Návrh reformy: Základní důchod 10.000 Kč po 25 letech práce

Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10.000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.

Podle Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Příští rok by se pak měl přijmout v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. "Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci," uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.

Maláčová zmínila vedle udržitelnosti i další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od té doby by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun. Práce v důchodu by se měla ocenit daňovým zvýhodněním.

Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat. Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a "těžkou fyzickou prací". Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.