MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana: Ekonomika, koruna a covidové (ne)naslouchání. Hostem ekonom Filip Matějka

O penězích, byznyse, ekonomice a trzích. S nadhledem a chytrými hosty. Přinášíme vám první díl nového podcastu Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, Roberta Břešťana, šéfredaktora Hlidacipes.org a jejich hosty. Prvním z nich je ekonom Filip Matějka, spolupracovník nobelisty Christophera Simse. Téma? Tentokrát nejen o rychlosti vakcinace, řízení nejistoty a racionální nepozornosti při boji proti covidu. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Music, Google Podcast (čekáme na vydání, doplníme) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybere tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídá zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

Klíčové téma pro českou ekonomiku v roce 2021? Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, očkování proti covidu. „Už v průběhu března, kdy k nám začnou mířit velké zásilky vakcín, se uvidí, jestli dokážeme přesvědčit populaci, že má smysl se očkovat. Podle průzkumu je ochota Čechů nechat se očkovat poměrně nízká. Pozitivní zprávou je, že malé procento očkovaných dokáže udělat velkou službu,“ říká Bureš. Podle ekonoma by naočkování i 10 % nejohroženější populace snížilo úmrtnost, odlehčilo českému zdravotnictví a ulevilo ekonomice. „Scénář ministerstva zdravotnictví je sice spíše „optimistický“, i málo ale může přinést velkou změnu,“ říká Honza Bureš.

Jak je na tom český průmysl? „Nemá takové trable jako na jaře, řada subodvětví je nad úrovněmi produkce ze začátku roku 2020. Jednak nebyly do takové míry narušeny odběratelsko-dodavatelské řetězce, jednak máme silnější poptávku v Asii,“ vypočítává důvody Bureš. Roli ale hraje i to, že poklesly skladové zásoby, v automobilovém průmyslu jsou stavy zásob nejnižší za 5-6 let. Významná je pak podle Bureše solidní poptávka ze strany domácností. „Nezaměstnanost nešla v Evropě zásadně nahoru, příjmy domácností jsou nadále solidní,“ míní Bureš. „Zároveň domácnosti nemají možnost utrácet za řadu věcí, za které byly zvyklé utrácet. Části populace tak zbývají prostředky, které se realizují ve statcích dlouhodobé spotřeby,“ dodává.

Vývoj posledních měsíců na české koruně? „Nepříznivé koronavirové statistiky ignorovala a soustředila na trendy, které probíhají v pozadí. Na prvním místě se trhy soustředily na vakcínu a na pozitiva, které může přinést v roce 2021,“ říká ekonom. „Je otázka, jestli to vydrží do budoucna. Podle mně nebude postup vpřed tak silný. Další zisky koruny tak budou spíše opatrnější,“ myslí si Bureš. Za nebezpečné by pak považoval, pokud bychom do budoucna viděli výraznější strukturální zadlužování české vlády, které by negativně dopadlo také na český dluhopisový trh. Prozatím to ale podle Bureše problém není.

Co na klíčové téma covidu a jeko české (ne)zvládání říká první host Honzy Bureše a Roberta Břešťana, kterým je ekonom Filip Matějka, spolupracovník nobelisty Christophera Simse? Filip Matějka považuje za poučnou svou účast v poradním týmu vlády pro covid. V rámci účasti v poradním týmu napsal Matějka dvě práce. „Ta první - Zavíráme ekonomiku, co s tím udělat, abychom dlouhodobě neprodělali kalhoty - to bylo docela vlivné a tím směrem se i šlo. Hlavní myšlenkou bylo jednoduše podáno, že je nutné ekonomiku měsíc až dva podržet, nepřetrhat dlouhodobé vazby, které by se zpět budovaly roky. Spousta praktických věcí, které se posledních 15 let snažím ve výzkumu dělat, šlo použít a ukázalo se, že to je užitečné. Postupem času nás ale vnímali méně a méně až nakonec vůbec, ten tým úplně nezapadal do vládních struktur,“ soudí Matějka.

Jedním z dalších a sofistikovanějších doporučení z dubna bylo, jak ekonomiku otevírat. V té době byla zásadním problémem nejistota, která způsobovala polovinu ekonomického poklesu. Nejistotu lze řídit mnohými způsoby. Zaprvé je potřeba investovat do chytré karantény, očkování, apod. Zadruhé jsou potřeba jasné, jednoduché plány, které se nemění. A zatřetí je třeba mít jasně nastavená pravidla pro kompenzace, což se daří například v Německu. První studie, říká Matějka v podcastu, ještě dopad měla (kurzarbeit, COVID úvěr) a komunikace s centrální bankou rovněž probíhala dobře. Bohužel ostatní doporučení se u nás příliš nevyužila. „Například na očkování, které bude na příští čtyři měsíce tématem číslo jedna, se vláda nepřipravila. Místo, aby byl koordinátorem očkování ten největší odborník na logistiku, jak jsme urgovali, stal se tímto člověkem pan premiér, který už předtím řekl, že má ve svém čase dvě minuty volna,“ říká v podcastu otevřeně Filip Matějka.

Primárním akademickým oborem Matějky je teorie racionální nepozornosti. Ta popisuje, jak my jako nedokonalí lidé pracujeme s informacemi, jak si informace vybíráme. Uvědomit bychom si podle Matějky měli, že lidé nemají k dispozici úplně všechny informace, což je vidět třeba právě na krizi kolem Covid-19, podotýká ekonom. Teorie ale popisuje, co s tím dělat, jak se dívat na ty „správné“ informace a jaké třeba vynechat.

Její význam dokresluje nejnovější krize s Covid-19. Příkladem problému je podle ekonoma způsob reakce vlády na koronavirovou krizi. „Vláda řeší raději sto případů najednou a nevybere si dva nejdůležitější – nyní to je očkování,“ podotýká ekonom. Problematická je prý i neustálá změna nejrůznějších pravidel tak, že lidé nejsou schopni každý den číst, co se ve skutečnosti děje. Teorii lze ale podle Matějky aplikovat i na „menší“ příklady, třeba na nákup tiskárny (a na náklady, které v budoucnu přinese nákup inkoustu do ní).

Jeden z výzkumů Matějky a jeho týmu z výzkumného a vzdělávacího institutu CERGE-EI (Michal Bauer, Julie Chytilová, Vojtěch Bartoš) se věnoval diskriminaci v pracovním prostředí. Vědci v něm dokázali popsat, proč náboráři věnují větší či menší pozornost společenským menšinám. Roli, jak velkou pozornost bude vašemu životopisu náborář věnovat, hrají podle nich i pouhé jméno a příjmení.

Diskriminace je problémem ve velké části světa, když ji ale chtějí lidé řešit, jdou na ni s obrovským kladivem ve smyslu regulací, a to může často vést k ještě větším problémům, podotýká Matějka „Ve chvíli, kdy objevíte, čím je způsobena, na to můžete jít pinzetou,“ podotýká také ekonom, který nyní pracuje na novém výzkumu o rozhodování lékaři. Ti mohou být snadno zavaleni upozorněními nákladně sestavených počítačových algoritmů třeba na alergické reakce jejich pacienta a Matějkův tým by chtěl na základě zahraničních dat lépe poznat, jak co lékařům v rozhodovacích procesech lépe pomáhá.

V podcastu se dozvíte i to, jak Filip Matějka přistupuje k racionálnímu uvažování a k intuici, či zda mohou být racionální obchodníci na trzích s měnami, kteří musejí dávat na trh cenu, za kterou jsou ochotni prodat či koupit, aniž by měli informace o tom, zda se něco změnilo. Zaposlouchejte se!

Výstupy z podcastů naleznete na patria.cz a hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Music, Google Podcast (čekáme na vydání, doplníme) či SoundCloud. Podcast MakroMixér pravidelně vybere tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídá zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!