Plzeň si připomene 30. výročí listopadu 1989 velkým projektem Cesta svobody
Tisková konference (fotografie: M. Pecuch)
Plzeň si 17. listopadu 2019 připomene 30. výročí od událostí listopadu 1989 celodenním programem. Lidé se mohou těšit na besedy a rozhovory s pamětníky, výstavy, umělecké instalace na Anglickém nábřeží, vzpomínková setkání či koncert. Součástí programu bude rodinná soutěž, která nejmladší generaci přiblíží události před 30 lety. Velkolepé oslavy významného milníku československých dějin připravuje Plzeň spolu s Pamětí národa Plzeňský kraj a Biskupstvím plzeňským, které odhalí pamětní desku kardinálu Josefu Beranovi na katedrále sv. Bartoloměje. Zapojí se ale i další subjekty jako například Divadlo J. K. Tyla nebo Divadlo Alfa.
„Velmi mi záleží na tom, aby si Plzeň velkoryse a všestranně připomněla události roku 1989 a oslavila tři desetiletí od pádu totalitního režimu. Sametová revoluce nám všem změnila životy a přinesla také zásadní změny v životě našeho města. Chceme dát najevo, že svoboda je jednou z nejvyšších hodnot, které musíme chránit,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.
Lidé se budou moci vydat po takzvané Cestě svobody. Ta nabídne možnost zastavit se na několika místech v historickém centru, z nichž se stěžejním stane Anglické nábřeží, kde bude po celý den otevřena improvizovaná Plzeňská kavárna s pódiem. Na něm se budou konat debatní bloky s pamětníky událostí roku 1989. „Plzeňskou kavárnu ‚otevřeme‘ v 10 hodin modlitbou za svobodu vedenou biskupem Tomášem Holubem. Na ni naváží debaty s účastníky podzimních událostí roku 1989, mezi nimi jsou například Marcel Hájek, Přemysl Kubišta, Martina Samková, Miroslav Anton, Vladimír Líbal, také herci z plzeňského divadla i z Prahy, zástupci studentských stávkových výborů z roku 1989 a další osobnosti. Debaty doplní vystoupení studentských kapel a promítání dokumentů o událostech v Plzni,“ přiblížila hlavní dějiště programu Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně. Akce vyvrcholí zatím blíže nespecifikovanou performancí v 17:11 hodin právě v blízkosti Anglického nábřeží. Pro účastníky bude překvapením a město na ní spolupracuje s režisérem, choreografem a scénografem Michalem Cabanem. Cestou svobody provede návštěvníky tištěný průvodce s konkrétním programem jednotlivých zastavení, propojí tak místa všech akcí zapojených do oslav. Program bude zdarma k dispozici v Informačním centru města Plzně koncem října, webové stránky města Plzně www.plzen.eu nabídnou elektronickou verzi ke stažení.
V jihozápadním rohu náměstí Republiky přichystá scénu Paměť národa Plzeňský kraj. Řečniště, které zde vzniklo improvizovaně rovněž v roce 1989, nabídne řečníky z řad pamětníků, ale i otevřený hyde park pro veřejnost. „Z tohoto místa se promlouvalo v roce 1989 k demonstrujícím a my se pokusíme vytvořit podobný prostor. Chceme tady nejen vzpomínat, ale také nabídnout platformu pro jakoukoli reflexi či úvahu,“ uvedla Markéta Čekanová, ředitelka pobočky Post Bellum, Paměť národa Plzeňský kraj, která rovněž připravuje ve spolupráci s městem a krajským úřadem výstavu Nezapomeňme. Ta bude k vidění na panelech u morového sloupu. Na sled událostí konce roku 1989 v Plzni se zaměří další expozice. Do prostoru mázhauzu radnice ji zpracuje s autentickými fotografiemi té doby městský archivář Ondřej Maglić.
Cesta svobody povede také sadovým okruhem města. Ve Smetanových sadech bude k vidění už od 4. listopadu výstava Štěpánky Bláhovcové s názvem Jízda po sametu. Dalším ze zastavení bude lavička Václava Havla v Šafaříkových sadech, Křižíkovy sady budou patřit instalaci umělce Jaroslava Bárty V sametu. „Základ objektu tvoří rudá pěticípá hvězda – symbol komunismu a jeho ideologie, jež určovala veškeré dění a ovlivňovala životy lidí u nás až do roku 1989. Hvězda bude obalená pruhem bílého sametu tak, že z ní budou vyčnívat jen rudé hroty. Pod obalem z pruhů sametu bude tušit tvar hvězdy, ale látka ji nebude přesně obepínat,“ nastínil instalaci Jaroslav Bárta.
Svoji roli v programu sehraje bývalé sídlo Krajského výboru KSČ na Americké 42, které se zcela výjimečně otevře v jeho dolních prostorách. Obsadí je umělecké aktivity tvůrců narozených po roce 1980 s důležitým přesahem na aktuální otázky dneška, jako je svoboda, respekt k odlišnostem nebo klimatická hrozba, a to v režii centra pro kulturní a sociální projekty Johan. „Počítáme s výstavou, interaktivními divadelními inscenacemi, písničkářskými komorními koncerty a uvedením hry Bezstarostnost polského divadla Wegajty Bestroska,“ představuje za Johan rámec projektu Roman Černík.
Dalším zastavením na Cestě po svobodě se stane také Západočeské muzeum v Plzni se svojí výstavou Listopad 1989 aneb Na podzim padá listí a komunisti. Muzeum ji organizuje ve spolupráci s přímými účastníky listopadových událostí. Vernisáž se uskuteční 17. října.
Studenti Západočeské univerzity v Plzni se k programu připojí jak v části hudební produkce, tak dalšími akcemi. Například na Pedagogické fakultě plánují na 17. listopad speciální program za podpory studentského spolku Otevřeno Plzeň. Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara chce zatím neupřesněným výtvarným počinem obohatit veřejný prostor v centru města. Univerzita se rovněž podílí na tvorbě vzdělávacího ilustrovaného leporela, jež nevšedním způsobem seznámí děti a mládež s okolnostmi listopadových událostí v Plzni. Z leporela bude částečně vycházet kvíz, který se stane základem rodinné soutěže. Leporelo naváže na předchozí vydání věnovaná významným historickým událostem a jejich plzeňskému kontextu, vzniku ČSR a osvobození Plzně americkou armádou.
Plzeň se rovněž připojila k výzvě pražského primátora Zdeňka Hřiba a společně s dalšími městy nasvítí 17. listopadu v závěru akce v barvách trikolóry vybraný objekt. Do projektu, který má jednoduchým společným gestem připomenout a oslavit všechna výročí pádu komunismu v zemích bývalého východního bloku, jsou zapojena města osmi států střední a východní Evropy. „Stejně jako v dalších městech republiky se v Plzni v 17:11 hodin v rámci akcí pořádaných společností Post Bellum rozezní zvony. Zahájí poslední část celodenní akce,“ dodala Jana Komišová.
Text: Eva Barborková
Fotogalerie
Zveřejněno: 27. 8. 2019, Martin Pecuch