OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD) je světová organizace sdružující v současné době 38 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, které projevily zájem a splnily podmínky stanovené pro členství v OECD. Česká republika je členem OECD od prosince roku 1995, což jí mj. umožňuje účastnit se mezinárodní mnohostranné spolupráce členských zemí OECD v oblasti vzdělávání.

V roce 2020 ČR dovršila 25 let členství v OECD a samotná organizace oslavila výročí 60 let své existence. K příležitosti oslavy obou vyznaných událostí byly vydány vzpomínkové dokumenty reflektující minulé roky. Ministerstvo zahraničních věcí vydalo brožuru „25 let ČR v OECD“, na které se svým příspěvkem podílelo i MŠMT. OECD rovněž vydala brožuru s názvem „The OECD at 60: 60 Years of Consensus Building“, aby připomněla svou klíčovou roli ve světě, kde působí od počátku 60. let 20. století.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má své zástupce v nejdůležitějších řídících orgánech OECD spadajících pod Direktorát pro vzdělávání a dovednosti (Directorate for Education and Skills, EDU), konkrétně ve Výboru pro vzdělávací politiku (EDPC) v Řídící radě Centra pro inovace ve vzdělávání (GB CERI). Zástupci MŠMT se rovněž účastní zasedání řídících rad dvou nejvýznamnějších projektů, jichž se ČR účastní. Jsou to: Řídící rada projektu PISA (GB PISA) a Řídící rada projektu PIAAC (GB PIAAC). Zástupci resortu se dále účastní zasedání pracovních skupin projektů a programů, do nichž je Česká republika zapojena.

Výbor pro vzdělávací politiku OECD – Education Policy Committee

Výbor pro vzdělávací politiku OECD (Education Policy Committee, EDPC) spadá pod Direktorát pro vzdělávání OECD a je orgánem klíčového významu, neboť na jeho zasedáních (zpravidla 2 x ročně v dubnu a listopadu) se zástupci členských zemí (obvykle experti na vzdělávací politiku z příslušných ministerstev) podílejí na strategických rozhodnutích o programech a projektech, které probíhají, i těch, jež se budou realizovat, a přijímají rozhodnutí o způsobu financování projektů a programů (včetně výpočtu příspěvků členských zemí). Současně se na jednáních EDPC předkládají k posouzení hlavní výsledky ukončených projektů a projednávají se doporučení, jež se vztahují na vzdělávací politiku zemí OECD, a to jak na globální úrovni, tak na úrovni členských zemí, které o diskusi na toto téma na úrovni EDPC požádají.

V současné době EDPC koordinuje několik významných mezinárodních projektů, jako je PISA (Programme for International Student Assessment = Program hodnocení výsledků vzdělávání 15letých žáků), PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies = Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých), který se zaměřuje na hodnocení úrovně funkční gramotnosti dospělých ve věku 16–65 let nebo TALIS (Teaching and Learning International Survey = Mezinárodní průzkum vyučování a učení), jenž se zaměřuje na problematiku učitelské profese.

Řídící rada Centra pro výzkum a inovace ve vzdělávání (CERI Governing Board)

Centrum pro výzkum a inovace ve vzdělávání (Centre for Educational Research and Innovation, CERI) se zaměřuje na výzkum vztahující se k budoucnosti, identifikaci a stimulaci inovace a na podporu mezinárodní a interdisciplinární výměny znalostí a zkušeností.

Řídící rada Centra pro výzkum a inovace ve vzdělávání (CERI Governing Board) je složena ze zástupců členských zemí OECD, kteří se vyjadřují k připravovaným a probíhajícím projektům a iniciativám CERI z pohledu svých zkušeností v rámci pedagogicko-sociologického výzkumu a rovněž s ohledem na potřeby svých zemí.

Těžiště práce CERI je v pořádání konferencí a v bohaté publikační činnosti, která vyplývá z výstupů projektů. Členové Řídící rady mohou veškeré publikace CERI připomínkovat a činí tak jednak přímo na zasedání CERI GB, jednak písemně. Projekty CERI pokrývají celoživotní vzdělávání a učení, přesahují rámec formálního vzdělávacího systému a iniciují multidisciplinární spolupráci. Projekty CERI se zabývají také vývojem ve vzdělávání a souvisejícím vývojem společnosti a rovněž usilují o těsné propojení futurologického zaměření a zaměření na inovace na straně jedné s empirickou analýzou na straně druhé. V současnosti se CERI intenzivně věnuje učitelské profesi, a to z expertního hlediska, kdy je učitel vnímán jako vysoce specializovaný profesionál s nezastupitelnou úlohou ve vzdělávacím systému.

Mezinárodní projekty OECD v oblasti vzdělávání, kterých se Česká republika účastní:

Indikátory systémů vzdělávání (INES)

Projekt INES (Indicators of Education Systems, INES) zaujímá mezi všemi mezinárodními projekty z oblasti vzdělávání významné a specifické místo. Jeho cílem je především kvantitativní srovnávání mezinárodních systémů. Není nijak tematicky omezen a ke vzdělávacím systémům přistupuje spíše komplexně, kdy reflektuje i důležité společenské a ekonomické souvislosti. Projekt INES funguje dlouhodobě a pravidelně již od roku 1988. Nabízí tak jedinečné srovnání mezi všemi členskými a v řadě případů i nečlenskými zeměmi OECD. Nejdůležitějším výstupem programu INES je nepochybně publikace Education at a Glance (EAG). Jedná se o publikaci, která zahrnuje více než 100 grafů, 200 tabulek a 90 000 údajů o vzdělávacích systémech. Významná je i série výzkumných zpráv založených na indikátorech INES s názvem Education Indicators in Focus.

Česká republika se do projektu INES zapojila v roce 1992. Čeští zástupci postupně začali spolupracovat v rámci všech hlavních aktivit projektu INES hned po skončení generálního shromáždění projektu INES, které se konalo v Lahti v roce 1995. V témže roce se Česká republika stala plnoprávným členem OECD.

Řešitelem projektu v rámci České republiky byl do 31. 12. 2011 Ústav pro informace ve vzdělávání. Od 1. 1. 2012 je za realizaci projektu odpovědné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Od roku 2007 probíhá práce v rámci INES ve třech pracovních skupinách.

Česká republika má zastoupení jak v pracovní skupině INES WP (INES Working Party), tak i v dalších dvou expertních pracovních skupinách, které jsou INES WP podřízeny – INES NESLI (Network for the Collection and Adjudication of System-Level Descriptive Information on Educational Structures, Policies and Practices) a INES LSO (Network on Data Collection and Development on Economic, Labour Market and Social Outcomes of Education).

Aktivity INES WP jsou zastřešující, a týkají se především stanovení priorit a standardů pro vývoj datové základny, zpracování analýz a reportů, stanovení směrů, ve kterých bude uskutečňováno politické poradenství a v neposlední řadě i analýz a výzkumů pro širokou škálu zúčastněných stran. INES NESLI se detailně zabývá indikátory systémů vzdělávání, snaží se o rozvoj datových zdrojů v dané oblasti a zpracovává analýzy. INES LSO se potom specializuje na datové zdroje, indikátory a výzkum v oblasti dopadů vzdělávání na uplatnění na trhu práce.

Program hodnocení výsledků vzdělávání 15letých žáků (OECD PISA)

OECD PISA (Programme for International Student Assessment) je mezinárodní šetření 15letých žáků, kterého se kromě členských zemí OECD mohou účastnit dalších země a ekonomické regiony.

Cílem šetření je pravidelně každé tři roky zjišťovat výsledky vzdělávání mládeže ve věku 15 let. Česká republika se zapojila hned do prvního cyklu šetření PISA v roce 2000. Od roku 2011 je realizací tohoto šetření v České republice pověřena Česká školní inspekce (ČŠI). ČŠI zároveň v rámci své činnosti propojuje zjištění z mezinárodních šetření se zjištěními z různých typů národní inspekční činnosti, což umožňuje poskytovat komplexní pohled na kvalitu a efektivitu počátečního vzdělávání v České republice.

Šetření PISA je zaměřeno na zjišťování úrovně přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky. PISA má devítiletý cyklus, v němž se po třech letech opakuje testování ve třech uvedených funkčních gramotnostech, vždy s důrazem na jednu z nich.

Testování je navrženo tak, aby v jednotlivých zemích poskytovalo tvůrcům školské politiky důležité informace o fungování národních školských systémů a o vývojových trendech, ale také umožnilo mezinárodní srovnávání. Do šetření bývá zařazen test inovativní nebo experimentální domény (například řešení problému, týmové řešení problému či finanční gramotnost). Od roku 2015 je forma testování i sběru dotazníkových dat elektronická.

Důležitým charakteristickým rysem projektu PISA je pravidelné zjišťování nabytých dovedností a vědomostí, o nichž se předpokládá, že budou nezbytné pro úspěšné zapojení žáků do reálného konkurenčního prostředí a budou pro ně výhodou v dalším vzdělávání i na trhu práce. Záměrem není zkoumat, jak žáci umí reprodukovat získané vědomosti, ale jak dokážou v úlohách vytvořených na základě rozmanitých situací běžného života využít své schopnosti a osvojené dovednosti.

Tímto se šetření PISA odlišuje od jiných velkých mezinárodních šetření, která ve větší míře vycházejí z obsahu národních kurikul. Důležitou složku šetření představuje vedle kognitivních testů rovněž sada kontextových dotazníků, jejichž cílem je pomoci vysvětlit variace ve výsledcích různých skupin žáků a shromáždit informace například o rodinném zázemí žáků, postojích žáků k učení či podmínkách výuky ve škole.

Česká republika se zapojila také do cyklu PISA 2022 (původně plánovaný cyklus 2021 byl o rok odložen v důsledku celosvětového omezení přítomnosti žáků ve školách zapříčiněného pandemií covid-19, poprvé tak proběhlo šetření se 4letým odstupem). Pilotáž cyklu PISA 2022 proběhla v květnu 2021. Hlavní šetření PISA 2022 se uskutečnilo na jaře roku 2022 a v ČR se ho zúčastnilo min. 8 000 žáků (celosvětově téměř 700 000) z více než 300 škol. Výsledky z hlavních testovaných domén ve formě národní a mezinárodní zprávy byly zveřejněny 5. prosince 2023.

Národní zpráva PISA 2022 obsahuje přehled nejdůležitějších zjištění o úrovni matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků v České republice v kontextu všech zapojených zemí a regionů (celkem 81, z toho 37 zemí OECD a 44 partnerských zemí). Hlavní doménou v PISA 2022 byla matematická gramotnost. Nad rámec standardního rozsahu šetření se testovalo i prostřednictvím volitelného modulu zaměřeného na finanční gramotnost.

Celkově došlo v rámci hodnocení PISA 2022 v průměru k bezprecedentnímu poklesu výsledků v celé OECD. Ve srovnání s rokem 2018 se průměrný výkon snížil o 10 bodů ve čtení a o téměř 15 bodů v matematice, což odpovídá třem čtvrtinám ročního učiva.

Koncepční rámce šetření jsou společně s datovými soubory, mezinárodními zprávami a podrobnostmi o šetření volně k použití na stránkách OECD. Pro odbornou veřejnost v České republice jsou jednotlivé výstupy (národní zprávy, uvolněné testové úlohy, koncepční rámce, sekundární analýzy, ukázkové školní zprávy, datové soubory, dotazníky) k dispozici na webových stránkách České školní inspekce.

Mezinárodní výzkum dospělých (PIAAC)

OECD PIAAC (Program for the International Assessment of Adult Competencies) je mezinárodním šetřením zaměřeným na hodnocení úrovně základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělých osob ve věku 16–65 let. Šetření rovněž mapuje využití těchto dovedností v každodenním osobním i pracovním životě a umožňuje získat kvalitní a mezinárodně srovnatelná data v této oblasti.

Z výsledků výzkumu je možné dovodit, zda jsou občané žijící v České republice dobře připraveni k naplňování zvyšujících se požadavků a zda obstojí v mezinárodní konkurenci, tedy nakolik jsou schopni pracovat s komplexními informacemi prezentovanými v elektronické podobě a řešit problémy prostřednictvím informačních technologií v zaměstnání i v každodenním životě.

Výzkum umožňuje porovnat dovednosti různých skupin: žen, mužů, minorit, pracujících působících v různých ekonomických oblastech, absolventů různých typů škol a úrovní vzdělávání. Rovněž ukazuje, do jaké míry jsou oprávněné, často zmiňované, obavy z poklesu vzdělanosti populace České republiky a na co by se měly zaměřit snahy o zlepšování vzdělávacího systému, chceme-li, aby mladí lidé byli pro život v současném světě vybaveni lépe než jejich rodiče a byli konkurenceschopní na globálních trzích práce.

Druhý cyklus šetření PIAAC (2018–2024)

V roce 2017 byly zahájeny první přípravy k zahájení druhého cyklu šetření, do něhož se zapojila i Česká republika, která díky tomu získá informaci, jak si stojí v mezinárodním srovnání, ale také jak se dovednosti obyvatel změnily za posledních deset let nebo jaká je úroveň dovedností v klíčových skupinách obyvatel (např. z hlediska jejich postavení na trhu práce).

Vedle České republiky se do tohoto cyklu zapojilo dalších 30 států. Druhý cyklus byl zahájen v roce 2018, kdy začal vývoj dotazovacích nástrojů a metodiky šetření. V letech 2021 až 2023 se zúčastněným zemím podařilo úspěšně dokončit pilotáž a hlavní sběr dat, a to navzdory komplikacím způsobeným pandemií nemoci covid-19, kvůli níž bylo nutné upravit harmonogram průběhu příprav druhého cyklu šetření.

Pilotáž (Field Trial), která byla původně plánována na jaro 2020, byla tak o rok posunuta na duben 2021. Zároveň byla ze strany OECD představena řada flexibilních úprav v harmonogramu tak, aby bylo možno podpořit a usnadnit realizaci šetření i pro země, které byly pandemií silně zasaženy. 29. října 2021 byla ukončena pilotáž druhého cyklu šetření PIAAC. Pilotáže výzkumu se zúčastnilo 947 respondentů. Hlavní sběr dat proběhl v letech 2022 a 2023. Druhý cyklus probíhal formou dotazování v domácnostech za využití tabletů.

Uzavřením sběru dat během roku 2023 však projekt nekončí. V roce 2024 probíhá klíčová fáze celého projektu, a to mezinárodní zpracování datových souborů, jejich analýza a příprava mezinárodní zprávy. Své národní zprávy připravují také jednotlivé zapojené země. Mezinárodní zpráva, kterou vypracuje OECD, bude publikována v prosinci 2024, kdy budou taktéž poskytnuty veřejné datové soubory zúčastněných zemí.

Realizátorem druhého cyklu šetření je Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), v jehož rámci působí národní projektový koordinátor PIAAC a jeho tým, jenž vydal v roce 2023 Národní zprávu o realizaci 2. cyklu PIAAC. Ta poskytuje souhrnné informace o realizaci šetření v České republice, ale seznamuje také s děním ve výzkumu na mezinárodní úrovni.

Celé šetření je postaveno tak, aby výstupy a výsledky byly porovnatelné s prvním cyklem. Podobně jako v případě prvního cyklu byly mezinárodní náklady na realizaci šetření podpořeny grantem Evropské komise a národní náklady České republiky byly hrazeny z prostředků ESF.

První cyklus PIAAC (2011–2018)

První cyklus projektu PIAAC se pro velký zájem nejen členských zemí OECD uskutečnil ve třech vlnách v letech 2011–2018 a zapojilo se do něj celkem 39 států či ekonomik. Ve všech vlnách prvního cyklu byla použita stejná metodologie výzkumu a stejné výzkumné instrumenty pro porovnatelnost výsledků.

První vlny prvního cyklu (2011–2012) se zúčastnilo 24, zejména členských, zemí OECD včetně České republiky. Následující dvě vlny (2014–2015 a 2017–2018) umožnily zapojení dalších 15 zemí (např. Čile, Kazachstánu, Singapuru nebo Peru).

První vlna byla zahájena v roce 2008 a trvala do roku 2013, kdy byly mezinárodní výsledky ze strany OECD publikovány. V České republice byly výsledky zveřejněny 8. října 2013 na tiskové konferenci MŠMT.

Hlavní šetření probíhalo v období od srpna 2011 do března 2012. Administrace se provedla metodou CAPI (computer assisted personal interview), tj. prostřednictvím notebooků. To umožnilo přesnější měření, neboť obtížnost testu bylo možno přizpůsobit možnostem respondenta. Respondenti, kteří neuměli používat počítač, pracovali s papírovou verzí testu (cca 15–25 % respondentů). Požadovaný vzorek byl minimálně 5000 respondentů. V České republice byl cílový počet 6 000 respondentů, jelikož Česká republika rozšířila vzorek ve věkové kategorii 16–34 let, aby získala přesnější informace o populaci opouštějící různé typy středních a vysokých škol.

Realizaci setření zajišťoval od roku 2011 Dům zahraniční spolupráce (DZS). Náklady na řešení projektu v ČR byly kryty z prostředků ESF – IPn „Kompetence II“. Šetření PIAAC se stalo jedním z nejdůležitějších výzkumných programů OECD. Evropská komise vybídla k účasti v tomto výzkumu všechny své členské země a podílela se na úhradě mezinárodních poplatků s ní spojených.

Česká republika se zúčastnila již v letech 1994–1998 Mezinárodního průzkumu gramotnosti dospělých – OECD IALS (International Adult Literacy Survey), v němž česká dospělá populace prokázala vysokou úroveň dovednosti pracovat s čísly a nesouvislými texty (tabulky, grafy, formuláře apod.) a nízkou úroveň čtenářské gramotnosti (dovednosti pracovat se souvislými texty). Jednalo se o vůbec první rozsáhlé mezinárodní srovnávací hodnocení, které bylo srovnatelné napříč kulturami i jazyky a jehož cílem bylo identifikovat a změřit řadu dovedností dospělých a posoudit dopad gramotnosti na globální ekonomiky 20. století. Do IALS se zapojilo celkem 22 zemí a ekonomik.

Mezi výzkumy IALS a PIAAC uběhlo více než deset let.

Šetření PIAAC bylo koncipováno tak, aby umožnilo srovnání výsledků se šetřením IALS. Jeho výsledky tudíž přinesly odpověď na otázku, jak se vyvíjela vzdělanost české populace, a umožnily analyzovat změny v kvalitě lidských kapacit.

Další informace je možné dohledat na webových stránkách OECD PIAAC a na českých webových stránkách věnovaných šetření PIAAC.

Mezinárodní výzkum vyučování a učení (TALIS)

Mezinárodního šetření OECD TALIS (Teaching and Learning International Survey) se kromě členských zemí mohou účastnit i další nečlenské země a ekonomické regiony.

Cílem projektu je pravidelně prostřednictvím dotazování učitelů a ředitelů škol mapovat školní prostředí, ve kterém probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují. Šetření TALIS bylo prvně realizováno v roce 2009. ČR se zapojila až do druhého cyklu TALIS 2013. Od roku 2011 v České republice odpovídá za přípravu, realizaci a vyhodnocování tohoto šetření Česká školní inspekce (ČŠI).

Cyklus tohoto šetření byl pětiletý (2008, 2013, 2018) a prodloužil se na šestiletý (2024). V současné době probíhá čtvrtý cyklus TALIS (2024), do kterého je zapojeno téměř 50 zemí. Pilotáž TALIS 2024 je v ČR plánována na únor a březen 2023, hlavní sběr dat pak na březen a duben 2024. Výsledná zjištění z TALIS 2024 by měla být zveřejněna v říjnu 2025.

Šetření TALIS mapuje v mezinárodním kontextu názory a postoje učitelů a ředitelů škol. Základní modul šetření TALIS je zaměřen na úroveň ISCED 2 (mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání podle UNESCO), která v České republice odpovídá druhému stupni základní školy a nižšímu stupni víceletého gymnázia.

Vedle tohoto základního modulu měly státy a ekonomiky možnost se v rámci TALIS 2018 volitelně zapojit do modulů zaměřených na úroveň ISCED 1, ISCED 3 nebo do modulu TALIS-PISA link. Zapojení do jednotlivých doplňkových modulů je spojeno s úhradou dalších poplatků do OECD. ČR se v rámci cyklu TALIS 2018 zapojila do volitelného modulu TALIS-PISA link, které umožnilo propojení TALIS s mezinárodním šetřením PISA.

Koncepční rámce šetření TALIS jsou společně s datovými soubory a mezinárodními zprávami volně k použití na stránkách OECD. Pro odbornou veřejnost v České republice jsou jednotlivé výstupy k TALIS (národní zpráva, sekundární analýza, zprávy z návazných aktivit) k dispozici také na webových stránkách ČŠI. ČŠI zároveň v rámci své činnosti propojuje zjištění z mezinárodních šetření se zjištěními z různých typů národní inspekční činnosti, což umožňuje poskytovat komplexní pohled na kvalitu a efektivitu počátečního vzdělávání v České republice.

Další informace o aktivitách OECD jsou k dispozici na www.oecd.org.

Související témata