ÚZSVM už vyřešil přes 42 tisíc nemovitostí s nesprávně zapsanými vlastníky

 „Od roku 2014 se nám podařilo vyřešit přes 42 tisíc případů, což považuji s ohledem na to, že se jedná o mimořádně odborně i časově náročnou činnost, za výborný výsledek. Zaměřujeme se zejména na ty nemovitosti, které v mnoha případech komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury,“ uvedla generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.   

V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu letošního roku evidováno celkem 369 078 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 129 834 nedostatečně identifikovaných osob. Jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a jeden takový vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí. Reálně se tak jedná o 166 711 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 162 058 pozemků, zejména orné půdy, luk a lesních pozemků, a 4 653 staveb. „Doporučuji proto každému podívat se do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků, který je zveřejněn na našich webových stránkách, zda náhodou jeho předkům nebo jemu samotnému nepatří nemovitost, o které doposud vůbec nevěděl. Občané na našich stránkách navíc naleznou veškeré informace, jak postupovat a na koho se obrátit,“ dodala Kateřina Arajmu.

Pokud se vlastník nemovitosti nepřihlásí nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná občanským zákoníkem a majetek přejde na stát. Po tomto datu by případný vlastnický nárok na nemovitost musel být prokázán pravomocným rozhodnutím soudu. Nejčastějším výsledkem šetření (63 % případů) bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení. V 9 % případů bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitosti je stát, a v 6 % případů vlastník sám doložil své vlastnictví a doplnil chybějící údaje do katastru nemovitostí.

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nejasnými vlastníky v letošním roce:

• ÚZSVM se podařilo vyřešit vlastnictví půlhektarového pole v Horní Radouni, jehož původními majiteli byli manželé, o nichž v katastru nemovitostí nebylo možné kromě jména najít žádné jiné údaje. Zaměstnanci ÚZSVM v průběhu šetření mimo jiné zjistili, že manželé pomáhali koncem druhé světové války v boji proti nacistickým okupantům a poskytli úkryt a jídlo několika partyzánům. K vyřešení vlastnictví zapomenuté půdy pracovníkům ÚZSVM nakonec pomohl dokument, který byl vyhotoven až čtvrtstoletí po válce. Byla jím listina založená v archivu katastrálního úřadu. Tabulka parcel z roku 1970 zaznamenala nejen to, že na pozemcích tehdy hospodařilo JZD, ale sotva čitelná tužkou psaná poznámka nasměrovala další kroky při hledání dědiců do Pošumaví. Poté, co se podařilo dohledat potřebné údaje o manželském páru, byl podán návrh na dodatečné projednání dědictví. Pozemky následně získali potomci původních majitelů.
• Na ÚZSVM se obrátila obec Černín s žádostí o pomoc při dohledání vlastníků a spoluvlastníků dvou pozemků, na kterých plánuje výstavbu rybníka. Ve spolupráci s Katastrálním úřadem ve Znojmě, Státním okresním archivem ve Znojmě, matričními úřady v Jevišovicích a ve Znojmě a Okresním soudem ve Znojmě se podařilo prokázat, že uvedení majitelé již nežijí, a proto byl podán podnět k projednání dodatečného dědictví.
• ÚZSVM převedl zdarma spoluvlastnické podíly pozemků obci Dlouhá Třebová, které byly v katastru nemovitostí zapsány na 23 neznámých vlastníků. ÚZSVM zjistil, že u všech 23 osob se jednalo o občany německé národnosti, kterým byl veškerý majetek zkonfiskován dle dekretu prezidenta republiky z roku 1945 a přešel tak ze zákona do vlastnictví státu. Podíly pozemků byly zdarma převedeny do vlastnictví obce.
• ÚZSVM vyřešil případ nedostatečně identifikovaného vlastníka zemědělských pozemků a lesního pozemku v Jamném nad Orlicí, který se narodil před téměř 200 lety. Obec následně potvrdila, že vlastník stále vedený v katastru nemovitostí zemřel roku 1902. ÚZSVM proto podal podnět k projednání dodatečného dědického řízení.
• Při šetření nedostatečně identifikovaných vlastníků se ÚZSVM podařilo dohledat původní majitele pozemků v Závišících u Štramberku. Stopa manželů vychladla už na počátku 20. století, když se vydali za prací až do daleké Argentiny. Ani spolupráce s velvyslanectvím v Buenos Aires a místními úřady neobjasnila, kdy a kde zemřeli a zda měli nějaké dědice. Také šetření v krajanské komunitě v Argentině nebylo úspěšné. Z tohoto důvodu byli Okresním soudem v Novém Jičíně prohlášeni za mrtvé, protože podle data narození bylo zřejmé, že již nežijí. V dědickém řízení tak pozemky připadly státu. Tři z nich byly předány státnímu podniku Povodí Odry, protože na nich leží koryto vodního toku Sedlnice.

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec.

Aktuální seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků společně s často kladenými dotazy k této problematice naleznete na adrese www.uzsvm.cz/niv.