Jak docílit prominutí úroku z prodlení

Úrok z prodlení je jedna ze sankcí dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), která se uplatňuje, pokud daň není uhrazena včas. Od roku 2021 se uplatňuje od čtvrtého kalendářního dne, tzn. že první tři dny po splatnosti daně nejsou trestány úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení je nyní 8 % + repo sazba ČNB, vzhledem k aktuálnímu zvyšování repo sazby ČNB může být výše úroku v druhé polovině roku 2021 dosti proměnlivá. Výše úroku z prodlení je sjednocena jak pro správce daně, tak pro daňové subjekty. Úrok z prodlení se počítá ze splatné daně, jeho snížení lze docílit překontrolováním výpočtu správce daně, který nemusí být správně stanoven, a to hlavně v měsících, kdy dochází ke změnám repo sazby nebo žádostí o prominutí příslušenství daně.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí příslušenství daně dle § 259 daňového řádu, přičemž podmínkou pro podání žádosti je, aby daňový subjekt uhradil před podáním žádosti splatnou daň, na základě které úrok vznikl. Pokud se žádost vztahuje na úrok vyšší než 3 000 Kč, podléhá tato žádost správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. O prominutí lze žádat i v případě, že již byly úroky uhrazeny. Při posuzování žádostí o prominutí příslušenství daně správce daně zohledňuje tzv. daňovou ukázněnost daňového subjektu, kdy se posuzuje, zda daňový subjekt v posledních třech letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní předpisy. Příkladem nemožnosti prominutí příslušenství může být např. status nespolehlivého plátce, porušení svých povinností v rámci daňového řízení nebo pravomocné uznání ze spáchání daňového trestného činu. Zde nutno podotknout, že Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) v pokynu D–47 uvádí, že posuzování ukázněnosti daňového subjektu se týká v případě právnických osob všech statutárních orgánů a u fyzické osoby všech právnických osob, ve kterých fyzická osoba byla v uplynutých 3 letech statutárním orgánem.

Správce daně při posuzování žádosti zkoumá tři kritéria: 1) ospravedlnitelný důvod prodlení, 2) ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu a 3) četnost porušování jeho daňových povinností. Přičemž úrok lze prominout do výše 100 %

Pro posouzení kritéria č. 1 používá správce daně procentuální základ pro výpočet konkrétní promíjené částky, ten se pohybuje v rozmezí 20–100 %. Relevantním důvodem dle pokynu D-47 je např. uhrazení dlužné daně pod jiným variabilním symbolem, postižení živelnou pohromou nebo, že zdravotní stav daňového subjektu zabránil plnit daňové povinnosti. Správce daně může jako ospravedlnitelný důvod shledat i okolnost, která není taxativně uvedena v pokynu.

Ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Při posuzování se zohledňuje, zda by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou finanční újmu, nebo by v případě právnické osoby mohla vést k zániku jeho podnikání. Pokud by takové důvody existovaly, došlo by ke zvýšení procentuálního ohodnocení zjištěného dle bodu č. 1.

Četnost porušování daňových povinností je posledním krokem, který správce daně používá při posouzení žádosti. Pokud si daňový subjekt plní své daňové povinnosti řádně, může tato skutečnost výrazně přispět vyhovění žádosti a maximalizovat procentuální výši prominutého úroku z prodlení.  V opačném případě, tedy např. kdy v posledních dvou letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně, bude procentuální výše prominutého úroku stanovená správcem daně v souvislosti s posouzením prvního a druhého kritéria, ponížena o 50 %.

Článek pro Vás připravila spol. APOGEO Group, SE.