Společné prohlášení ústavních činitelů k zahraniční politice po setkání na Pražském hradě

Schůzky se mimo prezidenta republiky Miloše Zemana a předsedy vlády Andreje Babiše zúčastnili předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, vicepremiér a ministr vnitra pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar.

Zúčastnění ústavní činitelé se shodli na tomto společném prohlášení:

Prohlášení ze setkání nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice 12. září 2018

První setkání nejvyšších ústavních činitelů v roce 2018 proběhlo dne 12. září za účasti prezidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny PČR, předsedy vlády ČR, ministra zahraničních věcí a ministra obrany. Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali koordinaci zahraničních cest v tomto roce a shodli se na důležitosti a potřebě koordinace také návštěv zahraničních partnerů v ČR.

Ústavní činitelé se věnovali problematice restriktivních opatření (mezinárodních sankcí), jako nástroje pro prosazování mezinárodního práva, lidských práv nebo demokratických principů. V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování. Česká republika přitom samozřejmě bude výsledky této diskuse respektovat.

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o přípravě strategického dialogu s Izraelem, včetně společných projektů a cílů, a shodli se na přínosu pravidelných mezivládních konzultací s Izraelem pro rozvoj vzájemných bilaterálních vztahů. Rovněž byli seznámeni s obsahem, zaměřením i cíli listopadové oficiální cesty prezidenta republiky do Izraele včetně stavu příprav otevření Českého domu v Jeruzalémě, které bude prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem.

V situaci hrozících „obchodních válek“ mj. mezi USA a Čínou, EU a dalšími ústavní činitelé diskutovali o aktuální kondici pravidel světového multilaterálního obchodu. Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace. Ochranná opatření by pro ČR znamenala nárůst nákladů, zvýšenou nezaměstnanost a snížení zahraniční poptávky s negativním dopadem na český export a HDP. Snahou ČR by proto mělo být nejen aktivně podporovat liberalizaci a dodržování mezinárodních pravidel obchodu, ale dále diverzifikovat český export, podporovat naše firmy v hledání nových odbytišť, se zvláštním zaměřením na země mimo EU, podporovat inovativní řešení a prosazovat výhodnější postavení pro ČR v globálních hodnotových řetězcích.

Ústavní činitelé potvrdili význam členství ČR v Severoatlantické alianci, která je garancí naší bezpečnosti, a zhodnotili červencový summit NATO a jeho význam pro společnou obranu i transatlantické vztahy. Ústavní činitelé podpořili naplnění závěrů tohoto i minulých summitů, včetně směřování ke splnění závazku ze summitu ve Walesu, tj. k postupné alokaci 2 % HDP na obranné výdaje a k použití 20 % z této částky na investice do r. 2024. Zdůraznili rovněž potřebu prohlubování spolupráce NATO — EU. Ústavní činitelé podpořili příspěvek ČR k zajištění obrany Aliance i k šíření stability v jejím sousedství jak svou posílenou účastí v aliančních misích a operacích, z nichž obzvláště důležitá z hlediska boje proti mezinárodnímu terorismu je naše přítomnost v Afghánistánu, tak pokračováním podpory partnerských zemí. Účastníci schůzky potvrdili zájem důstojně připomenout 20. výročí vstupu ČR do NATO a 70. výročí založení NATO v příštím roce a počítají s hlavními připomínkovými akcemi dne 12. 3. 2019 na Pražském hradě a v Černínském paláci.

Ve vztahu k brexitu vyjádřili ústavní činitelé zájem na zachování co možná nejužšího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím ve všech oblastech při zachování vyváženosti práv a závazků budoucí dohody o nastavení vztahů. V jednáních o vystoupení Spojeného království z EU podporuje ČR společné pozice EU 27 a hlavního vyjednavače Evropské komise. Prioritami bylo a zůstává zachování vnitřního trhu EU a udržení nedělitelnosti jeho čtyř svobod, zajištění bezpečnosti v Evropě a ochrana zájmů českých občanů a firem. Řešen musí být také finanční výpadek v rozpočtu EU, který brexit přinese.

Ve shodě s programovým prohlášením vlády se ústavní činitelé shodli, že ČR bude pokračovat ve výraznější, proaktivní a pružnější reakci na zahraničněpolitické hrozby typu masové ilegální migrace či terorismu. Shodli se na správnosti odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů, jakož i na potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují, a účinnějšího poskytování rozvojové pomoci. ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují.

Ústavní činitelé se shodli na důležitosti předsednictví ve V4 v letech 2019-2020 a druhého předsednictví ČR v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. K podrobnější diskusi o prioritách pro tato a další předsednictví se vrátí na svém příštím zasedání. Ústavní činitelé také diskutovali podporu aktuálních kandidatur (vč. národní pozice ke kandidaturám na pořádání veletrhu Expo v r. 2025).