Reformy v zemích západního Balkánu a v Turecku: výroční posouzení a doporučení

Komise přijala své výroční posouzení toho, jak jsou prováděny reformy v partnerských zemích západního Balkánu a v Turecku, společně s doporučeními, jež se týkají dalších opatření, která mají tyto země podniknout. Potvrdila přitom, že důvěryhodná politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, stability, bezpečnosti a hospodářského růstu v celé Evropě.

Země západního Balkánu

Pevná a důvěryhodná perspektiva EU pro země západního Balkánu je i nadále zásadní pro posilování procesu transformace a usmíření, jakož i pro šíření stability do tohoto regionu a prosazování hodnot, norem a standardů EU. Strategie Komise pro západní Balkán z února 2018, jež dala celému regionu nový impuls, vedla také k obnovení spolupráce ze strany EU a jejích členských států. Rok poté partnerské země skutečně pokročily a projevily odhodlání zasazovat se o evropskou perspektivu, ačkoli celkové reformní úsilí se v jednotlivých zemích liší.

Albánie a Severní Makedonie využily příležitosti a provedly reformy, a to zejména v oblastech, které v červnu 2018 Rada označila jako klíčové. S ohledem na významný pokrok, kterého bylo dosaženo, a na plnění příslušných podmínek dnes Komise doporučila, aby Rada s Albánií a Severní Makedonií nyní zahájila jednání o přistoupení.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, Federica Mogheriniová, uvedla: „Západní Balkán je evropským regionem a bude součástí budoucnosti EU, jakož i součástí silnější, stabilní a sjednocené Evropské unie. Minulý rok byl v celém tomto regionu rokem pozitivních změn. Albánie a Severní Makedonie daly najevo své pevné odhodlání pokročit na cestě do Evropské unie a dosáhly konkrétních výsledků, jež však musejí být nezvratné. Na základě této skutečnosti dnes doporučujeme, aby Rada zahájila s Albánií a Severní Makedonií jednání o přistoupení.Politika rozšiřování Evropské unie znamená investici do míru, bezpečnosti, prosperity a stability v Evropě.“

Johannes Hahn, komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, dodal: „Albánie a Severní Makedonie se chopily příležitosti, kterou jim nabídla obnovená agenda rozšíření, a podnikly reformy. Severní Makedonie nejenže pokračovala ve svém ambiciózním programu reforem, ale dospěla také k historické dohodě s Řeckem, která vyřešila 27 let trvající spor o název země. Je proto příkladem nejen pro celý region, ale také pro ostatní země. Albánie provádí důkladné reformy, zejména zásadní transformaci svého systému soudnictví. Veškeré tyto snahy svědčí o tom, že atraktivita Evropské unie je velká.“

Komise dnes rovněž vydala své stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii, jakož i analytickou zprávu, která vůbec poprvé zkoumá situaci v této zemi na základě všech předpisů platných pro členské státy EU. Komise se domnívá, že jednání o přistoupení by měla být zahájena, jakmile Bosna a Hercegovina v nezbytné míře splní kritéria pro členství, a obzvláště politická kritéria, která vyžadují stabilitu institucí a zajišťují zejména demokracii a právní stát. Bosna a Hercegovina bude muset zásadním způsobem zlepšit svůj legislativní a institucionální rámec, a zajistit tak splnění řady podrobných priorit v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a reformy veřejné správy. Uvedené stanovisko – plán komplexních reforem v těchto klíčových oblastech – je milníkem ve vztazích mezi EU a Bosnou a Hercegovinou a této zemi poskytuje v rámci procesu jejího začleňování do EU nový impuls.

Turecko

Turecko je pro EU jedním z klíčových partnerů a rovněž kandidátskou zemí. V zásadních oblastech společného zájmu se i na té nejvyšší úrovni pokračovalo v dialogu a spolupráci; účinná spolupráce probíhala mimo jiné v oblasti migrace a podpory uprchlíků. Turecko se však Evropské unii i nadále vzdalovalo vzhledem k výraznému zhoršení situace v oblastech právního státu a základních práv a kvůli oslabení účinnosti systému brzd a protivah v politickém systému, jež přinesl vstup pozměněné ústavy v platnost. V červnu 2018 Rada jednomyslně konstatovala, že jednání o přistoupení Turecka se tedy v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření ani uzavření žádných dalších kapitol. Skutečnosti vedoucí k tomuto posouzení jsou stále platné.

Další kroky

Nyní je na Radě, aby zvážila doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.

Souvislosti

Proces rozšíření

Současná agenda rozšíření zahrnuje partnerské země západního Balkánu a Turecko. Jednání o přistoupení byla zahájena s těmito kandidátskými zeměmi: Černou Horou (2012), Srbskem (2014) a Tureckem (2005). Severní Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005 a Albánie od roku 2014. Bosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.

Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, spravedlivých a přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Přistoupení k EU vyžaduje provedení komplexních reforem v náročném prostředí, což je cíl, jehož lze dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidátské země především rychleji dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy, jakož i hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost.

Západní Balkán musí rovněž dosáhnout pokroku v oblasti usmíření, dobrých sousedských vztahů a regionální spolupráce, a to po vzoru historické dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem.

Strategie pro západní Balkán dodala vztahům mezi EU a zeměmi západního Balkánu nový impuls. Zaměřuje se jednak na oblasti, v nichž jsou zapotřebí další reformy a úsilí ze strany partnerských zemí západního Balkánu, jednak na posílení podpory EU ve prospěch tohoto regionu prostřednictvím řady specifických závazků seskupených do šesti stěžejních iniciativ.

Od přijetí této strategie se EU zaměřila na plnění svých závazků prostřednictvím větší politické angažovanosti, posílené spolupráce v oblasti bezpečnosti, prohloubení operativních vazeb mezi zeměmi západního Balkánu a EU a jejími agenturami, poskytování širšího přístupu k financování a technické pomoci, jakož i prostřednictvím přesměrování finanční pomoci EU v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), který v roce 2018 sám o sobě představoval roční příděl pro země západního Balkánu ve výši přesahující 1,1 miliardy EUR.

Další informace

Sdělení Komise

Podrobné závěry a doporučení týkající se každé ze zemí viz:

Černá Hora: MEMO; zpráva

Srbsko: MEMO; zpráva

Turecko: MEMO; zpráva

SeverníMakedonie: MEMO; zpráva

Albánie: MEMO; zpráva

Bosna a Hercegovina: MEMO; stanovisko

Kosovo: MEMO; zpráva

Další obecnější informace:

Důvěryhodná perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost v tomto regionu

Angažovanost EU v zemích západního Balkánu