Perly týdne: Začíná druhý rok býčího trhu, bude se stále více vybírat

Malé společnosti v USA indikují nástup na prudké oživení, za sebou máme jeden supercyklus ohledně doby držení akcií. Dál bude probíhat akciová rotace, Fed by neměl zapomínat na zpožděnou reakci ekonomiky na změny v monetární politice. A ještě více v nových Perlách týdne.

Trhy stále nahoru: Hlavní stratég banky Goldman Sachs Peter Oppenheimer na Bloomberg Markets řekl, že data přicházející z americké ekonomiky jsou povětšinou dobrá a podle jeho názoru přijde v USA silné oživení. A podobné to bude v celé globální ekonomice, včetně Evropy, která dožene náskok Spojených států v oblasti vakcinace. A z tohoto vývoje budou v následujících měsících těžit i akcie.

Kolik z dobrých zpráv je ale již odraženo v cenách na akciových trzích? Stratég odpověděl, že trhům nejdříve pomáhala ekonomická stimulace, on nyní čeká, že jak ekonomické oživení, tak růst zisků obchodovaných firem budou silnější, než se nyní očekává. A to by mělo dávat prostor pro další růst trhů, i když ten by neměl být tak prudký jako minulý rok. Táhnout jej tedy bude posun v očekáváních a do určité míry i pokles rizikové prémie akciového trhu.

Kdy začnou trhy uvažovat nad vývojem v roce 2022? Oppenheimer na tuto otázku odpověděl, že i příští rok bude americká ekonomika pravděpodobně stále dohánět trend, a to znamená, že růst by měl být stále dost rychlý. Trhy by tak ekonomika neměla brzdit ani příští rok, ale jejich návratnost podle stratéga klesne a pod povrchem bude probíhat výrazná rotace. Celkově pak získá na důležitosti výběr akcií a sektorů.

Ohledně této rotace stratég dodal, že se bude stále více vybírat. Poslední desetiletí přála zejména růstovým akciím, nyní je znát rotace k cyklickým titulům a v poslední době i k hodnotovým akciím. Zajímavé mohou být stále i některé menší společnosti, podle stratéga zejména ty, které podnikají ve službách a měly by tak více těžit z otevírání ekonomiky. To by se pak mělo projevit i prudkým zvýšením spotřeby podporovaným silnými rozvahami domácností.

Po dotazu na bubliny stratég odpověděl, že poslední staletí ukazují na některé společné rysy období, ve kterých se nafukují bubliny. Podle jeho názoru v současné době mnoho takových charakteristik nevidíme, maximálně v některých segmentech trhu. A zapomínat bychom neměli, že se stále pohybujeme v prostředí nízkých sazeb. Když tedy byly valuace vysoko třeba v době internetové bubliny, a dividendový výnos dosahoval pouhé 1 %, výnosy dlouhodobých vládních obligací se pohybovaly kolem 6,5 %. Nyní jsou výnosy mnohem níže a to by mělo být bráno na zřetel při pohledu na současné vysoké valuace, které z tohoto pohledu nejsou tak přemrštěné. Reálné sazby pak budou podle stratéga akciím dál prospívat a posuny v politice Fedu nemusí být pro ně překážkou.

Prudké zrychlení: Morgan Stanley v následujícím grafu ukazuje vývoj tržeb malých amerických firem. Na konci minulého roku došlo k jejich útlumu, v lednu se otočily opět směrem nahoru a jak píší analytici banky, „nyní prudce zrychlují“:


Zdroj: Twitter


Co dál? Co ukázal poslední rok, za který si americké akcie připsaly velké zisky? Andrew Slimmon z Morgan Stanley Investment Management míní, že dvě hlavní věci. Za prvé, trhy rostou pokaždé, když americká centrální banka zvýší přísun likvidity. A za druhé, trhy hledí vždy dopředu a začnou růst ještě před tím, než bude všeobecně jasné, že ekonomiku čeká zlepšení. Právě proto je někdy tak těžké chápat, že akcie se zvedají již uprostřed recese. Nyní je toto téma relevantní zase proto, že trhy již odráží předpokládané oživení a je otázka „co dál“.

Je tedy načase držet více hotovosti a snížit váhu akcií v investičním portfoliu? Slimmon v této souvislosti zmínil, že po období prudkého růstu, jakým akcie od roku 2020 prošly, je normální, že se dostaví konsolidace. Na stranu druhou jsme podle stratéga v druhém roce nového býčího trhu a historie ukazuje, že druhé roky bývají pro akcie dobré, ale také volatilní. „Očekávejte konsolidaci, volatilitu, ale myslím, že nakonec tenhle rok bude pro akciové trhy pozitivní, dodal stratég.

Slimmon míní, že jsme se ještě nepřiblížili bodu, kdy hodnotové akcie tratily svou atraktivitu, řada z nich je totiž z historického hlediska stále levných. Patří mezi ně přitom z velké části finanční tituly. Může sice přijít období, kdy si opět načas povedou lépe růstové tituly, ale historie podle stratéga ukazuje, že rally na hodnotě ještě není u konce. Šéf Fedu Powell navíc říká, že nebude dělat nic až do chvíle, kdy se výrazně zlepší situace na trhu práce. A to znamená, že ekonomika bude prudce růst a prostředí bude přívětivé pro cyklické akcie.

Jako na začátku minulého století: Podle následujícího grafu drželi investoři na počátku minulého století akcie v průměru 1 – 2 roky. Od počátku třicátých let se toto období začalo značně prodlužovat a od čtyřicátých let se běžně pohybovalo vysoko nad deseti lety. Další zlom přišel na počátku šedesátých let, kdy začal trend poklesu průměrné doby držení akcií. V současné době se tak opět přibližujeme standardu z počátku minulého století a průměrná doba držení akcií dosahuje asi dva roky:


Zdroj: Twitter


Nezapomínat na zpoždění: Výnosy obligací si mohou nyní vybírat přestávku, ale v ekonomice dojde k „enormnímu růstu poptávky“ vyvolanému růstem zaměstnanosti. Firmy budou zvyšovat ceny a máme před sebou silný boom a růst cen, což potáhne nahoru i sazby. Pro CNBC to uvedl Richard Fisher, který stál v čele Dallas Fedu. Evropa podle něj bude zaostávat, Spojené státy jsou na tom lépe na poli vakcinace. To by se mělo odrazit v toku kapitálu, který by měl více směřovat do USA a brzdit tak růst sazeb. Na druhou stranu ale americká vláda bude dosahovat vysokých deficitů, což bude tlačit sazby nahoru.

Bude vyšší inflace jen přechodná? Fisher v odpovědi řekl, že firmy se budou jako vždycky snažit o maximalizaci svých marží a tlačit ceny nahoru. Zejména pokud jim porostou náklady. Fed se nyní domnívá, že vyšší inflace bude jen přechodným jevem, Fisher k tomu ale dodává, že monetární politika se do reálné ekonomiky promítá se zpožděním. A to by se projevilo i v případě, že inflace by nebyla jevem přechodným a Fed by se jí nakonec snažil tlumit. Fisher k tomu dodal, že rozumí tomu, jak vedení Fedu nyní uvažuje, ale že s tím jsou spojena rizika.


Největší na trhu: V roce 1955 představoval General Motors téměř 10 % kapitalizace celého amerického trhu. Jeho doba skončila v polovině sedmdesátých let, kdy pozici největší společnosti převzalo IBM, jehož podíl na celkové kapitalizaci dosahoval maximálně 7 %. V první polovině devadesátých let převzalo štafetu GE s asi 3 % podílem. Na prvním místě jej krátce vystřídal Microsoft a následně Exxon a nakonec Apple. Jeho podíl se nyní pohybuje na úrovni IBM z poloviny sedmdesátých let:


Zdroj: Twitter