Obchodní války znervózňují trhy

 

Jak již zmínil profesor ekonomie Čchen Fej-siang na univerzitě v Šanghaji "Pokud to skončí ve výši 34 miliard USD, bude to mít okrajový dopad na obě ekonomiky, ale pokud to vzroste na 500 miliard USD, jak řekl prezident Trump, bude to mít velký dopad na obě země." Současný dopad tak je spíše psychologický. Dlouhou dobu totiž trhy věřily, že Donald Trump své sliby ohledně protekcionistických opatření nesplní. To potvrzovaly i jeho ústupky. Na grafu níže je například hezky vidět srovnání mezi plánovaným objemem zboží, kterého se cla měla týkat a skutečného vývoje. Autorem grafu je americká banka Goldman Sachs. Je zde patrné, že protekcionistická opatření jsou oproti původním plánům zatím velmi mírná.

 

Vzhledem k varování odborníků, že obchodní války se nedají vyhrát a mohou způsobit hospodářskou recesi, ústupky dávají smysl. USA by navíc hrozilo oslabení postavení v globální ekonomice. Mnoho států s USA totiž spolupracuje právě kvůli vzájemnému obchodu. Případná protekcionistická opatření by tak mohla vést k poklesu jak obchodního, tak i mocenského vlivu USA ve světě. Hezky je pak vidět přesně opačný přístup Číny, která se naopak světu otevírá. To je zřejmé především na její expanzi v Evropě a v Africe. Obzvláště v Evropě ovšem tato expanze není vnímána vždy jen pozitivně, neboť část čínských investic má i strategický charakter a cíl dosahovat ekonomicky výhodné spolupráce je někdy až na druhém místě. Reakcí na to je i nový návrh Evropské komise na posuzování investic z třetích zemí a jejich vliv na bezpečnost a veřejný pořádek členských států EU. Na druhou stranu, růst vzájemného obchodu mezi EU a Čínou dává smysl a je oboustranně výhodný.

Současná opatření USA se zatím ČR v zásadě příliš nedotýkají. Pakliže by ale došlo na sliby Donalda Trumpa a protekcionistická opatření by se více dotkla i EU, nás by ovlivnila především nepřímo. ČR sama o sobě do USA příliš nevyváží, ale země západní Evropy ano. Omezení západoevropských exportů do USA by se tak promítlo i omezením českých exportů západním firmám. Hlavním rizikem by pak bylo snížení vývozu automobilů. Ty totiž tvoří asi 13 % evropských exportů do USA. V každém případě by se samotné omezení vývozů aut do USA dotklo české ekonomiky omezeně a toto snížení by ovlivnilo negativně výši českého HDP maximálně v řádu desetin procenta. To sice není málo, ale recesi v ČR by to nejspíš nezpůsobilo. Na druhou stranu, pokud by se situace vyostřila a globální hospodářství by se opravdu dostalo do problémů, ČR jako velmi otevřená ekonomika by to bezpochyby nepříjemně pocítila. Taková situace zde ale zatím není a predikovat dopady obchodních válek na naši ekonomiku je tak předčasné.

V současné době je tak hlavním rizikem eskalace obchodních válek, nikoli současná platná podoba protekcionistických opatření. Zatím je tedy na místě spíše obezřetnost než panika. Obezřetnost je navíc nutná i kvůli dalším rizikům, která globální ekonomiku ohrožují. Nezbývá tedy než doufat, že Donald Trump podlehne tlaku zbytku světa i většiny amerických ekonomů, situace se uklidní a Donald Trump si uvědomí, že obchodní války se nedají vyhrát, jen lze utrpět menší ztráty než „protivník“.