Americké volby v kostce. Nejen pandemie a rasové nepokoje, ale hlavně klimatická změna

V amerických prezidentských volbách se stala poprvé v historii významným tématem klimatická změna – spolu s ekonomikou, rasovým napětím a policejní brutalitou. Do povědomí veřejnosti se dostala zejména proto, že se důsledky člověkem způsobené klimatické změny projevují v poslední době stále častěji. Jen v měsíci srpnu zaznamenaly Spojené státy průměrnou teplotu vyšší, než je stoletý průměr. Letos v září zdevastovaly rozsáhlé požáry na západě USA nespočet domů a celé akry lesů. Události spojené s klimatickou změnou jsou čím dál častější a ničivější.

Popírání klimatické změny je už dnes věcí minulosti, a dokonce ani prezident Trump, který k ní byl v minulosti velice skeptický, se nyní raději příliš nevyjadřuje. Klimatická změna je dnes politickým tématem, které může u volebních uren způsobit významnou změnu, což v předchozích prezidentských volbách neplatilo. Podle profesora politologie Jona Krosnicka ze Stanfordovy univerzity, který na předvolebních průzkumech pracuje již přes dvacet let, bude tentokrát 25 % Američanů volit kandidáta na základě jeho postoje ke klimatické změně, což je u této problematiky rekordní číslo. Větší důležitost se připisuje už jen potratům, na nichž staví své rozhodnutí 31 % voličů.

V případě klimatické změny jsou na tom demokraté lépe než republikáni. Joe Biden předložil už v polovině července svůj ambiciózní klimatický plán za téměř 2 biliony dolarů, tedy 2,5 % HDP, vynaložené v průběhu čtyř let. V následující diskusi se budeme věnovat podrobnostem tohoto plánu a jeho důsledkům, pokud bude Biden zvolen.

Jaké jsou hlavní teze Bidenova klimatického plánu?

Pro demokraty tento dvoubilionový klimatický plán představuje způsob, jak se vyrovnat s dopady klimatické změny v každodenním životě a zároveň vytvořit nová pracovní místa jako protiváhu míst ztracených kvůli pandemii. Jeho klíčovým cílem je dosáhnout díky vyšší energetické efektivitě a zvýšení podílu elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality. Zároveň hodlá vytvořit miliony pracovních míst v rámci budování infrastruktury odolnější vůči přírodním katastrofám (tj. obnovy pobřežních oblastí, velkoplošné výsadby stromů, renovace mostů a silnic apod.).

Plán nezahrnuje uhlíkovou daň na federální úrovni, která by přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů, protože o té se mezi demokraty zatím ještě debatuje. A Biden ani nehodlá znovu přistoupit k Pařížské dohodě z roku 2015, která si klade za cíl předejít v tomto století zvýšení celosvětové teploty o víc než 2°C nad úroveň před průmyslovou revolucí.

Demokraté smíření s jadernou energií. V čem je to revoluční?

Jedná se o zásadní změnu přístupu. Je to poprvé od roku 1972, kdy se demokratická voličská platforma začala vyjadřovat o jaderné energii jako o možném způsobu snížení závislosti na fosilních palivech. Demokraté konečně zaujali pragmatické stanovisko a uvědomili si, že současné technologie pro výrobu obnovitelné energie prostě nedokážou daný úkol splnit a odpověď na potřebu zmírnit dopady klimatické změny jim může pomoci nalézt jaderná energie.

Využití jádra pro ekologické účely u lidí často vyvolává obavy ohledně globální bezpečnosti – Američané si dosud pamatují havárii elektrárny Three Mile Island v roce 1979, v našich končinách to byl Černobyl v roce 1986 a v Japonsku poměrně nedávno Fukušima I – a někteří zpochybňují, zda je nukleární energie dostatečně ekologická na to, aby mohla být součástí „nového zeleného údělu“. Bidenův tým se rozhodl, že ano.

Pokud jde o bezpečnost, sázejí demokraté na to, že jim podporu veřejnosti získají nové, bezpečnější technologie, jako jsou reaktory využívající roztavené soli nebo kovy v tekuté formě. Čeká je ale ještě dlouhá cesta, než se jim povede tuto podporu proměnit v nové investice, aby prodloužili životnost stávajících reaktorů a vybudovali nové (v současnosti jdou ve výstavbě dva reaktory).

„Demokratická“ zelená platforma bez fosilních paliv. Je to realistické?

K dnešnímu dni pocházejí dvě třetiny americké elektřiny z fosilních paliv, 20 % z jádra (což je téměř 63 % bezuhlíkové výroby elektřiny) a 18 % z obnovitelných zdrojů. Cíl začít do roku 2035 produkovat 100 % elektřiny bez fosilních paliv je ambiciózní a předpokládá konstantní poptávku po energiích a masivní zvýšení investičních výdajů – zejména v oblasti jaderné energie, kde investice od roku 2015 prudce klesaly.

Jaké jsou dopady pro Fed a finanční trhy?

Řešení klimatické krize předpokládá položení základů ekologického finančního systému, který bude schopen přímo financovat ambiciózní zelenou platformu demokratů. Dnes ještě většina ESG (environmentálních, sociálních a správních) zásad a předpisů funguje na principu dobrovolnosti („když nesplníte, vysvětlete“) a jejich plnění závisí do značné míry na názorech vlastníka aktiv na investování do ESG. Za Bidenovy vlády budeme svědky nasazení nových pobídek, které povedou k přísnějším požadavkům tak, jak už je tomu v rámci EU (prostřednictvím Akčního plánu EU pro udržitelný růst a taxonomie EU, která specificky řeší problematiku zelených obligací a benchmarků nízkých uhlíkových emisí).

Fed bude mít v této nové finanční infrastruktuře velice specifickou roli a mohou klimatickou změnu explicitněji integrovat do svých mandátů – a tento proces již započal. V rámci svého dozoru nad finančními institucemi může americká cnetrální banka podnikat kroky, které budou podporovat přechod na zelenou ekonomiku, například prostřednictvím zvyšování kapitálových požadavků v případě úvěrů na projekty související s fosilní energií nebo naopak snižování požadavků v případě ekologických projektů.