Ropa v pololetí zdražila o 45 procent, část trhu čeká cenu 100 dolarů za barel

Ropa v prvním pololetí zdražila o více než 45 procent a část analytiků se domnívá, že růst bude pokračovat. Zmiňují přitom kombinaci faktorů, které za růstem stojí - především postup v očkování a s tím související uvolňování omezujících opatření zavedených za pandemie. Někteří z nich nevylučují, že do příštího léta může být ropa i za 100 dolarů. Ta drahá byla naposledy v roce 2014.

Severomořská ropa Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen pohonných hmot ve světě, se na začátku roku pohybovala těsně pod 52 dolary, nyní stojí zhruba 75 dolarů. Za pololetí tak zdražila asi o 45 procent (viz graf níže). V případě americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) cenový nárůst od ledna do června přesahuje 51 procent. Jen za červen Brent zdražil o osm procent a WTI o deset, ceny se tak pohybují na maximech od podzimu 2018

Analytici americké investiční banky Goldman Sachs očekávají, že cena Brentu se ve třetím čtvrtletí bude v průměru pohybovat kolem 80 dolarů. Může se ale skokově zvýšit i výrazně nad tuto hranici, vzhledem k tomu, že se očekává silný růst poptávky. Naproti tomu analytici banky JPMorgan předpokládají, že Brent se v posledním čtvrtletí roku posune do pásma 80 až 90 dolarů za barel, analytici Bank of America pak na příští léto nevylučují cenu 100 dolarů za barel.

Předpoklad pokračujícího růstu cen vychází z očekávání všech tří hlavních organizací, které situaci na trhu systematicky sledují a poskytují prognózy, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA). Ty všechny očekávají, že kvůli růstu poptávky nabere tempo růstu cen ropy v letošním druhém pololetí na intenzitě.

Analytik společnosti PVM Oil Associates Tamas Varga upozorňuje, že zásoby ropy na regionální i globální úrovni letos klesají, což podporuje další růst cen. "Tento trend bude pokračovat i po zbytek roku," řekl. Zastavit by to podle něj mohly například centrální banky, pokud by se v obavách z inflace nečekaně rozhodly začít zvyšovat úrokové sazby, anebo kdyby OPEC zvýšil těžbu na úroveň, která už by převyšovala poptávku. Případně pokud by OPEC neřešil dopady přílivu íránské ropy na trh, což ale Varga v tuto chvíli neočekává. Írán podléhá americkým sankcím, proto nemůže na trh dodávat tolik ropy, kolik by chtěl. Teherán se ale snaží Washington přesvědčit, aby sankce zavedené v roce 2018 zrušil.

Výhled ale zastiňuje více nejistot. Experti nejčastěji zmiňují pandemii a nakažlivější mutaci delta, která se šíří v některých zemích. To může mít v kombinaci s návratem íránské ropy na trh zásadní vliv na poptávku. Například obnovené uzávěry a růst cen vstupů už se projevily zpomalením ekonomické aktivity v Číně.

Hlavní analytik trhu s ropou v bance Morgan Stanley Martijn Rats upozornil, že trh si teď hledá takovou cenovou úroveň, při které už se začne snižovat růst poptávky. "Takové věci se těžko analyzují, my ale počítáme s cenou kolem 80 dolarů za barel," řekl Rats v pořadu televize CNBC Street Signs Europe. "Nad touto úrovní očekáváme, že už se začne projevovat docela významná destrukce poptávky," pokračoval. "To by pak mělo dopady na hospodářský růst, protože když poptávka po ropě už tak výrazně neporoste, tak se to dotkne i mnoha jiných ekonomických procesů," dodal. Morgan Stanley zatím očekává, že Brent se až do poloviny příštího roku bude většinou pohybovat v pásmu 75 až 80 dolarů za barel.

OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, což je organizace označovaná OPEC+, se ve čtvrtek nedohodli na dalším postupu při uvolňování těžebních omezení. Podle zdrojů agentury Reuters dohodu o okamžitém zmírnění restrikcí blokují Spojené arabské emiráty. Chris Midgley ze společnosti S&P Global Platts očekává, že postoj OPEC+ bude mít na ceny zásadní vliv. Objem těžby se totiž s vysokou pravděpodobní zvýší už od příštího měsíce.