Cestovní ruch a gastronomie prošly ostrou covidovou zkouškou. Bez efektivní státní pomoci budou podnikatelé krachovat

Obory cestovního ruchu a gastronomie jsou dva koronavirovou krizí nejpostiženější sektory. Řada podnikatelů v těchto odvětvích přitom dosáhla jen na omezenou část podpor – podle propočtu Hospodářské komory činila průměrná kompenzace v tomto sektoru jen 30 % nákladů. Upozornila na to Hospodářská komora během páté debaty z cyklu Volby 2021 na téma Cestovní ruch pod zátěží pandemie, které se zúčastnili zástupci politických stran ucházejících se v nadcházejících sněmovních volbách o hlasy voličů.

Cestovní ruch a gastronomie jsou obory, které značnou částkou přispívají státnímu rozpočtu. V předpandemickém roce 2019 odvedli podnikatelé v tomto segmentu na daních a odvodech 130 mld. Kč a zaměstnávali na 250 tis. lidí nejen v Praze, ale kupř. ve znevýhodněných regionech, kde bývá právě cestovní ruch jedním z klíčových zaměstnavatelů. „Ekonomický, ale i společenský a kulturní význam cestovního ruchu je nepopiratelný. Současná i budoucí politická reprezentace by si to proto měla uvědomit a zabývat jeho kontinuální podporou – mimo jiné pokračujícími kompenzacemi do doby, než bude jejich provoz stoprocentně obnoven, a rychlým spuštěním kurzarbeitu pro postižené sektory. Jinak cestovnímu ruchu hrozí vlna propouštění a krachů,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Komora připomíná, že dosavadní vládní kompenzace kryly v průměru zhruba jen necelou třetinu nákladů podnikatelů v oboru. „V případě restaurací dokonce evidujeme 10 % podnikatelů, kterým nezbylo, než byznys pověsit na hřebík. Další provozy jsou i přes rozvolnění opatření v tomto týdnu po značným tlakem kvůli souvisejícím hygienickým a kapacitním omezením. Vláda si musí uvědomit, že kompenzace, které chce ukončit, nelze vnímat jako nákladovou položku, ale jako klíčovou investici do budoucna,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza s tím, že restart ekonomiky bude bez státní podpory o poznání delší.

„Řada lidí má navíc stále obavy a do restaurací se vrací pomalu, podobně pomalý může být i návrat lidí do hotelů a na památky. Vláda přitom opět na cestovní ruch zapomněla při přípravě Národního plánu obnovy a nezvládla se inspirovat ani v zahraničí, kdy některé země již minulý rok podporovaly investice do modernizace celého sektoru. Česká republika je navíc zásadně závislá na turistech ze zahraničí a bude muset bojovat se ztrátou pověsti bezpečné země,“ vysvětluje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Stěžejní je podle podnikatelů v cestovním ruchu a gastronomii také dlouhodobá podpora byznysu, jakmile pandemie koronaviru 100% odezní. Firmám by stát výrazně pomohl např. přehodnocením daňové politiky a úlevou od administrativy. „Řada z nás si v posledních letech připadá jako úředníci než jako podnikatelé. Restaurace nebo hotely, ale obecně všichni podnikatelé, jednoznačně potřebují zjednodušení byrokracie, například prostřednictvím harmonizace sazeb DPH. Výraznou pozornost by měl stát směřovat také do marketingové podpory cestovního ruchu a gastronomie směrem do zahraničí,“ uvedl Luboš Kastner, místopředseda asociace Apron, kterou nově zastřešuje Hospodářská komora.

Zejména pro regiony je podle Hospodářské komory nezbytná podpora horských středisek v letní i zimní sezóně, stejně jako pomoc lázeňským provozům. „V tomto ohledu sehrály během pandemie a uzavírání provozů velmi záslužnou roli kraje a místní samosprávy, které horské areály, lázně i další podnikatele v cestovním ruchu podržely v době, kdy se na stát spolehnout nemohly. Pomoc municipalit tvořily například vouchery na pobyty, zlevněné vstupné do památek nebo zrušení, popř. snížení místních poplatků. Rozpočty krajů a obcí jsou nicméně po krizi vyčerpané a je na státu, aby převzal svůj díl odpovědnosti a těmto segmentům cestovního ruchu pomohl – ať už pokračujícími kompenzacemi nebo cílenou osvětovou marketingovou kampaní,“ dodává Prouza.

Do páté předvolební debaty Hospodářské komory, jejímž mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny, pozvání přijali Klára Dostálová z hnutí ANO, Ondřej Veselý za ČSSD, Leo Luzar z KSČM, Jan Kuchař zastupující koalici Pirátské strany a STAN a Lukáš Otys z koalice SPOLU. Jako experti na téma cestovního ruchu vystoupili Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací a člen Představenstva Hospodářské komory, Luboš Kastner, místopředseda asociace Apron, Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a prezident Evropského svazu lázní a Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR.