Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů

Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Předložené materiály mají transponovat do českého právního řádu evropskou směrnici.

V souladu s Plánem legislativních prací předložilo Ministerstvo spravedlnosti dne 30. 9. 2020 vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů (whistleblowerů) a související změnový zákon. Česká republika tak učinila jako první ze všech členských států Evropské unie a v procesu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice"), je tak nejdále.

Předložení vládě předcházelo meziresortní připomínkové řízení a konzultace se zástupci nestátních neziskových organizací i akademické sféry. Ministerstvu spravedlnosti se při vypořádávání připomínek podařilo řadu dotčených subjektů přesvědčit o navrhované podobě návrhu zákona, případně, tam kde to bylo možné, nalézt vhodný kompromis.

Návrhy obou zákonů tak počítají s ochranou oznamovatelů všech trestných činů, přestupků a jiných protiprávních jednání v zákonem vymezených oblastech, které souvisejí s prací a jinou obdobnou činností. Zákon dále zavádí povinnost určených subjektů vytvořit tzv. vnitřní oznamovací systém pro činění oznámení.

Roli tzv. vnějšího, tedy centrálního oznamovacího orgánu, by měl plnit nově zřízený útvar Ministerstva spravedlnosti, které má jako gestor problematiky boje proti korupci nejlepší předpoklady pro výkon této agendy.

Návrhy zákonů představují také nové kategorie přestupků, jež budou významným prvkem zajištění vymahatelnosti navržené právní úpravy a současně předcházení její zneužitelnosti. Návrhy přichází také s významnými nástroji procesní ochrany oznamovatelů, jako je zavedení vyvratitelné domněnky ve prospěch oznamovatele v případě návrhu na uložení předběžného opatření či obrácení důkazního břemene, následkem čehož to bude žalovaný (např. zaměstnavatel), kdo bude muset prokazovat, že proti žalobci (oznamovateli) neučinil odvetné opatření.

Představení komplexní legislativní úpravy ochrany oznamovatelů patří mezi priority boje proti korupci deklarované v programovém prohlášení vlády. Po projednání Legislativní radou vlády by návrhy měly být do konce roku předloženy k projednání vládě a následně Parlamentu. Zákony by pak měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

6. 10. 2020