Neformální ECOFIN otevřel otázku financování rozpočtu EU

Ve dnech 5.-.6. dubna se v rumunské Bukurešti koná neformální zasedání ministrů financí (tzv. Rady ECOFIN) a guvernérů centrálních bank. Českou delegaci vede ministryně financí Alena Schillerová, za ČNB je přítomen viceguvernér Marek Mora. Hlavními tématy jednání jsou rozpočet EU, Unie kapitálových trhů a daňové systémy.

Nad rámce neformálního ECOFINu se konalo zasedání euroskupiny, která v rozšířeném složení pokračovala v debatách o tzv. rozpočtu eurozóny, který by dle prohlášení Eurosummitu z prosince 2018 měl být dokončen do června tohoto roku. ČR zastává názor, že členské státy stojící mimo eurozónu nemohou ručit za závazky rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost v eurozóně.

Stěžejním tématem dvoudenních neformálních jednání je diskuze o připravovaném Víceletém finančním rámci EU pro období 2021-2027. Otevřena byla především otázka financování společného rozpočtu EU. Ministryně financí zopakovala dlouhodobou pozici ČR, kterou je podpora co největšího zjednodušení systému, a podpořila financování rozpočtu EU tradičními vlastními zdroji a procentuálním podílem z hrubého národního důchodu. Tento systém považuje ČR za nejspravedlivější a nejvíce efektivní. K návrhům Evropské komise na zavedení nových vlastních zdrojů se česká delegace staví rezervovaně.

„Diskuse nad podobou příjmové strany rozpočtu EU by se dle mého názoru měla odvíjet od klíčového principu zjednodušení systému financování. Za nejvhodnější kritérium pro financování rozpočtu EU proto považuji hrubý národní důchod, který nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost a představuje tak spravedlivý klíč a není tak třeba jej nahrazovat,“ dodává ministryně financí.

Na společném zasedání ministrů a guvernérů byly diskutovány priority EU v působnosti Rady ECOFIN pro následující institucionální cyklus, tj. pro období po volbách do Evropského parlamentu a ustavení nové Evropské komise. Diskuze se vedla mimo jiné také o současném stavu tzv. Unie kapitálových trhů (CMU) a dalším krokům k jejímu dokončení. Cílem CMU je především posílení hospodářského růstu v EU prostřednictvím vytvoření hlubších, diverzifikovanějších a likvidnějších kapitálových trhů a odstraněním překážek pro přeshraniční investice. Hlavním bodem diskuze byla především otázka, jak zvýšit roli financování skrze finanční trhy na úkor v EU dominantního bankovního financování a role digitalizace a nových technologií (tzv. Fintech).

Navazující sobotní jednání, která již proběhla bez účasti guvernérů centrálních bank, se dotkla tématu daní a veřejných financí. Rumunsko otevřelo otázku dopadů zvýšené mobility pracovníků uvnitř EU na daňové systémy a veřejné finance. Druhý tematický blok byl věnován možnostem daňových systémů podporovat udržitelný hospodářský růst. Ministři rovněž schválili společnou pozici EU na mezinárodní zasedání Výboru IMFC a zemí G20, která proběhnou v rámci jarního zasedání Skupiny Světové banky a Mezinárodního měnového fondu od 12. do 14. dubna ve Washingtonu.