Veřejné zakázky v Myanmaru

V Myanmaru dosud neexistuje zastřešující zákon o veřejných zakázkách a jednotliví zadavatelé se řídí vlastními předpisy na svazové či regionální úrovni. Podmínky konkrétních tendrů se tudíž odlišují, a to jak v pravidlech a lhůtách jejich vypisování, tak v konkrétních kritériích pro stanovení kvalifikovaných uchazečů. Např. vláda Rangúnského regionu vede seznam kvalifikovaných dodavatelů, do něhož se firmy musí předem zaregistrovat, aby se mohly ucházet o jednotlivé zakázky.

Všechny zakázky svazové vlády i regionálních vlád jsou vyhlašovány veřejně, a to jednak umístěním do oficiální Banky projektů, vedle toho také formou inzerátu v národním či regionálním tisku a často i na webových stránkách zadavatele. Banka projektů byla uvedena do provozu v únoru 2020 a shromažďuje informace o všech vyhlášených a realizovaných veřejných zakázkách. Teoreticky by do budoucna tato databáze měla zahrnovat také údaje o plánovaných tendrech. Pokud se tento ideál podaří v dohledné době naplnit, bude možné na základě údajů z Banky projektů plánovat případné vytvoření požadovaného zázemí v zemi před samotným podáním nabídky.

Po zveřejnění tendru si jednotliví zájemci musí u zadávající organizace zakoupit podrobnou dokumentaci k zakázce, které zahrnují formulář přihlášky do tendru, detailní technické specifikace požadovaného plnění a údaje o procesní stránce zadávacího řízení včetně odkazu na konkrétní předpisy, jimiž je to které řízení upraveno.

Vlastní doba na zpracování nabídek bývá extrémně krátká, typicky jeden měsíc od vyhlášení tendru, u zakázek menšího rozsahu často i méně. Takto těsné termíny se užívají i u velkých strategických zakázek a výrazně zvýhodňují místní společnosti, zejména ty, které jsou schopny neformálními kanály zjistit informace o chystaném tendru již před jeho vyhlášením.

Způsob zadávání veřejných zakázek silně zvýhodňuje místní uchazeče a firmy, které již v zemi působí, nejlépe ve formě joint-venture s místním partnerem. Zakázky jsou téměř vždy vypisovány v místní měně (s výjimkou mezinárodních tendrů, které jsou obvykle vypisovány v USD) a požaduje se fyzické předání přihlášky do tendru v sídle zadávající organizace.

V podmínkách tendrů, které jsou výslovně otevřené zahraničním společnostem, je často specifikováno, jaká minimální část prací má být provedena v místě, případně kolik místních zaměstnanců se má na zpracování zakázky podílet. Pokud zahraniční firma v řízení uspěje, musí v Myanmaru založit společnost a ta následně uzavře smlouvu na provedení zakázky.

Mezinárodní tendry se přitom vypisují prakticky výhradně na dodání technologií či služeb, které v zemi nejsou běžně nabízeny. Zadavatel musí svým nadřízeným orgánům v rámci schvalování tendru doložit, že provedl šetření a že nenalezl místního dodavatele.

Specifickým případem jsou pak tendry vypisované v rámci projektů rozvojové spolupráce, kdy někteří donoři mohou požadovat zařazení dalších kritérií na určení kvalifikovaných účastníků řízení. Pokud je rozvojový projekt hrazen z prostředků mezinárodní organizace či cizí vlády, může být výběr uchazečů o zakázku omezen na subjekty registrované v členských státech dané organizace, či v zemi, která pomoc poskytla bilaterálně. Takto v Myanmaru postupuje např. Asijská rozvojová banka.

Naopak tendry v rámci rozvojových projektů Světové banky jsou otevřené firmám ze všech zemí, avšak dárce uplatňuje poměrně přísná pravidla pro organizaci zadávacího řízení a prověřování due dilligence uchazečů. Informace o chystaných zakázkách Světové banky jsou k dispozici na webových stránkách World Bank Procurement Results a v mobilní aplikaci World Bank Project Procurement (Android, Apple), kde lze vypsané zakázky filtrovat dle zemí, typu zakázky a dalších kritérií.

Zvláštní kategorií veřejných zakázek jsou nabídky partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) iniciované přímo soukromým sektorem. V takovém případě se stále častěji uplatňuje model tzv. švýcarské výzvy (Swiss challenge), kdy je projekt spolupráce navrhovaný soukromou firmou veřejné instituci nabídnut k realizaci také ostatním firmám. Vyzyvatelská firma může zakázku získat, pokud nabídne její provedení levněji či za obdobnou cenu, avšak s jinou předností (např. rychlejší realizací). I zde však většinou platí obvyklá měsíční lhůta na vypracování alternativních nabídek. Pokud návrh vyzyvatele bude vybrán k realizaci, vyzyvatel musí také kompenzovat náklady na přípravu projektu původního zadavatele.

Uplatňování tzv. švýcarské výzvy v tuto chvíli není povinné a užívá se zejména u velkých či jinak citlivých projektů. V současné době je touto formou prověřována výhodnost developerského projektu New Yangon City, kde předkladatel projektu (společnost CCCC patřící vládě ČLR) navrhuje z vlastních zdrojů realizovat výstavbu nové městské čtvrti v Rangúnu na pozemcích patřících městu, které by následně získalo minoritní podíl na nově vybudovaných stavbách. Je zvažováno užití tohoto modelu pro navrhovaný projekt na vybudování linky pro třídění, zpracování a likvidaci odpadu (včetně nebezpečného) z rangúnských průmyslových zón.

Velvyslanectví ČR v Rangúnu průběžně sleduje vývoj v oblasti veřejných zakázek, a to ve smyslu jednotlivých tendrů i s ohledem na vývoj právní úpravy a obecného nastavení systému veřejných zakázek v Myanmaru. O dalším dění ohledně myanmarských tendrů budeme průběžně informovat. České firmy, které mají zájem o detailnější informace ohledně specifické úpravy a chystaných tendrů v konkrétních odvětvích, se mohou přímo obrátit na obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví.

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún