Jarní balíček evropského semestru 2019: Komise doporučuje členským státům, aby se zaměřily na udržitelný a inkluzivní hospodářský růst

Evropská komise dnes předložila letošní doporučení, v nichž každému členskému státu EU navrhuje opatření v oblasti hospodářské politiky na nadcházejících dvanáct až osmnáct měsíců. Komise rovněž doporučila ukončit postup při nadměrném schodku vůči Španělsku a přijala řadu dokumentů v rámci Paktu o stabilitě a růstu. 

Evropská ekonomika již sedmým rokem v řadě roste. I přes méně příznivé podmínky a globální nejistoty bude tento trend pravděpodobně pokračovat také v roce 2020, kdy porostou ekonomiky všech členských států. Počet zaměstnaných osob je rekordně vysoký a nezaměstnanost na rekordně nízké úrovni. Zároveň ale přetrvávají značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, regiony a skupinami obyvatel. V této souvislosti apeluje Komise na členské státy, aby navázaly na pokrok dosažený v posledních letech. Klíčem k úspěšné modernizaci evropské ekonomiky jsou, stejně jako dříve, účinné reformy kombinované s dobře zacílenou investiční strategií a odpovědnou fiskální politikou.

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, řekl: „Evropský semestr reálně přispěl ke zlepšení hospodářské a sociální situace v Evropě. Některé zásadní problémy však přetrvávají, navíc roste riziko nepříznivého hospodářského vývoje. Je proto znepokojivé, že v některých zemích reformní dynamika polevuje. Všechny členské státy by měly zvýšit odolnost svých ekonomik a podpořit udržitelný a inkluzivní růst. K dosažení těchto cílů může výrazně přispět lepší zacílení investic.“

„Tato Komise během svého působení usilovala o větší spravedlnost na našem kontinentu, o Evropu založenou na udržitelnosti a inkluzivnosti, takovou, která nenechá nikoho na holičkách,“ uvedla komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová.„Evropský pilíř sociálních práv stanovil zásady a práva pro všechny občany EU. Jeho realizace je úkolem členských států. Jelikož se svět práce rychle mění, je nezbytné, aby na to členské státy reagovaly přijetím reforem v oblasti počátečního vzdělávání a celoživotního učení, trhů práce a sociální ochrany.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Tímto jarním balíčkem, který je poslední za působení této Komise, se znovu hlásíme k rozumnému uplatňování Paktu o stabilitě a růstu. Rozhodování tedy není vedeno čistě mechanistickou nebo legalistickou aplikací pravidel, ale tím, co je dobré pro růst, zaměstnanost a zdravé veřejné finance. Dosavadní výsledky ukazují, že je to přístup správný. Stav veřejných financí se neustále zlepšuje, aniž by docházelo k narušení růstu. Je také potřeba zdůraznit, že řada členských států musí dále a případně intenzivněji pracovat na eliminaci agresivního daňového plánování, aby bylo dosaženo spravedlnosti vůči všem daňovým poplatníkům.“

Letošní doporučení pro jednotlivé země

Dnes zveřejněná doporučení dávají členským státům vodítko, jak adekvátně reagovat na přetrvávající i nové hospodářské a sociální problémy a jak naplnit hlavní společné cíle. Do obsahu doporučení se promítají obecnější priority stanovené v roční analýze růstu pro rok 2019 a v listopadovém doporučení týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro rok 2019. Vycházejí z podrobné analýzy zpráv o jednotlivých zemích, které byly zveřejněny v únoru, a z hodnocení národních programů předložených v dubnu. Kvůli zpomalení celosvětového růstu je nutnost provedení strukturálních reforem ještě naléhavější. Největší důraz je při tom zapotřebí klást na reformy, které se zaměřují na udržitelný a inkluzivní růst. Členské státy by se měly v souladu s evropským pilířem sociálních práv zasazovat o sociální konvergenci. V souladu s doporučením pro eurozónu by měly rovněž směřovat k symetričtějšímu obnovení rovnováhy v rámci eurozóny a pokračovat v posilování jednotného trhu a prohlubování evropské hospodářské a měnové unie.https://ec.europa.eu/info/publications/2019-european-semester-recommenda...

Letošní doporučení se více zaměřují na vytipování investičních potřeb v jednotlivých státech a jejich seřazení podle priorit. Zvláštní pozornost je v nich věnována rozdílům mezi regiony a územími. To je v souladu s podrobnou analýzou investičních potřeb a slabin popsaných ve zprávách o jednotlivých zemích, které byly zveřejněny začátkem roku. Díky nim si budou státy moci stanovit priority pro čerpání finančních prostředků EU z příštího dlouhodobého evropského rozpočtu, tzv. víceletého finančního rámce na roky 2021–2027.

Pokrok při realizaci doporučení

Od roku 2011, kdy byl evropský semestr zaveden, dosáhly členské státy při plnění více než dvou třetin doporučení alespoň určitého pokroku.

Největšího pokroku bylo dosaženo v oblasti finančních služeb a politik zaměstnanosti. Naopak nejvíce pokulhávala realizace doporučení týkajících se rozšíření daňové základny, zdravotní péče a hospodářské soutěže na trhu služeb.

Vzhledem k přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům a riziku nepříznivého hospodářského vývoje je pro posílení odolnosti ekonomik zemí EU naprosto zásadní, aby byly reformy prováděny důsledněji, a to ve všech oblastech.

Korekce makroekonomických nerovnováh pokračuje

Při nápravě makroekonomických nerovnováh dochází k pokroku, je však zapotřebí podniknout další opatření. Některé členské státy se nadále potýkají s historicky vysokým zadlužením soukromého i veřejného sektoru, což snižuje manévrovací prostor pro řešení ekonomických šoků. V některých dalších členských státech se objevují známky možného přehřívání v souvislosti s dynamickým růstem cen rezidenčních nemovitostí a stoupajícími jednotkovými náklady práce. Všechny členské státy by měly podniknout další kroky ke zvýšení produktivity, stimulaci investic a podpoře potenciálního růstu.

V únoru dospěla Komise k závěru, že se deset členských států (Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko) potýká s nerovnováhou, která je v případě tří dalších zemí (Itálie, Kypru a Řecka) nadměrná. Stejně jako v předchozích letech je v takovém případě nutné situaci soustavně sledovat v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.

Pokyny a rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Na základě posouzení letošních programů stability a konvergenčních programů podnikla Komise řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Komise doporučuje, aby byl v případě Španělska ukončen postup při nadměrném schodku. Pokud Rada toto rozhodnutí přijme, budou tak skončeny všechny postupy při nadměrnému schodku z období krize. V roce 2011 se přitom týkaly 24 členských států.

Komise rovněž přijala zprávy o Belgii, Francii, Itálii a Kypru podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU), v nichž zkoumá dodržení kritérií pro deficit a zadlužení stanovených v uvedené smlouvě. V případě Itálie došla zpráva k závěru, že je postup kvůli nadměrnému zadlužení opodstatněný. 

Na Maďarsko se od loňského roku a na Rumunsko od roku 2017 vztahuje postup při významné odchylce. Komise dnes oběma zemím zaslala varování, že v jejich případě loni k takové odchylce došlo, a navrhuje Radě, aby jim doporučila situaci napravit.

Komise dnes přijala také třetí zprávu o Řecku v rámci posíleného dohledu, který byl zaveden po ukončení ozdravného programu Evropského mechanismu stability. Zpráva uvádí, že Řecko si po skončení programu v srpnu 2018 vedlo poměrně dobře, avšak konstatuje, že provádění reforem se v posledních měsících zpomalilo, že není zajištěn soulad některých opatření se závazky vůči evropským partnerům a je ohroženo splnění dohodnutých fiskálních cílů.

Souvislosti

Doporučení jednotlivým státům vycházejí z obecnějších priorit stanovených v projevu předsedy Komise o stavu Unie a v roční analýze růstu. Jsou každoročně revidována s ohledem na dosažený pokrok a měnící se kontext. Členské státy platící eurem navíc dostávají doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny. Jednotlivá doporučení vydaná v rámci evropského semestru korespondují s dlouhodobější vizí formulovanou ve strategii Evropa 2020.

Od počátku svého funkčního období provedla současná Komise v evropském semestru řadu změn, aby se proces zefektivnil a nabyl na relevantnosti. Například byl snížen počet doporučených opatření a jejich obsah byl více konkretizován. Každému členskému státu je ovšem ponechán prostor, aby kroky realizoval podle svých postupů a okolností. Větší pozornost je nově věnována problémům vyplývajícím z celkového stavu v eurozóně, mimo jiné možným vlivům ekonomické situace v jednom státě na ostatní země. Doporučení pro eurozónu bylo vydáno již dříve (v listopadu), aby členské státy mohly situaci eurozóny jako celku zohlednit ve svých plánech. V souladu s prioritami evropského pilíře sociálních práv byl ve všech fázích posuzování kladen důraz na sociální hlediska. Ta byla zohledněna prostřednictvím srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Letos se navíc Komise v rámci přípravy na rozdělování peněz z nových evropských fondů zaměřila na investiční potřeby jednotlivých zemí. Komise se snaží zajistit, aby byly reformní a investiční priority v každém státě dobře provázány a podpora z EU tak mohla být optimálně využívána. 

Kromě toho podnikla Komise několik iniciativ, jejichž cílem je podpořit dialog, zapojit jednotlivé aktéry a posílit odpovědnost států za reformy. Před zveřejněním zpráv o jednotlivých zemích vedla s příslušnými členskými státy konzultace o jejich analytické části. V uplynulých měsících také jednala se zástupci státní správy a dalšími aktéry o nejdůležitějších problémech. Při tom zjišťovala, jak by se jejich řešení dalo promítnout do konkrétních doporučení. Zároveň Komise pořádá pravidelné konzultace se sociálními partnery a apeluje na členské státy, aby jim více naslouchaly. V rámci Komise také působí Útvar na podporu strukturálních reforem. Členským státům, které o to projeví zájem, poskytuje cílenou podporu při navrhování a provádění reforem.

V únoru zveřejnila Komise jako součást zimního balíčku evropského semestru 2019 podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace v jednotlivých členských státech v podobě zprávy o každé zemi.

V dubnu pak členské státy předložily své národní programy reforem a programy stability (v případě zemí eurozóny), nebo konvergenční programy (země mimo eurozónu), včetně svých případných reakcí na zimní balíček.

Dnešní doporučení se zakládají na těchto dialozích, národních programech, datech Eurostatu a na nedávno zveřejněné hospodářské prognóze Komise z jara 2019.

Další kroky

Komise vyzve Radu, aby doporučení pro jednotlivé země schválila. Členské státy by je pak měly plně a včas zavést. Komise bude s jednotlivými aktéry i nadále spolupracovat, aby doporučené kroky získaly co nejširší podporu a podařilo se je účinně realizovat. Než doporučení pro jednotlivé země přijmou hlavy států nebo předsedové vlád zemí EU, měli by je ještě projednat evropští ministři. Posledním krokem pak bude provedení doporučení v členských státech, které by je měly promítnout do svých hospodářských a rozpočtových politik. Doporučení a související analýza ve zprávách o jednotlivých zemích budou rovněž analytickým východiskem pro rozdělování prostředků z fondů politiky soudržnosti EU na roky 2021–2027.

Další informace:

Zpráva o jarním balíčku evropského semestru 2019

Zastřešující sdělení k letošním doporučením pro jednotlivé země

Letošní doporučení pro jednotlivé země

Ukončení postupu při nadměrném schodku vůči Španělsku

Zprávy podle čl. 126 odst. 3 SFEU týkající se Belgie, Francie, Itálie a Kypru

Postup při významné odchylce vůči Maďarsku a Rumunsku

Třetí zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Zpráva o pokroku v oblasti standardů EPSAS pro rok 2019

Informativní přehled o situaci v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a Paktu o stabilitě a růstu

Informativní přehled oblastí politik obsažených v letošních doporučeních pro jednotlivé země

Informativní přehled o provádění doporučení pro jednotlivé země

Informativní přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociální oblasti

Evropská hospodářská prognóza – jaro 2019

Harmonogram evropského semestru

Letošní doporučení pro eurozónu

Zimní balíček evropského semestru 2019

Podzimní balíček k evropskému semestru 2018

Evropský pilíř sociálních práv

Základní fakta o správě ekonomických záležitostí v EU

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisařka Marianne Thyssenová na Twitteru: @mariannethyssen

Komisař Pierre Moscovici na Twitteru: @Pierremoscovici

Generální ředitelství ECFIN na Twitteru: @ecfin