Stav Unie: Komise vyzývá členské státy, aby zlepšily bezpečnost novinářů v celé EU

Jak oznámila ve svém projevu o stavu Unie předsedkyně Ursula von der Leyenová, Komise dnes předkládá své historicky první doporučení k posílení bezpečnosti novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků.

Novináři v posledních letech čelí rostoucímu počtu útoků, přičemž v nejtragičtějších případech jde i o vraždy. Krize způsobená pandemií COVID-19 jejich práci ještě ztížila. Novinářům, zejména samostatně výdělečně činným, se snížily příjmy a byl omezen přístup na místa konání akcí.

Za účelem zvrácení tohoto trendu stanoví Komise opatření, aby členské státy zlepšily bezpečnost novinářů offline i online. Doporučení mimo jiné vyzývá k vytvoření nezávislých vnitrostátních podpůrných služeb, včetně linek pomoci, právního poradenství, psychologické podpory a ochranného ubytování pro novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků, kteří čelí ohrožení. Požaduje rovněž zvýšenou ochranu novinářů během demonstrací, větší bezpečnost na internetu a zvláštní podporu pro novinářky.

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová uvedla: „Žádný novinář by neměl utrpět újmu, či dokonce zemřít kvůli své práci. Novináře musíme podporovat a chránit; mají zásadní význam pro demokracii. Pandemie ukázala více než kdy jindy klíčovou úlohu novinářů, kteří nás informují, a naléhavou potřebu, aby veřejné orgány učinily více pro jejich ochranu. Členské státy dnes proto žádáme o podniknutí rozhodných kroků, aby se EU stala pro novináře bezpečnějším místem.“

Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton dodal: „Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků tvoří jádro našich evropských hodnot a musíme je aktivně hájit. S tím, jak se mediální odvětví stále přizpůsobuje a vyvíjí, mění se i hrozby, jimž pracovníci sdělovacích prostředků při výkonu své profese čelí. Novou skutečností jsou online hrozby. Dnes předkládáme doporučení, které zaměřuje naše úsilí do oblastí, kde je nejvíce zapotřebí: zajištění bezpečnosti novinářů online i offline.“

Doporučení o bezpečnosti novinářů

Dokument stanoví doporučení, která se zaměřují mimo jiné na protesty a demonstrace, bezpečnost na internetu a posílení postavení v digitální oblasti, na novináře - ženy a na novináře patřící k menšinám.

1. Obecná doporučení

Vzhledem k rostoucímu počtu útoků na novináře (v roce 2020 jich v EU bylo ohlášeno více než 900), vyzývá doporučení členské státy, aby veškeré trestné jednání důsledně vyšetřovaly a stíhaly a plně při tom využívaly stávající národní a evropskou legislativu. Členské státy se vybízejí, aby do příslušných případů zapojovaly evropské orgány, jako jsou Europol a Eurojust. Členské státy by měly podporovat lepší spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení a mediálními orgány, aby byly účinněji odhalovány a řešeny hrozby, jimž novináři čelí, a byla poskytována osobní ochrana novinářům, jejichž bezpečnost je ohrožena. Je rovněž zásadní, aby sdělovací prostředky měly nediskriminační přístup k informacím, včetně tiskových konferencí a dokumentů, které mají v držení veřejné orgány. Doporučení dále zdůrazňují význam školení a posílení přístupu k sociální ochraně pro všechny pracovníky sdělovacích prostředků.

2. Protesty a demonstrace

Téměř ke třetině incidentů dochází během demonstrací, a ty tak představují nejčastější místo, kde byli v roce 2020 novináři napadáni. Členské státy by měly poskytovat pravidelné školení pro orgány činné v trestním řízení, aby novináři a další pracovníci sdělovacích prostředků mohli během těchto akcí bezpečně a bez omezení pracovat. Spolupráce se zástupci novinářů má zásadní význam pro rozhodování o nejvhodnějších opatřeních, například pokud jde o vizuální identifikaci pracovníků sdělovacích prostředků. K doporučeným opatřením patří rovněž jmenování styčných důstojníků, kteří budou novináře před plánovanými protesty nebo demonstracemi informovat o možných rizicích .

3. Bezpečnost na internetu a posílení postavení v digitální oblasti

Digitální bezpečnost a bezpečnost na internetu se v důsledku podněcování k nenávisti online, hrozeb fyzického násilí, ale také kybernetických bezpečnostních rizik a nezákonného sledování staly pro novináře vážným zdrojem obav. Členské státy se vybízejí, aby podporovaly spolupráci mezi online platformami a organizacemi s odbornými znalostmi při řešení hrozeb namířených proti novinářům, například tím, že podpoří jejich potenciální roli důvěryhodných oznamovatelů. Příslušné vnitrostátní orgány pro kybernetickou bezpečnost by na požádání měly pomáhat novinářům, kteří potřebují zjistit, zda jejich zařízení nebo online účty nebyly napadeny, při vyhledávání služeb forenzních vyšetřovatelů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Členské státy by rovněž měly podporovat pravidelný dialog mezi těmito orgány pro kybernetickou bezpečnost, sdělovacími prostředky a odvětvím, zejména s cílem posílit digitální dovednosti novinářů a jejich informovanost v oblasti kybernetické bezpečnosti.

4. Novinářky, novináři patřící k menšinám a novináři zabývající se otázkami rovnosti

Novinářky, novináři patřící k menšinám a novináři zabývající se otázkami rovnosti jsou obzvláště ohroženi hrozbami a útoky. Novinářky jsou vystaveny větší míře ohrožení než jejich mužské protějšky a 73 % novinářek uvedlo, že se během své práce setkaly s násilím na internetu. Doporučení naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily iniciativy zaměřené na posílení postavení novinářek, novinářů patřících k menšinám a novinářů, kteří se zabývají otázkami rovnosti. Vybízí členské státy, aby zlepšily transparentnost a účinné podávání zpráv o útocích a diskriminaci vůči těmto novinářům a aby jim poskytly informace o tom, jak vyhledat pomoc a podporu. Doporučení dále zdůrazňuje, že je třeba posilovat rovnost a začlenění ve zpravodajských redakcích a mediálním odvětví jako celku a podporovat soustavný rozvoj kompetencí a dovedností ve všech profesích, které jsou důležité pro ochranu novinářů.

Další kroky

Komise bude o provádění doporučení diskutovat s členskými státy a se zúčastněnými stranami na příslušných fórech, zejména v rámci Evropského fóra zpravodajských médií. Komise bude rovněž hodnotit dosažený pokrok a bude i nadále analyzovat bezpečnost novinářů ve všech členských státech v rámci výroční zprávy o právním státě. Členské státy by měly podat Komisi zprávu o opatřeních přijatých k provedení doporučení 18 měsíců po jeho přijetí.

Finanční prostředky EU na podporu členských států při provádění tohoto doporučení jsou k dispozici v rámci několika programů a projektů, mimo jiné na školení soudců, policejních složek a novinářů. EU rovněž spolufinancuje evropský mechanismus rychlé reakce, který vede Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků se sídlem v Lipsku. Nabízí podporu pro právní obranu a právní stanoviska, mimořádnou podporu(například pokrytí cestovních výdajů, nákladů na psychologickou podporu a rodinných nákladů), pobyty v Německu a Itálii a poskytuje a podporuje školení po celém kontinentu. Komise dnes rovněž zveřejňuje novou výzvu k předkládání návrhů v oblasti svobody sdělovacích prostředků a investigativní žurnalistiky, která obnáší evropské financování ve výši téměř 4 milionů eur. Tato iniciativa podpoří dvě samostatná opatření: celoevropský mechanismus rychlé reakce v případech porušování svobody tisku a sdělovacích prostředků a fond pro mimořádnou podporu investigativních novinářů a mediálních organizací s cílem zajistit svobodu sdělovacích prostředků v Unii.

Souvislosti

Rostoucí počet fyzických, právních a online hrozeb a útoků na novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků v posledních letech, který se odráží ve zprávách Komise o právním státu za roky 2020 a 2021, představuje znepokojivý trend. Fyzické násilí bylo hlášeno zejména v souvislosti s veřejnými protesty; v několika členských státech se novináři stali terčem agrese protestujících a v některých případech i policejních složek. Napříč EU dochází k nárůstu vyhrožování po internetu, jehož terčem se stávají zejména novinářky a dále novináři, kteří jsou příslušníky menšin. Zejména znepokojivé jsou situace, kdy takové útoky iniciují politici či vlivné osobnosti veřejného života.

Doporučení, které bylo poprvé oznámeno v Akčním plánu pro evropskou demokracii, je součástí širšího úsilí EU na podporu svobody a plurality sdělovacích prostředků. Vychází z doporučení Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních aktérů a zohledňuje podněty shromážděné během prvního ročníku Evropského fóra zpravodajských médií. V rámci přípravy doporučení se v březnu 2021 uskutečnil strukturovaný dialog, jehož se účastnili členské státy, novináři, sdružení zastupující novináře a mezinárodní organizace.

V kontextu Akčního plánu pro evropskou demokracii bylo v rámci mandátu této Komise oznámeno několik opatření na podporu svobody a plurality sdělovacích prostředků. Komise bude pokračovat ve svém stávajícím úsilí o zajištění udržitelného financování projektů, které jsou zaměřeny na právní a praktickou pomoc novinářům v EU i mimo ni. Celkové finanční prostředky EU na probíhající projekty na podporu bezpečnosti novinářů, svobody sdělovacích prostředků a plurality sdělovacích prostředků činí 21,5 mil. eur. Komise rovněž pracuje na iniciativě, která se týká opatření na ochranu novinářů a obránců práv před zneužíváním soudních sporů (strategických žalob proti účasti veřejnosti).

Kromě toho Komise v roce 2022 předloží Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků s cílem zajistit nezávislost médií.

Další informace

Doporučení o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii

Informativní přehled – Ochrana, bezpečnost a posílení postavení novinářů: Doporučení Komise

Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Výzvy v odvětví sdělovacích prostředků – podpora svobody a plurality sdělovacích prostředků ze strany EU

„Iniciativa NEWS“

Doporučení Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních aktérů

Projev o stavu Unie pronesený předsedkyní Komise von der Leyenovou