Dominik Stroukal: lepší kryptoměna než bitcoin v současnosti neexistuje

Přinášíme rozhovor s předním českým odborníkem na kryptoměny a hlavním ekonomem Roklenu, Dominikem Stroukalem. Otázky se týkaly mimo jiné postavení bitcoinu v ekonomice, vztahu bitcoinu k ICO a dalším kryptoměnám nebo pozadí jeho historického vývoje.

Kryptomonitor: Patříš mezi hlavní české proponenty bitcoinu. Je to tvá nejoblíbenější kryptoměna nebo vidíš případně i jiné, které by mohly bitcoin tržní kapitalizaci překonat?

Dominik Stroukal: Myslím si, že žádná další kryptoměna bitcoin nepřekoná. A to hlavně proto, že historicky síťový efekt toho, co je první, je obrovský. To samo o sobě nic neznamená, jelikož tady byly věci, které byly první a byly překonané, takže stát se to teoreticky může. Nicméně když si představím, že zde byly tisíce dalších pokusů o nějakou kryptoměnu, tak je vždy doprovázel nějaký trade-off. Nic není ve všem lepší. I když by se našla nějaká lepší kryptoměna, tak to taky nemusí znamenat, že překoná bitcoin. Zatím však žádnou takovou kryptoměnu nevidím.

KM: Může zde hrát roli i aspekt, že za bitcoinem stojí silná komunita, která se zde za posledních 9 až 10 let postupně tvořila?

DS: Samozřejmě, je to jeden z těch aspektů. Bitcoin se nejenom dál vyvíjí, ale reaguje také na problémy a výzvy a také na konkurenci. Další věc je, že za ním stojí hromada peněz. To samo o sobě je důležité, protože lidé, kteří v něm mají nainvestovány stovky miliard, nebudou chtít, aby bitcoin skončil druhý. Zatím zde nevidím ani lepší kryptoměnu, co se protokolu týče. A i kdyby zde taková byla, tak těžko bitcoin překoná, protože v něm mají lidé peníze.

KM: Navázal bych na to připomenutím situace na konci roku, kdy exponenciálně rostla cena XRP. Čím více XRP rostlo, tím více se v médiích objevovaly kritické komentáře vůči němu. Kryptokomunita se tak snažila držet svůj prostor a hranice kolem něj…

DS: Tak tomu opravdu bylo. Ještě například před třemi lety termín bitcoin maximalista v podstatě neexistoval, protože nebyl pro to důvod. Pokud bitcoin tvořil okolo 90 až 95 procent trhu, tak to nikoho netrápilo. Jakmile toto číslo spadlo na 30 procent a navíc to vypadalo, že by mohlo dojít k přeskočení nějakou jinou měnou, tak lidé začali být nervózní. Přiznám se, že jsem byl nervózní také. Ani ne tak proto, že bych přišel o nějaké peníze. Sice něco mám, ale není to moc a rozdýchal bych to. Ale hlavně kvůli tomu, že by mě to fundamentálně přestalo bavit, kdyby bitcoin přeskočil ripple. Řekl bych si, že se stalo něco špatného se světem a nebyl bych schopen si to sám vysvětlit. Možná se to jednou stane za nějakých jiných podmínek, ale za těch stávajících by to nedávalo smysl.

Bitcoin jako luxusní statek

KM: Bitcoin vznikl na pozadí finanční krize. Když vezmeme v potaz cykličnost ekonomických krizí, tak nám teoreticky hrozí brzy další.

DS: Ano, to není teoreticky, to je stoprocentně, otázkou je kdy.

KM: Pokud by zde taková krize nastala, myslíš, že to může bitcoinu pomoci v posílení jeho role jako alternativního investičního nástroje? A to i přes možnou korelaci propadu akcií s propadem ceny kryptoměn.

DS: Není nutně pravda, že by bitcoin reagoval na finanční krizi. Vznikl v kontextu finanční krize, ale nad něčím podobným se přemýšlelo již hodně dlouho. Ostatně projekty jako Bit Gold a předtím B-money vznikaly ještě před krizí. Krize možná přijetí bitcoinu uspíšila, možná mu pomohlo i to, že se o něm více mluvilo. Tedy dobový kontext je důležitý, ale nemyslím si, že to bylo tak, že přišla finanční krize a Satoshi Nakamoto si sednul a sepsal white paper. To byla věc, která už žila předtím, žila na fórech, lidé se o ní bavili a někteří z ní udělali reálný projekt.

Jsem přesvědčený, že pokud nastane krize podobná nebo možná trochu silnější než ta poslední, jak se predikuje, tak bych spíš čekal, že bitcoin bude padat dolů. Popíšu to z pohledu ekonomie. Vztahy mezi statky jsou buď komplementární nebo substituční. To znamená, že se buďto vzájemně doplňují nebo jdou proti sobě. Vedle toho je bitcoin tzv. luxusním statkem, tedy roste s příjmem. Chudý člověk si bitcoin nekupuje. To už se však také trochu mění v chudších zemích jako v Indii apod. Nicméně bitcoin je něco, co si člověk kupuje trochu z rozmaru, když má nějaké prostředky navíc. Když nemá co jíst, tak si raději koupí chleba než bitcoin. Tedy pokud by měli lidé chudnout, což se v krizích děje, cena bitcoinu by s tím měla jít dolů, jelikož jej budou poptávat méně. Proti tomu jde efekt toho, že lidé moc nechtějí držet korunu nebo dolar a raději by drželi něco jiného.

Teď je otázka, který z těch efektů převáží. I kdyby převážil substituční efekt, kdy budou lidé chtít nahrazovat státní měnu kryptoměnou, ve výsledku to nebude tak, že bitcoin naroste na hodnotě o několik řádů. Dolar třeba ztratí 10 procent a bitcoin 2 procenta, jinými slovy bude to možná lepší. Ale pokud přijde krize tak, jak jí čekáme, lidé přijdou o práci, zvedne se nezaměstnanost, sníží se příjmy, lidé ztratí prostředky vložené do akcií, dluhopisů, zvednou se daně a drobní investoři si nebudou dovolovat rozmar v podobě nákupu a držení kryptoměn, ale raději si budou platit jídlo, hypotéky nebo šetřit na dovolenou.

KS: V kontextu tohohle domníváš se, že bylo záměrem učinit z bitcoinu alternativní světovou měnu nebo to byl spíše pokus vyzkoušet si, zda by něco takového fungovalo? V situaci, která nastala loni v prosinci, nebylo bitcoin prakticky možné použít ani na drobné nákupy.

DS: Tvůrci bitcoinu s tím zjevně nepočítali. Nevíme moc o tom, co chtěli, protože nevíme, kdo to byl nebo je, takže jim to akorát vkládáme do úst. Ale vzhledem k tomu, jaká o nich panuje představa a jak byl napsaný white paper, jak byl spuštěn protokol a co bylo zapsané v genesis bloku, tušíme, že tvůrci bitcoinu neměli úplně rádi současný finanční svět a hledali alternativu. Tito lidé se od začátku věnovali vývoji, a domnívám se, že věděli, že tohle není finální produkt. Takže vytvořený produkt mohli vnímat jako základ nějakého nového finančního uspořádání, ale nic co by bylo hotové. Vyplývá to i z fór na internetu, kde Satoshi Nakamoto přispíval. Byl by to hodně velký zázrak, kdyby to dokázal naplánovat „z fleku“. Finální produkt určitě nevytvořil, což se ukázalo i loni, kdy poptávka předčila rychlost vývoje. Samotný Satoshi Nakamoto, pokud žije, byl pravděpodobně překvapený.

KM: Se zvýšenou poptávkou se jako reakce objevují i stovky nových kryptoměn a ICO projektů. Neškodí to bitcoinu tím, že investoři rozmělňují svou pozornost a prostředky do jiných projektů místo toho, aby je třeba soustředili do bitcoinu a dalších 5 či 6 velkých kryptoměn?

DS: Fundamentálně mi to nevadí, protože se považuji za svobodomyslného člověka, jsem libertarián a anarchista a je mi to úplně jedno. Ať si každý děla co chce, je to open-source, takže každý má na to plné právo. Na druhou stranu to může mít negativní mediální dopad. To co my potom vidíme jako nějakou škodu, je škoda na ceně, což mě osobně zas úplně netrápí. Cena potom reflektuje, že se něco stalo s poptávkou, ale nepoškodilo to ten samotný vývoj, tu samotnou měnu. Naopak to tomu může leckdy pomoci. Když teď pominu ICO, tak tu máme příklad monera. Zjednodušeně řečeno si zde část lidí řekla, pojďme vylepšit bitcoin, komunita se na to podívala a řekla si, že úplně asi ne, a tak z toho vznikla samostatná měna. Je to svobodný svět a takhle si to tam žije. Je možné se na to mohl podívat z pohledu toho, že monero poškozuje cenu bitcoinu. Ano, ale vývoji pomáhá.

KM: Nemůže nicméně neúspěch mnohých ICO poškodit i ethereum? Poměrně hodně ICO je postavených právě na jeho blockchainu.

DS: Ano, k tomu může dojít a koneckonců to může poškodit i vývoj bitcoinu. Lidé se kryptu věnují i díky ceně. Já sám se snažím cenu moc nezdůrazňovat. Když se někdo do kryptoměn snaží naběhnout jen proto, aby byl superrychle bohatý, tak to končí většinou špatně. V tom je to prostě gambling, který je možná fajn si vyzkoušet, ale není to to, co je na tom to nejhezčí. Takže pochopitelně, když ICO začnou padat proto, že se ukáže, že se jednalo o bubliny, tak to poškodí cenu. V důsledku toho mnoho lidí, kteří by hypoteticky mohli naskočit dovnitř, protože jim to přijde „cool“, nad tím mávne rukou a přestane se o krypto zajímat. Přitom časem by se třeba na kryptoměny zaměřili hlouběji, mohli se z nich stát šikovní podnikatelé, vývojáři a lidé, kteří jsou schopní je posouvat dál.

Před kryptoměnami podloženými drahými kovy je třeba mít se na pozoru

KM: Jedna z nejčastěji zmiňovaných výhod bitcoinu je decentralizace. Funguje i v praxi? Jestliže zde existuje malá skupina movitých investorů vlastnících velké množství této kryptoměny a rozhodnou se například vypustit na trh velké množství bitcoinů nebo je naopak nakoupit, tak mohou jednoduše ovlivňovat cenu a v podstatě tak suplovat roli centrální banky.

DS: S tím bych nesouhlasil. Takoví investoři nesuplují roli centrální banky, suplují roli držitele velkého množství nějakého aktiva. Také bychom netvrdili, že když někdo drží velké množství akcií Apple, tak supluje roli centrální banky Apple. Je to nějaké aktivum, se kterým má někdo při držení jeho vyššího objemu možnost ovlivňovat cenu vstupem na trh. Důležitý je vývoj v čase, kdy vidíme, že to problém byl v roce 2011, v roce 2013 byl obrovský, kdy se všechno centralizovalo prakticky na jediné burze, která dokonce sama pravděpodobně manipulovala s kurzem. Dnes je to pořád problém, ale řádově menší. Kdyby se stalo, že nějaká burza vystřelí nahoru o 500 dolarů, tak si toho hned všimneme, bude následovat arbitráž a srovná se to. Dnes když má někdo, jako například Roger Ver 40 000 bitcoinů, tak si říkáme, že to je hodně peněz. Nicméně pořád je to nesrovnatelné s tím, co bylo v roce 2010, kdy všechno měl Satoshi Nakamoto a pak pár lidí, kteří ani nevěděli, co bude následovat. Tehdy to lítalo nahoru dolů, ceny byly nesmyslné, viz. první zakoupená pizza, která byla koupená za zhruba dvojnásobek tehdejší tržní ceny. Dnes máme u kurzu větší jistotu, vývoj je sledován celosvětově.

KM: Je tam určitá předvídatelnost…

DS: Je to tak. Pochopitelně dá se s tím stále hýbat, ale to je problém i jiných trhů. Stalo se to třeba stříbru, které kdysi skoupily dvě osoby. Pak ho chtěli prodat, ale za tu cenu neměli komu. Cena šla tím pádem dolů a prodělali na tom kalhoty.

KM: Na stříbro bych navázal jiným drahým kovem. V knize Bitcoin: peníze budoucnosti, kterou jsi napsal s Janem Skalickým, se zabýváte i nedostatky kryptoměn a docházíte k závěru, že z ekonomického pohledu by mohla být ideální situace kombinace technologie blockchainu a zlata.

DS: Jasně, to by bylo super, akorát to prostě nejde. Najednou by to musel někdo nějakým způsobem fyzicky držet a už je to úplně něco jiného. K tomu bych se ani moc nechtěl vyjadřovat, protože je to záležitost, o kterou se pokoušejí různí scammeři a smysl to nedává. Je to spíše hypotetická otázka, kterou jsme si kladli už od začátku, jakým způsobem zkombinovat to nejlepší z obou světů a můj současný závěr je ten, že to nejde.

KM: Takže projekty jako DigixDAO a podobně nemají moc šancí na úspěch?

DS: Jsem rád, že to někdo zkouší. Mé přesvědčení o nefunkčnosti takových projektů neznamená, že to vůbec nejde. Často se může jednat o situace, kdy tvůrci tvrdí, že mají něco na blockchainu a kryjí to zlatem atd. V reálu pak mají nakoupené nějaké zlaté svícny, poté vypustí nějaký token, a když jich prodají dostatečné množství za hodně peněz, zmizí. Nebo vůbec žádné zlato nemají. Takových situací se stalo hodně. Byl bych tedy velmi opatrný před někým, kdo tvrdí, že dokázal zkombinovat zlato a kryptoměny.

Bitcoin jako plán B

KM: V jednom ze svých článků pro Roklen, kde působíš jako hlavní ekonom, polemizuješ nad tím, co to jsou dobré peníze. U bitcoinu uvádíš, že to není vnitřní hodnota, ale vzácnost v digitálním světě. Není to tak trochu nevýhoda, když si vezmeme, že velká část světa nemá přístup k technologiím, potažmo není zasíťována elektřinou? Klasickou měnu je naproti tomu možné používat i v těchto oblastech bez nutnosti vlastnit nějakou elektroniku. Naopak bitcoin působí nejvhodněji v podmínkách Evropy, USA, Japonska a dalších vyspělých zemí. Když to trochu přeženu, není bitcoin tak trochu elitářský, když je možné jej používat pouze v rámci určité skupiny lidí?

DS: Úplně si nemyslím, že je důležitější vzácnost než vnitřní hodnota, spíš si myslím, že něco jako vnitřní hodnota neexistuje. Lidé, kteří chtěli mít nějaké svobodné peníze, něco lepšího než máme dnes, se domnívali, že by takový prostředek měl mít nějakou vnitřní hodnotu. Když se na to podívám zpětně, tak jsme ani pořádně nevěděli, co jsme mysleli tou vnitřní hodnotou. I klasici Ludwig von Mises a Friedrich August von Hayek ve svých dílech popisují určitou vnitřní hodnotu, čímž myslí spíše užitnou hodnotu. Ze zlata je takto možné vytvořit například zlatý zub nebo řetízek. I tak dnešní hodnota gramu zlata není jeho vnitřní hodnotou, nějakých 90 až 95 procent je monetární hodnota. Na zlatu je drahé to, že je vzácné. Ostatně papír má také nějakou vnitřní hodnotu a možná je užitečnější než zlato. Špatné na něm je ale to, že není tak vzácný.

K otázce zda je bitcoin elitářský, když ho lidé používají přes internet, tak dnes asi je. Je komunitní více, než bychom nejspíš chtěli. Je relativně obtížné udělat nějaké první kroky směrem ke kryptoměnám, přestože to je mnohem jednodušší než před 5 lety. Pro starší generaci je to pořád něco zvláštního.

Nicméně s trochou nadsázky, a zde neznám přesně fakta, jsou části Afriky, kde má více lidí přístup k mobilnímu telefonu než k pitné vodě. Také se tam mohutně investuje do vývoje různých alternativních peněžních převodů. Tam si myslím, že bitcoin začíná dávat více smysl než u nás. My jsme ti, kterým můžou být kryptoměny lhostejné. Česká koruna je v pohodě, naši centrální bankéři jsou v klidu, ale někde ve střední Africe tomu tak nemusí být. Část populace tam má alespoň nějakou mobilní a internetovou infrastrukturu a kryptoměny jim mohou pomoci. Pro nás je to plán B, pokud by se něco pokazilo. Většina Afričanů však žije ve světě, kde už se všechno pokazilo. V tomto ohledu je škoda, že je bitcoin tolik komunitní, jelikož by se jim krypto hodilo. Možná je to takový přirozený vývoj, že se kryptoměny vyvíjí především v Americe, kde by jim to mohlo být už úplně jedno. Ne že by byl dolar na tom nějak špatně, ale Američané jsou bohatí a rádi si hrají, mají na to také dostatek času.

KM: Ano, Afrika je na tom co se peněz týče dost špatně, vysoká inflace v zemích regionu je hodně nepříjemná. Pokud bych ale opět trochu polemizoval, tak mohou přijmout dolar nebo nějakou jinou světovou měnu, což se děje, a tím se obrní proti negativním vlivům pohybu vlastní měny.

Jistě, to oni dělají. Ale možná by pro ně bylo lepší přijmout jinou alternativní měnu. Může totiž dojít k situaci, kdy se i dolar dostane do problémů. Centrální bankéře volí prezident a i ve Spojených státech se může stát, že si za prezidenta zvolí podivného člověka. Občas se jim to v historii stalo. Ten může najmenovat nevhodné centrální bankéře, protože jsou to například jeho známí z byznysu. Tahle situace dnes naštěstí není. Kolikrát se mi stane, že přijdu na nějakou konferenci, mluvím tam o kryptoměnách a ti účastníci mi řeknou, proč nyní? Teď to opravdu nedává smysl. V tuto chvíli je dolarový nebo korunový platební systém pro normálního člověka mnohem rychlejší a přijatelnější. Je to spíše takový plán B, jak koneckonců uváděly i nálepky odkazující na bitcoin někdy v roce 2012.

Maskulinní kryptosvět

KM: Učíš na gymnáziu PORG, bavíš se studenty i o kryptoměnách? Je mezi nimi o tuto problematiku zájem? Obchodují s kryptoměnama buď na demo účtech nebo i naostro, když jsou starší?

Já nejsem trader, takže ani nevím. Obchodování s kryptoměnami nepovažuji za jejich používání, když si dáš za ně někde pivo, tak ano. A na to se jich většinou ptám. Posun někdy mezi rokem 2012, kdy jsem se o bitcoinu s nimi začal bavit a 2013, kdy už jsem o něm sám začal hodně přemýšlet a dneškem 2018, je obrovský. Tehdy nebyl prakticky nikdo, kdo by se o tuto tématiku zajímal. Pamatuji si první přednášku na VŠE v roce 2013 s Markem Palatinem, kdy jsme se bavili o bitcoinu. Tehdy z odhadem 120 lidí něco okolo 10 zvedlo ruku s tím, že tuší, co to je bitcoin. Letos jsme byli na přednášce na ČVUT, kde jsme se zeptali, kdo používá nějakou kryptoměnu a přihlásili se prakticky úplně všichni. Když jsme se zeptali, kdo má nějakou kryptoměnu v čipu v ruce, tak se přihlásil podobný počet lidí jako u kryptoměn na té přednášce na VŠE. Takže zde je určitý posun. Podobně také na střední škole, a teď to řeknu genderově nekorektně, jelikož v kryptoměnové komunitě působí prakticky výhradně kluci, tak ti kluci zkoušejí kryptoměny, znají je, někteří i trejdují nebo byli v Polis, kde si dali pivo.

KM: Podobný genderový pohled je i na facebookové skupiny spojené s kryptoměnami, kde je vidět, že se jedná o výrazně mužskou záležitost.

DS: Tak to je. Vznikla i nějaká demografická studie v roce 2013, podle které cca 95 procent osob zainteresovaných v kryptu byli kluci a ti byli navíc ve věku zhruba mezi 15 a 35 lety. Teď se to trochu mění, Gaussova křivka se tak trochu naplňuje, ale pořád je to zoufale nepodobné reálnému světu. Což je škoda, protože v kryptu je velký potenciál. Jak jsem zmiňoval, je to takový plán B i pro mě jako konzervativního člověka, což může znít divně. V marketingu se ví, že ženy jsou spíše konzervativní a nejdou do takového rizika, ale možná proto, že se o kryptu mluví jako o šíleném riziku a člověk hodně sleduje cenu.

KM: Když už jsi zmínil gender, šlo by třeba vytvořit kryptoměnu, která by byla více atraktivní pro ženy nebo je nějaká taková?

DS: Tohle byl případ řady kryptoměn v roce 2013, kdy si tvůrci řekli pojďme udělat lepší logo, lepší název, překonáme bitcoin atd. Ale nic z toho se nechytlo. Jinak pasovat něco na konkrétní trh mi přijde absurdní. Kryptoměna pro hráče počítačových her? Proč? Nebo třeba měna pro zubaře, dentacoin, vůbec nechápu, jak se mohla dostat do první padesátky kryptoměn s největší tržní kapitalizací.  Preferovaným řešením je mít jednu kryptoměnu, ideálně pro celý svět a pokud nějaká taková bude, tak si myslím, že to bude bitcoin.

Domink Stroukal se kryptoměnám a zejména bitcoinu věnuje již od roku 2011. Napsal o nich celou řadu odborných i populárních článků a je také spoluautorem první české knihy o bitcoinu, Bitcoin: peníze budoucnosti. V současnosti působí jako hlavní ekonom ve finanční skupině Roklen. Předtím byl ředitelem Liberálního institutu a v letech 2011 až 2016 ředitelem Ludwig von Mises Institutu. Dominik Stroukal je držitelem doktorátu z ekonomie z Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedle studia ekonomie absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se věnoval sociologii médií. V současnosti také přednáší na CEVRO Institutu a učí na gymnáziu PORG.

The post Dominik Stroukal: lepší kryptoměna než bitcoin v současnosti neexistuje appeared first on Kryptomonitor.