Jak se nestát obětí vlastního úspěchu

Manažeři po padesátce nepatří do starého železa a startupy nejsou jen pro mladé, shodují se headhunter Michal Vajskebr a investor do startupů Petr Šíma. „Vstupujeme do období fluidních vztahů,“ uvedli v rozhovoru. 

Kam se ubírá trh executive search? Jsou nějaké nové, ať už pozitivní či negativní, trendy, které přinesla pandemie?

MV: Jsou dva typy firem. Ty, co se snaží postupovat standardním způsobem a spoléhají na to, že pokud se zrovna nedaří v jednom regionu, pak se mohou soustředit na jiný, rozšiřovat se geograficky. To při dnešní propojenosti není úplně jednoduché. Pak jsou hráči, které nová pravidla hry popostrčila, aby vystoupili ze své komfortní zóny a designují služby, které mohou synergicky nabídnout. My to vidíme tak, že jsme vstoupili do období fluidních vztahů, kdy se často překrývají hranice mezi tím, kdo je kandidát, kdo klient, kdo spolupracující profesionál. Tohle vnímáme jako velký posun oproti minulosti. 

Headhunteři se tradičně soustředili na korporátní klienty. Co mohou nabídnout startupům?

MV: Zkušenosti s nastavováním procesů. Startupy, kterým se daří a rychle rostou, často narazí na strop kvůli tomu, že v nich nejsou pravidla, chybí formální postupy. Vyrostly příliš rychle, takže mnoho z nich se stává obětí svého úspěchu. Někteří si myslí, že bude stačit najmout juniorního člověka do HR, aby je z toho vysekal. Někdy bývá zábavné slyšet, že hledají specialistu na tři země se znalostí několika jazyků a zkušenostmi z několika trhů a „hlavně ne moc drahého“. Když tohle slyším, tak se směju a říkám, že takového bych rád viděl. Řešením ale může být najmout na pár měsíců seniorního interim profesionála, který firmě nadefinuje udržitelnou strukturu, a oni si pak na implementaci najmou na full-time šikovného ovšem méně seniorního člověka, který daný systém může rozvíjet.   

Jak konkrétně došlo na vaši spolupráci s Depo venture?

PŠ: V Česku v posledních letech dochází ke generační výměně. Podnikatelé, kteří založili firmy po revoluci, jsou právě ve věku, kdy firmy akorát prodali, předali či aktuálně intenzivně řeší přesunutí exekutivy na mladší manažery. Zároveň nepochybně existuje velká skupina manažerů, kteří už své dvě tři hypotéky splatili, mají zainvestováno do konzervativních investičních produktů a teď hledají, co dál. 

Chcete říct, že se potýkají s krizí středního věku?

MV: U některých to tak může být. Je jim často kolem 50 let a v korporátu vystoupali na vrchol, vyzkoušeli si všechno možné a najednou se může dostavit pocit, že už jim tohle prostředí nemůže nabídnout další rozvoj. Mají stále drive a cítí, že už nepotřebují pracovat pro peníze a současně hledají nový impuls do života. 

PŠ: Přesně z takových lidí se v Americe často stávají angel investoři. A děje se to už i u nás. Ta změna je jasně patrná: zatímco dříve šli do startupů zejména lidi se zkušenostmi z vlastního podnikání, dnes se jedná čím dál víc o C-level manažery.

Říká se ale, že manažeři z korporátů nejsou příliš vhodní pro startupy… 

MV: Já si to nemyslím. Určitě je velká skupina manažerů, kteří vhodní nejsou, ale na druhou stranu ne všichni se chtějí v korporátním světě dřít do důchodu. Někteří mění piority a hledají jinou work-life balance, jiní si prostě chtějí odpočinout, ale nechtějí hledět doma do zdi a chtějí něco, co je bude naplňovat. 

PŠ: Můj pragmatický názor je, že pokud se někdo o startupy dosud nezajímal, těžko z něj bude dobrý angel investor.  

Jak jste se potkali vy dva?

MV: Přes jednoho investora.

V čem se může executive search a investorské platformy jako je DEPO Ventures vzájemně doplňovat? Spojují se v zahraničí běžně firmy vašeho typu?

PŠ: Propojováním investorů a startupistů se zabývám víc než 5 let, ale o žádné podobné alianci v Čechách jsem neslyšel. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat a proč bychom neměli být první. Michalova doména je práce se zkušenými manažery, kterým poskytuje podporu mnoho let, někdy i desetiletí. Ví přesně, jakou specializaci mají, co mají za sebou a jakou přidanou hodnotu mohou vnést do startupů, kterým sice nechybí nápady a energie, obvykle ale nedisponují  formalizovanými postupy a strukturou, která je pro další rozvoj klíčová. Druhý pohled na věc je, že pro zkušeného manažera může být startup nejen možností, jak uplatnit své zkušenosti z korporátu, ale také jak zhodnotit svůj majetek.

Investování do startupů je však považováno za rizikovou investici. Jakou část majetku je rozumné vložit do podobných projektů?

PŠ: Říká se, že bezpečné je vložit do deseti procent investičního kapitálu. Smysl to dává při investičním majetku kolem milionu dolarů. V Americe se investory do startupů stávají často lidé už před třicítkou, ale i v našem regionu máme komunitu technogeeků, kteří prodali své firmy velmi záhy a postupně zainvestovali do dalších projektů. Těch je tu ale stále málo. Daleko větší potenciál představují čtyřicátníci či padesátníci se zkušeností z velkých firem.

Jak jste se dostal k investování do startupů? S jakou částkou jste začínal a jaké plány do budoucna máte? 

PŠ: Začali jsme přirozeně poradenstvím pro startupy a investory. Postupně mě ale ta energie a podnikavost pohltila a přesunuli jsme se stranu investorů. Náš první fond jsme uzavřeli na 1,5 mil EUR. Ale spíš než fond je to inkubátor pro angel investory. Náš druhý fond bude o něco větší, ale ne moc. 

A která z firem z vašeho portfolia je pro vás srdcovka?

PŠ: Asi by nebylo fér, kdybych jmenoval jen jednu. V portfoliu máme 15 firem. Srdcovka jsou asi první dvě investice, SmartGuide a Tatum. Také jsou nejdál. A věřím v budoucnost Augmented reality, proto v našem portfoliu máme Beem a Augmented Robotics. 

Michale, vy byste mohl být o něco konkrétnější. Která ze startupů DEPO Ventures vám přijde nejzajímavější? Do které byste byl ochotný vložit vlastní peníze?

Doposud jsem se vždycky snažil pomáhat firmám uspořádat strukturu, najít pro ně nejvhodnější lidi. O koupi podílu ve startupu jsem, pravda, zatím neuvažoval, ale splacení hypoték se blíží a možná je tedy na čase! 

Související témata