Švédský podnik začal vyrábět ocel bez fosilních paliv, jako první na světě

Švédská společnost SSAB zahájila testovací výrobu ocele bez použití fosilních paliv a začala ji dodávat svému prvnímu zákazníkovi, kterým je skupina Volvo Group. Firma v prohlášení uvedla, že výrobu ocele bez fosilních paliv zahájila jako první na světě a spuštění výroby je důležitým krokem na cestě k produkci železa a ocele zcela bez fosilních paliv. Dalším cílem je rozšířit tuto technologii pro široké využití v průmyslu, což by se mohlo stát již v roce 2026, napsal zpravodajský server CNBC.

Spuštění výroby je dalším krokem v projektu Hybrit. Ten zřídla firma SSAB spolu s energetickou společností Vattenfall a těžařskou LKAB v roce 2016. Cílem projektu je používat při výrobě ocele pouze vodík bez fosilních zdrojů místo uhlí a koksu. Firmy Vattenfall a LKAB vlastní švédský stát.

"První ocel bez fosilních paliv je průlomem nejen pro SSAB, ale je také důkazem toho, že je možné učinit změnu a výrazně snížit globální uhlíkovou stopu v ocelářském průmyslu," řekl generální ředitel firmy SSAB Martin Lindqvist.

Výroba ocele je jedním z průmyslových procesů, který zatím nezaznamenal příliš velký pokrok při snižování emisí a podpoře udržitelnosti. Je to však obrovská výzva. Ocelárny se na celosvětové produkci emisí skleníkových plynů podílejí osmi procenty.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je produkce železa a ocele zodpovědná za 2,6 gigatuny přímých emisí oxidu uhličitého ročně. V roce 2019 to bylo více než přímé emise ze sektorů jako výroba cementu a chemikálií. Výrobci ocele jsou také podle IEA největším světovým konzumentem uhlí.

Hybrit není jediným projektem, jehož cílem je zmírnit dopady výroby ocele na životní prostředí. Dalším je H2 Green Steel. Ten plánuje na severu Švédska vystavět závod na výrobu ocele, který bude využívat elektřinu ze "zelené" vodíkové elektrárny. Výroba zde má začít v roce 2024 a do roku 2030 chce mít kapacitu výroby pět milionů tun ocele ročně.

Vodík je možné vyrábět několika způsoby. Jednou z metod je elektrolýza, při níž elektrický proud štěpí vodu na kyslík a vodík. Pokud elektřina použitá při tomto procesu pochází z obnovitelného zdroje, jako vítr nebo slunce, označuje se tento vodík za zelený nebo obnovitelný. Vodík je také důležitou součástí plánu EU na dosažený nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.