5. 4. 2019
Počet zaměstnanců v odvětví Veřejná správa, obrana a povinné
sociální zabezpečení je na úrovni roku 2004
Počet zaměstnanců v odvětví „Veřejná správa, obrana a povinné
sociální zabezpečení“ v posledních šesti letech v Česku mírně rostl.
Jednalo se především o důraz na oblast vnější i vnitřní bezpečnosti státu.
V dlouhodobějším pohledu se ale výrazněji nezměnil: loni byl prakticky
totožný se stavem při vstupu Česka do EU v roce 2004.
V odvětví Veřejná správa,
obrana a povinné sociální zabezpečení,
tedy v činnostech financovaných z drtivé většiny ze státního či územních
rozpočtů a náležících do tzv. platové sféry[2],
pracovalo v roce 2018 ve fyzických osobách dle předběžných údajů podnikové
statistiky 300,2 tis. lidí. Šlo přibližně o každého čtrnáctého zaměstnance
v ČR.
Graf
č. 1: Index počtu zaměstnanců odvětví Veřejná správa, obrana a povinné sociální
zabezpečení a dalších vybraných odvětví v ČR
(ve fyzických osobách, stav roku 2000=100)
*Zahrnuje odvětví: Veřejná správa a
obrana, povinné sociální zabezpečení, Vzdělávání, Zdravotní a sociální péče;
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti.
Zdroj: podnikové šetření ČSÚ, údaje za roky 2017 i 2018 jsou
předběžné.
Nejvýznamnější změny se udály v letech 2011 a 2012, kdy
došlo pod tlakem sílících deficitů veřejných rozpočtů k významnější
redukci – v úhrnu za dva roky o 21,1 tis. fyzických osob, resp. 7,1 %. Po
roce 2012 zde počet zaměstnanců postupně rostl. V roce 2018 se dostal na
předkrizovou úroveň.
Tempo růstu zaměstnanosti v odvětví Veřejná správa, obrana a
povinné sociální zabezpečení bylo ale v posledních šesti letech slabší než
v celé ekonomice, ve službách jako celku či v odvětvích
s převahou veřejných služeb
(kde svižnější růst pracovních míst vykazovaly např. vzdělávání či zdravotní
péče).
Graf č. 2: Počty zaměstnanců v hlavních uskupeních
v rámci odvětví Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení
v ČR (absolutně, ve fyzických
osobách)
*Nezahrnuje Ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí (MO,
MV, MZ).
**Zahrnuje zejména MO, MZ, MV (vč, policejních ředitelství),
Vězeňskou službu, hasičské a záchranné sbory, soudy a státní zastupitelství,
správu uprchlických zařízení.
***Zahrnují zejména finanční a školské
úřady, úřady práce, povinné sociálního zabezpečení, celní správu, pozemkové a
katastrální úřady, veterinární správu, úřady pro správu majetku, regulační a
kontrolní úřady v oblasti energetiky, telekomunikací či zemědělství.
Zdroj: podnikové šetření ČSÚ, údaje za roky 2017 i 2018 jsou
předběžné.
Vývoj počtu zaměstnanců v různých segmentech odvětví
Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení neprobíhal stejnoměrně. Lze
ho objektivně zachytit na úrovni větších uskupení, což je dáno primárně
možnostmi statistického zjišťování (údaje jsou sledovány za jednotlivá IČO,
organizační hledisko je tedy upřednostňováno před pohledem resortním).
Podrobnost, s jakou lze dlouhodobé trendy vývoje zaměstnanosti objektivně
zachytit, naráží i na další omezení související především s většími
organizačními změnami doprovázenými významnými přesuny agend (např.
v souvislosti se změnou územně-správního členění státu – zánikem okresů na
konci roku 2002 či decentralizaci některých agend z úrovně ministerstev na
kraje či obce).
Váhově dominantní skupinu pracovníků tvořily činnosti pro
společnost jako celek vč. všech ozbrojených složek. Zahrnují zejména Ministerstvo
obrany, Ministerstvo vnitra včetně policejních ředitelství, Ministerstvo
zahraničních věcí, Vězeňskou službu, hasičské a záchranné sbory, soudy a státní
zastupitelství, Správu uprchlických zařízení. Toto uskupení v roce 2018
čítalo 121,8 tis. zaměstnanců (ve fyzických osobách), tedy 40,6 % celého
odvětví. Více než dvě třetiny pracovníků představovaly samotné ozbrojené složky
zahrnující policisty, vojáky a ostatní zaměstnance ministerstev vnitra a
obrany. Zbylá část (37,1 tis.) připadala zejména na váhově podobné skupiny v
oblasti vězeňství, soudnictví a hasičské záchranné služby. Zaměstnanost
v tomto uskupení měla dlouhodobě klesající trend (primárně vlivem redukce
u obrany), jenž vrcholil v roce 2013. V následujících pěti letech
tato naopak plynule sílila (v úhrnu o 10,7 %, resp. 11,8 tis. osob). Na tomto
navýšení se bezmála z poloviny podílely ozbrojené složky.
Krajské a obecní úřady (vč. regionálních rad)
v roce 2018 zahrnovaly 94,9 tis. zaměstnanců (31,6 % celého odvětví) a
zaostaly pouze o 0,3 tis. za dosud rekordní výší z roku 2015. Vývoj u
obecních a krajských úřadů byl přitom mírně odlišný. Zatímco u krajských úřadů
zaměstnanost neustále rostla (až na 11,0 tis. v roce 2018), u obecních
úřadů stavy pracovníků kolísaly. Redukci zaznamenaly v letech 2011 a 2012
(v úhrnu o 9,2 %), v následujících šesti letech se navýšily o 6,6 %.
Proti roku 2005 došlo v úhrnu u krajských i obecních úřadů
k desetinovému nárůstu. Dlouhodobější vývoj v celé této skupině je
patrně ovlivněn i decentralizací některých kompetencí a zejména u krajských institucí
i rozvojem agendy vázané na čerpání prostředků z evropských fondů.
V třetí nepočetnější kategorii ostatních organizací (zejména
finanční a školské úřady, úřady práce, povinné sociální zabezpečení, Celní
správa, pozemkové a katastrální úřady, Státní veterinární správa, úřady pro
správu majetku, regulační a kontrolní úřady v oblasti energetiky,
telekomunikací či zemědělství), čítajících v roce 2018 téměř 70,9 tis.
zaměstnanců (23,6 % celého odvětví), dlouhodobý mírný růstový trend přetrvával
(byl přerušen pouze v letech 2008, 2014 a 2016). Oproti roku 2005 se zde
zaměstnanecké stavy rozšířily o 5,9 %. V oblasti povinného sociálního
zabezpečení zaměstnanost dlouhodobě mírně klesala. Na finančních úřadech
zůstal, navzdory plynulému růstu po roce 2011, počet obsazených pracovních míst
v roce 2018 srovnatelný se stavem z roku 2005. K vyšší
zaměstnanosti v celé kategorii nejvíce přispívaly úřady práce (s růstem
pracovníků v období 2012 až 2018 o polovinu, resp. o 4,0 tis.) a také
značně heterogenní skupina ostatních institucí zahrnující především celní
správu, pozemkové a katastrální úřady, veterinární správu, úřady pro správu
majetku, regulační a kontrolní úřady v oblasti energetiky, telekomunikací či
zemědělství.
Skupina aparátů ústředních orgánů veřejné správy (bez
výše zmíněných ministerstev obrany, vnitra a zahraničních věcí, regulátorů a příspěvkových
organizací začleněných do kategorie ostatních organizací) čítala 12,6 tis. osob
(4,2 % celého odvětví). Navzdory mírnému růstovému trendu v posledním pětiletí
zůstává zaměstnanost znatelně pod úrovní roku 2005 (podobně jako v případě
ozbrojených složek). Vývoj po roce 2013 nevykompenzoval hlubší redukce
pracovních míst z období fiskální konsolidace.
Graf
č. 3: Index počtu zaměstnanců v celém odvětví Veřejná správa, obrana a povinné
sociální zabezpečení a jeho hlavních uskupeních v ČR (rok 2005=100)
*Nezahrnuje Ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí (MO,
MV, MZ).
**Zahrnuje zejména MO, MZ, MV (vč, policejních ředitelství),
Vězeňskou službu, hasičské a záchranné sbory, soudy a státní zastupitelství,
správu uprchlických zařízení.
***Zahrnují zejména finanční a školské
úřady, úřady práce, povinné sociálního zabezpečení, celní správu, pozemkové a
katastrální úřady, veterinární správu, úřady pro správu majetku, regulační a
kontrolní úřady v oblasti energetiky, telekomunikací či zemědělství.
Zdroj: podnikové šetření ČSÚ, údaje za roky 2017 i 2018 jsou
předběžné.
Evropské
srovnání
Podílem zaměstnanců v odvětví Veřejná správa, obrana a
povinné sociální zabezpečení na celkové zaměstnanosti v ekonomice se Česko
v roce 2017 umístilo mírně pod průměrem států EU. S podílem 5,7 % se
ČR nacházela blízko úrovně Německa a Rakouska. Naopak v rámci skupiny
států, které vstoupily do EU až po roce 2000, měly nižší podíl pouze Rumunsko
(5,0 %) a Slovinsko (5,1 %). Na Slovensku, Polsku a zejména Maďarsku (9,1 %)
byla relativní váha tohoto odvětví znatelně vyšší. Ta dosahovala mezi státy
Unie nejnižší hodnoty ve Velké Británii, oproti stavu v Belgii, Řecku,
Francii či Maďarsku byla zhruba poloviční.
Graf
č. 4: Podíl zaměstnanců ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním
zabezpečení na celkové zaměstnanosti ve všech odvětvích ekonomiky ve státech EU
v roce 2017 (v %)
Zdroj: Eurostat (národní účty)
Zpracoval: Jiří Kamenický
Oddělení svodných analýz
E-mail: jiri.kamenicky@czso.cz
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
