MMF: Vyspělé státy nebudou muset kvůli pandemii moc šetřit

Vyspělé státy, které mají přístup k úvěrům, si nebudou muset kvůli koronavirové krizi pro zdraví svých veřejných financí příliš utahovat opasek. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl Vítor Gaspar, který má v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) na starosti rozpočtovou politiku. Za globální finanční krize, která vrcholila v roce 2009, přitom MMF nabádal k šetření, připomíná britský ekonomický deník.

Zemím, které se rozhodly dál si půjčovat, se podle Gaspara podaří svůj veřejný dluh stabilizovat do poloviny desetiletí. Portugalský ekonom má za to, že nebudou muset zvyšovat daně a seškrtávat veřejné výdaje. Státy, jež mají omezený přístup k finančním trhům, budou muset být ve své fiskální politice mnohem obezřetněji, varoval Gaspar.

Globální veřejný dluh letos patrně dosáhne rekordních 100 procent světového hrubého domácího produktu (HDP). MMF očekává, že v nejpokročilejších ekonomikách se letos veřejný dluh v poměru k národnímu důchodu výrazně zvýší.

V roce 2025 však budou rozpočtové deficity na úrovních, které MMF očekával před pandemií nemoci covid-19, a to bez nutnosti snižovat veřejné výdaje anebo zvyšovat daně.

Klíčovým faktorem v tomto výhledu jsou u nejvyspělejších zemí náklady na úvěr. MMF očekává, že náklady na správu státního dluhu vykompenzuje míra růstu, který v případě těchto zemí očekává. Levné úvěry by podle MMF měly vyvážit slabší růst a nižší daňové výnosy, které pandemie patrně přivodí.

Postoj měnového fondu si podle FT vezmou za své především Spojené státy a Evropa. Pochopí to jako zelenou k tomu, že země se mají z koronavirové krize proinvestovat, než aby si utahovaly opasky jako za globální finanční krize před více než deseti lety. Tehdy měnový fond nabádal k šetření. Po interním auditu však svůj postoj změnil.

Nyní MMF politiky nabádá, aby fiskální podporu nerušili předčasně a udrželi ji do té doby, než bude mít oživení hospodářství solidní základy a dlouhodobé dopady pandemie budou pod kontrolou, uvedl Gaspar.