Uvolnění vízového režimu: Komise podává zprávu, jak země západního Balkánu a Východního partnerství pokračují v plnění požadavků

Komise dnes podává hodnotící zprávu o tom, jak Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko a rovněž Gruzie, Moldavsko a Ukrajina plní požadavky na uvolnění vízového režimu. Ve zprávě se uzavírá, že dotčené země stále splňují požadavky na uvolnění vízového režimu a že bezvízový styk členským státům EU a jejich partnerským zemím i nadále přináší pozitivní hospodářské, sociální a kulturní benefity. Zpráva se podrobně zabývá konkrétními oblastmi bezpečnosti a migrace, které vyžadují další opatření.

Místopředseda Komise pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas k tomu uvedl: „Ve světě, který je stále více v pohybu, usiluje EU o spravedlivou a řádnou mobilitu, a v tomto ohledu zůstává jedním z našich hlavních úspěchů bezvízový styk se Západním Balkánem a Východním partnerstvím. Cestování bez víz je však spojeno s odpovědnostmi a soustavným úsilím o omezení nelegální migrace a s bojem proti korupci a organizovanému zločinu. Spoléháme na naše partnery, že udrží dosažené úspěchy v těchto oblastech, abychom zajistili, že v našem společném zájmu bude možné pokračovat v bezvízovém styku.“  

Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová doplnila: „Uvolnění vízového režimu posiluje mezilidské kontakty a vazby mezi EU a občany zemí západního Balkánu a Východního partnerství. Jedná se o účinný nástroj k prosazování transformačních reforem, a to i v oblasti spravedlnosti a bezpečnosti. V průběhu let jsme pozorovali významný pokrok, jehož naši partneři, s nimiž máme bezvízový styk, dosáhli a jehož prostřednictvím posilují naše vzájemné vazby. Aby tyto úspěchy byly trvalé povahy, je třeba v úsilí pokračovat.“

Migrace, azyl a správa hranic

Všechny hodnocené země i nadále přijímají opatření k řešení nelegální migrace a k ochraně hranic. Koordinace mezi pohraničními orgány a spolupráce při zpětném přebírání a navracení se všemi zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství jsou i nadále pozitivní. Naprostou většinu občanů zemí s bezvízovým stykem představují osoby cestující v dobré víře a s legitimním účelem cesty do EU. Dále se však musí pracovat na řešení přetrvávajících problémů, mimo jiné prostřednictvím cílených informačních kampaní o právech a povinnostech v souvislosti s bezvízovým stykem:

• I když byl zaznamenán celkový pokles počtu neodůvodněných žádostí o azyl, zůstává jejich celkový počet nadále zdrojem obav, zejména v případě Albánie a Gruzie. Nelegální migrace státních příslušníků z řady hodnocených zemí vzrostla.
• Kapacita pro ubytování jak žadatelů o azyl, tak osob, které jsou předmětem řízení o navrácení, je v některých zemích západního Balkánu, zejména v Bosně a Hercegovině, nedostatečná.
• Úspěšné provádění dohod o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontexu) mezi zeměmi západního Balkánu a EU pomůže posílit spolupráci na hranicích a zabránit neoprávněným vstupům při plném dodržování základních práv. Zbývající dohody by měly být urychleně finalizovány.
• Všechny země s bezvízovým stykem, které jsou v rámci zprávy hodnoceny, by měly vyvinout další úsilí k zajištění plného souladu s vízovou politikou EU.

Veřejný pořádek a bezpečnost

Všechny země pokračovaly v přijímání opatření k předcházení organizované trestné činnosti a k boji proti ní, a to i prostřednictvím operativní spolupráce s donucovacími orgány členských států. Dvoustranná ujednání o provádění společného akčního plánu EU a západního Balkánu v boji proti terorismu jsou důležitým milníkem v řešení klíčových prioritních oblastí, včetně předcházení všem formám radikalizace a násilného extremismu a včetně výzev, které představují vracející se zahraniční terorističtí bojovníci a jejich rodiny.

Nicméně je třeba vyvinout další úsilí k řešení bezpečnostních obav v důsledku problémů spojených s trestnou činností:

• Organizované zločinecké skupiny z většiny hodnocených zemí jsou i nadále aktivní v obchodování s nedovolenými palnými zbraněmi a různými nedovolenými komoditami (zejména s drogami a tabákem).
• Očekává se, že všechny partnerské země zachovají a posílí proaktivní operativní spolupráci s agenturami EU, a vyzývají se k posílení přeshraniční spolupráce v oblasti vymáhání práva s členskými státy EU.
• Velká korupce zůstává problémem ve všech zemích, na něž se vztahuje tato zpráva. Moldavsko a Ukrajina utrpěly zejména v důsledku rozsáhlých bankovních podvodů, přičemž bylo dosaženo jen malého pokroku v trestním stíhání osob zapojených do těchto podvodů a v souvislosti s vymáháním odcizeného majetku. V Moldavsku byly podniknuty významné kroky, ale toto úsilí je třeba plně promítnout do praxe a udržet. Na Ukrajině je důležité zajistit a dále posílit nezávislost protikorupčních orgánů, mimo jiné tím, že se zaručí nepolitické postupy jmenování na základě zásluh pro vedoucí pozice. Podpora z EU bude i nadále spojena s konkrétním pokrokem v rámci programu reforem, a to zejména v oblasti boje proti korupci a v oblasti justice.

Další postup

Komise bude i nadále sledovat plnění požadavků na uvolnění vízového režimu prostřednictvím zasedání vyšších úředníků, pravidelných zasedání podvýboru pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost a prostřednictvím dialogů mezi EU a zeměmi s bezvízovým stykem. V případě západního Balkánu bude toto monitorování probíhat rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o rozšíření a případně i jednání o přistoupení k EU. Komise bude dále nejméně jednou ročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Souvislosti

Dnešní zpráva se zakládá na povinnosti Komise v rámci posíleného mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti přijatého v březnu 2017, kterou je sledovat soustavné plnění požadavků nutných pro uvolnění vízového režimu státy mimo EU a nejméně jednou ročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Dnešní zpráva je třetí zprávou podle mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, která navazuje na první zprávu z prosince 2017 a druhou zprávu z prosince 2018.

Údaje z této zprávy se týkají kalendářního roku 2019 a první poloviny roku 2020.

Celkově splnil bezvízový režim svůj účel: posílil mezilidské kontakty mezi zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství a EU, včetně s diasporou v členských státech; zlepšil podnikatelské příležitosti a kulturní výměny a umožnil občanům zemí s bezvízovým stykem lepší poznávání EU.

Hodnocení kritérií pro uvolnění vízového režimu se týká zemí, které úspěšně dokončily dialog o uvolnění vízového režimu podle příslušných akčních plánů a harmonogramů, tzn. některých zemí západního Balkánu a Východního partnerství. Zpráva se zaměřuje na oblasti, ve kterých je k dosažení trvalého pokroku potřeba nadále pracovat.

Od prosince 2009 platí bezvízové cestování pro občany Černé Hory, Srbska a Severní Makedonie. Občané Albánie a Bosny a Hercegoviny mají možnost bezvízového styku od konce roku 2010. Pro Moldavsko vstoupil bezvízový styk v platnost v dubnu 2014, pro Gruzii v březnu 2017 a pro Ukrajinu v červnu 2017.

Další informace

ZPRÁVA: Zpráva o soustavném plnění požadavků pro bezvízový styk

Posílený mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti

První zpráva podle mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti

Druhá zpráva podle mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti

Třetí zpráva podle mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti