv na monetární politiku. Jejich další přežívání totiž stojí a padá s nízkými sazbami. Pokud centrální bankéři berou tento fakt v úvahu, může se stát, že politika nízkých sazeb pak udržuje při životě sama sebe.

Zdroj: FTAlphaville