7. 1. 2020
V letech 2013 až 2018 bylo v Pardubickém kraji zaznamenáno celkem 384 sebevražd, z toho 81,0 % připadalo na sebevraždy mužů. Více než polovinu ze všech sebevražd v kraji tvořila oběšení. Nejvíce sebevražd bylo evidováno v měsíci březnu, z hlediska dnů v týdnu v pondělí. V mezikrajském srovnání vykazoval kraj třetí nejnižší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel.
V roce 2018 zemřelo v Pardubickém kraji celkem 5 528 osob. Nejčastější příčinou smrti byly nemoci oběhové soustavy (43,1 % zemřelých). Naopak sebevraždy se na celkovém počtu zemřelých podílely pouze 1,1 %. Celkem se jednalo o 60 případů v kraji, pro které byly jednoznačné důkazy a mohly být klasifikovány jako úmyslné sebepoškození. V souvislosti s tím je potřeba upozornit, že ze statistického hlediska jde o malá čísla, na která mohou mít vliv náhodné jevy. Z tohoto důvodu hodnotíme údaje v úhrnu let 2013 až 2018. Mnohé zjištěné závěry se pak shodují s těmi, které byly zaznamenány na úrovni celé republiky.
V úhrnu let 2013 až 2018 bylo v kraji zaznamenáno celkem 384 sebevražd, což bylo v průměru 64 sebevražd ročně. Většina sebevrahů byla ve věku mezi 30–69 lety (68,5 %, 263 sebevrahů). Naopak v mladších věkových kategoriích (do 29 let) bylo evidováno „pouze“ 51 sebevražd. I přes tuto skutečnost tvořily sebevraždy u mužů ve věkové kategorii 20–29 let 26,6 % ze všech úmrtí mužů této věkové kategorie. Vysoký podíl můžeme zaznamenat také ve věkové kategorii 30–39 let (20,9 %). Sebevražednost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. V úhrnu let 2013 až 2018 se muži podíleli na všech sebevraždách v kraji 81,0 %.
Vzhledem k tomu, že Pardubický kraj patří mezi kraje s nejnižším počtem obyvatel (4. nejnižší počet ke konci roku 2018), měl v mezikrajském srovnání v úhrnu let 2013–2018 oproti jiným krajům výrazně nižší počty sebevražd. Vhodnějším ukazatelem pro mezikrajské srovnání je přepočet sebevražd na 100 tisíc obyvatel. Nejméně sebevražd na 100 tisíc obyvatel v úhrnu let 2013–2018 měl Kraj Vysočina (10,9). Pardubický kraj měl třetí nejnižší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel (12,4). Naopak nejvyšší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel vykazoval Karlovarský kraj (16,3).
Sebevraždy podle krajů v úhrnu let 2013–2018
Stejně jako v celé ČR můžeme i v Pardubickém kraji zaznamenat od roku 1993 do roku 2018 pokles počtu sebevražd na 100 000 obyvatel (středního stavu). První vlnu poklesu můžeme datovat přibližně mezi lety 1993–1996, druhou pak mezi lety 2004–2008. Po roce 2008 se počet sebevražd na 100 000 obyvatel až do roku 2012 zvyšoval (v čemž se mohl odrazit i stav ekonomiky), nicméně následně po roce 2012 došlo opět k jeho snížení. Sebevražednost v kraji je v posledních letech nižší než v celé ČR (v roce 2018 připadalo v kraji na 100 000 obyvatel 11,6 sebevražd při republikovém podílu 12,7).
Sebevraždy na 100 000 obyvatel v Pardubickém kraji a ČR (tříleté průměry)
Počet sebevražd v Pardubickém kraji podle měsíců a dnů v úhrnu let 2013–2018
V úhrnu let 2013–2018 bylo v Pardubickém kraji evidováno nejvíce sebevražd v měsíci březnu (43). Naopak nejméně sebevražd bylo zaznamenáno v měsících září (23) a leden (24). Z hlediska dnů v týdnu bylo nejvíce sebevražd evidováno v pondělí (66), naopak nejméně v pátek (49).
Sebevraždy v Pardubickém kraji podle rodinného stavu v porovnání s rodinným stavem populace Pardubického kraje
Z hlediska rodinného stavu je patrná odlišná struktura zemřelých v důsledku sebevraždy ve srovnání se strukturou celé populace. Oproti celé populaci Pardubického kraje jsou mezi zemřelými úmyslným sebepoškozením mnohem více zastoupeni rozvedení a naopak zřetelně méně svobodní. V případě ženatých/vdaných a ovdovělých není rozdíl tak výrazný – viz předchozí graf (pro zobrazení struktury celé populace kraje podle rodinného stavu zde byla využita data ze sčítání lidu, domů a bytů 2011; aktuálnější data o obyvatelstvu podle rodinného stavu ČSÚ publikuje pouze v celorepublikovém pohledu).
Sebevraždy podle způsobu provedení v úhrnu let 2013–2018
Více než polovinu sebevražd v Pardubickém kraji v úhrnu let 2013–2018 můžeme zařadit do kategorie oběšení (úmyslné poškození oběšením, uškrcením a udušením, 59,6 %). Oběšení jako způsob provedení sebevraždy zvolilo ve výše zmíněném období 64,3 % z celkového počtu mužů, kteří se rozhodli dobrovolně ukončit svůj život. Druhým nejčastějším způsobem sebevražd mužů v kraji bylo zastřelení (12,9 %), třetím nejčastějším způsobem bylo otrávení (6,8 %). Naopak „pouze“ 39,7 % žen ukončilo svůj život oběšením. I přesto, že ženy volily oběšení méně často než muži, bylo oběšení nejčastějším způsobem provedení sebevraždy také u žen. Druhým nejčastějším způsobem sebevražd žen v kraji bylo otrávení (30,1 %), třetím nejčastějším způsobem byl skok z výše (16,4 %).
Přílohy
-
Tabulka – Sebevraždy podle pohlaví a věku v Pardubickém kraji v úhrnu let 2013 až 2018
-
Sebevraždy v Pardubickém kraji v letech 2013 až 2018 – komentář v PDF
-
Více informací naleznete pod odkazy:
-
Příčiny smrti v České republice (prezentace z tiskové konference ČSÚ 20. 11. 2019)
Odkaz [nové okno]
-
Sebevraždy v ČR podle pohlaví a věku v letech 1945–2018 (Demografická příručka 2018 – Tab. 8.8)
Odkaz [nové okno]
-
Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech - 2009 až 2018
Odkaz [nové okno]
-
Kontakt:
Bc. et Bc. Aleš Trpík
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Tel.: 466 743 480
E-mail: ales.trpik@czso.cz
7. 1. 2020
Sebevraždy v Pardubickém kraji v letech 2013 až 2018
V letech 2013 až 2018 bylo v Pardubickém kraji zaznamenáno celkem 384 sebevražd, z toho 81,0 % připadalo na sebevraždy mužů. Více než polovinu ze všech sebevražd v kraji tvořila oběšení. Nejvíce sebevražd bylo evidováno v měsíci březnu, z hlediska dnů v týdnu v pondělí. V mezikrajském srovnání vykazoval kraj třetí nejnižší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel.
V roce 2018 zemřelo v Pardubickém kraji celkem 5 528 osob. Nejčastější příčinou smrti byly nemoci oběhové soustavy (43,1 % zemřelých). Naopak sebevraždy se na celkovém počtu zemřelých podílely pouze 1,1 %. Celkem se jednalo o 60 případů v kraji, pro které byly jednoznačné důkazy a mohly být klasifikovány jako úmyslné sebepoškození. V souvislosti s tím je potřeba upozornit, že ze statistického hlediska jde o malá čísla, na která mohou mít vliv náhodné jevy. Z tohoto důvodu hodnotíme údaje v úhrnu let 2013 až 2018. Mnohé zjištěné závěry se pak shodují s těmi, které byly zaznamenány na úrovni celé republiky.
Sebevraždy podle pohlaví a věku v Pardubickém kraji v úhrnu let 2013 až 2018
Zdroj: ČSÚ
|
Celkem |
v tom ve věku |
||||||||
|
0–19 |
20–29 |
30–39 |
40–49 |
50–59 |
60–69 |
70–79 |
80 a více |
||
|
Sebevraždy celkem |
384 |
12 |
39 |
58 |
75 |
68 |
62 |
36 |
34 |
|
v tom podle pohlaví: muži |
311 |
9 |
37 |
49 |
58 |
53 |
52 |
27 |
26 |
|
ženy |
73 |
3 |
2 |
9 |
17 |
15 |
10 |
9 |
8 |
|
v tom podle pohlaví (%): muži |
81,0 |
75,0 |
94,9 |
84,5 |
77,3 |
77,9 |
83,9 |
75,0 |
76,5 |
|
ženy |
19,0 |
25,0 |
5,1 |
15,5 |
22,7 |
22,1 |
16,1 |
25,0 |
23,5 |
|
Struktura podle věku (%): muži |
100,0 |
2,9 |
11,9 |
15,8 |
18,6 |
17,0 |
16,7 |
8,7 |
8,4 |
|
ženy |
100,0 |
4,1 |
2,7 |
12,3 |
23,3 |
20,5 |
13,7 |
12,3 |
11,0 |
|
Podíl na všech zemřelých daného pohlaví a věku (%): muži |
1,9 |
8,8 |
26,6 |
20,9 |
10,6 |
3,9 |
1,4 |
0,6 |
0,5 |
|
ženy |
0,5 |
4,5 |
5,0 |
10,6 |
7,5 |
2,4 |
0,5 |
0,3 |
0,1 |
V úhrnu let 2013 až 2018 bylo v kraji zaznamenáno celkem 384 sebevražd, což bylo v průměru
64 sebevražd ročně. Většina sebevrahů byla ve věku mezi 30–69 lety (68,5 %, 263 sebevrahů). Naopak v mladších věkových kategoriích (do 29 let) bylo evidováno „pouze“ 51 sebevražd. I přes tuto skutečnost tvořily sebevraždy u mužů ve věkové kategorii 20–29 let 26,6 % ze všech úmrtí mužů této věkové kategorie. Vysoký podíl můžeme zaznamenat také ve věkové kategorii 30–39 let (20,9 %). Sebevražednost u mužů je dlouhodobě vyšší než u žen. V úhrnu let 2013 až 2018 se muži podíleli na všech sebevraždách v kraji 81,0 %.
Vzhledem k tomu, že Pardubický kraj patří mezi kraje s nejnižším počtem obyvatel (4. nejnižší počet ke konci roku 2018), měl v mezikrajském srovnání v úhrnu let 2013–2018 oproti jiným krajům výrazně nižší počty sebevražd. Vhodnějším ukazatelem pro mezikrajské srovnání je přepočet sebevražd na 100 tisíc obyvatel. Nejméně sebevražd na 100 tisíc obyvatel v úhrnu let 2013–2018 měl Kraj Vysočina (10,9). Pardubický kraj měl třetí nejnižší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel (12,4). Naopak nejvyšší počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel vykazoval Karlovarský kraj (16,3).
Sebevraždy podle krajů v úhrnu let 2013–2018
Počet sebevražd Sebevraždy na 100 000 obyvatel
|
930 |
Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský |
12,2 |
|||||||||||||||||||||||||
|
1 040 |
13, |
1 |
|||||||||||||||||||||||||
|
528 |
1 |
3,8 |
|||||||||||||||||||||||||
|
4 |
81 |
1 |
3,9 |
||||||||||||||||||||||||
|
2 |
91 |
16,3 |
|||||||||||||||||||||||||
|
669 |
13 |
,5 |
|||||||||||||||||||||||||
|
416 |
15,8 |
||||||||||||||||||||||||||
|
468 |
14,1 |
||||||||||||||||||||||||||
|
384 |
12,4 |
||||||||||||||||||||||||||
|
332 |
10,9 |
||||||||||||||||||||||||||
|
958 |
13 |
,6 |
|||||||||||||||||||||||||
|
551 |
14,5 |
||||||||||||||||||||||||||
|
5 |
03 |
14,3 |
|||||||||||||||||||||||||
|
957 |
13, |
1 |
|||||||||||||||||||||||||
1 200 1 000 800 600 400 200 0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Osoby Roční průměr let 2013–2018
Stejně jako v celé ČR můžeme i v Pardubickém kraji zaznamenat od roku 1993 do roku 2018 pokles počtu sebevražd na 100 000 obyvatel (středního stavu). První vlnu poklesu můžeme datovat přibližně mezi lety 1993–1996, druhou pak mezi lety 2004–2008. Po roce 2008 se počet sebevražd na 100 000 obyvatel až do roku 2012 zvyšoval (v čemž se mohl odrazit i stav ekonomiky), nicméně následně po roce 2012 došlo opět k jeho snížení. Sebevražednost v kraji je v posledních letech nižší než v celé ČR (v roce 2018 připadalo v kraji na 100 000 obyvatel 11,6 sebevražd při republikovém podílu 12,7).
Sebevraždy na 100 000 obyvatel v Pardubickém kraji a ČR (tříleté průměry)
Počet sebevražd v Pardubickém kraji podle měsíců a dnů v úhrnu let 2013–2018
V úhrnu let 2013–2018 bylo v Pardubickém kraji evidováno nejvíce sebevražd v měsíci březnu (43). Naopak nejméně sebevražd bylo zaznamenáno v měsících září (23) a leden (24). Z hlediska dnů v týdnu bylo nejvíce sebevražd evidováno v pondělí (66), naopak nejméně v pátek (49).
Sebevraždy v Pardubickém kraji podle rodinného stavu v porovnání s rodinným stavem populace Pardubického kraje
|
Sebevraždy (v úhrnu let 2013–2018) |
Obyvatelstvo (podle SLDB 2011) |
Z hlediska rodinného stavu je patrná odlišná struktura zemřelých v důsledku sebevraždy ve srovnání se strukturou celé populace. Oproti celé populaci Pardubického kraje jsou mezi zemřelými úmyslným sebepoškozením mnohem více zastoupeni rozvedení a naopak zřetelně méně svobodní. V případě ženatých/vdaných a ovdovělých není rozdíl tak výrazný – viz předchozí graf (pro zobrazení struktury celé populace kraje podle rodinného stavu zde byla využita data ze sčítání lidu, domů a bytů 2011; aktuálnější data o obyvatelstvu podle rodinného stavu ČSÚ publikuje pouze v celorepublikovém pohledu).
Sebevraždy podle způsobu provedení v úhrnu let 2013–2018
Více než polovinu sebevražd v Pardubickém kraji v úhrnu let 2013–2018 můžeme zařadit do kategorie oběšení (úmyslné poškození oběšením, uškrcením a udušením, 59,6 %). Oběšení jako způsob provedení sebevraždy zvolilo ve výše zmíněném období 64,3 % z celkového počtu mužů, kteří se rozhodli dobrovolně ukončit svůj život. Druhým nejčastějším způsobem sebevražd mužů v kraji bylo zastřelení (12,9 %), třetím nejčastějším způsobem bylo otrávení (6,8 %). Naopak „pouze“ 39,7 % žen ukončilo svůj život oběšením. I přesto, že ženy volily oběšení méně často než muži, bylo oběšení nejčastějším způsobem provedení sebevraždy také u žen. Druhým nejčastějším způsobem sebevražd žen v kraji bylo otrávení (30,1 %), třetím nejčastějším způsobem byl skok z výše (16,4 %).
Více informací naleznete pod odkazy:
Příčiny smrti v České republice (prezentace z tiskové konference ČSÚ 20. 11. 2019)
Sebevraždy v ČR podle pohlaví a věku v letech 1945–2018 (Demografická příručka 2018 – Tab. 8.8)
Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech – 2009 až 2018
Kontakt:
Bc. et Bc. Aleš Trpík
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Tel.: 466 743 480
E-mail: ales.trpik@czso.cz
| Zařazeno | út 07.01.2020 01:01:00 |
|---|---|
| Zdroj | ČSÚ - Pardubický |
| Originál | czso.cz/csu/xe/sebevrazdy-v-pardubickem-kraji-v-letech-2013-az-2018 |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
