Polsko čelí dopadům války, vyzývá k embargu na dovoz ruských surovin

Tlak na zvyšování spotřebitelských cen působil již před zahájením konfliktu jako důsledek pandemie koronaviru. V lednu tohoto roku vzrostly ceny meziročně o 9,4 %. Národní banka Polska (NBP) zareagovala navýšením úrokových sazeb. Polská vláda pak zasáhla přijetím balíčku protiinflačních opatření, kterým mimo jiné snížila spotřební daň i daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty a u základních potravin DPH zcela zrušila. Výsledkem bylo částečné snížení meziroční inflace v březnu na úroveň 8,5 %. Místo očekávané stabilizace však přišla invaze ruských vojsk na Ukrajinu a s prohlubující se nejistotou spojené další výkyvy v cenách energií, surovin a potravin. Již v dubnu se očekává zrychlení tempa inflace nad 10 %. Toto tempo pak vydrží následujících několik měsíců.

SLABŠÍ RŮST

Spolu s odezníváním globální pandemie koronaviru směřovalo Polsko k obnovení hospodářské dynamiky a ekonomického růstu. Většina analýz udávala očekávané tempo růstu polského HDP v tomto roce nad hranicí 4,3 %, v roce 2023 pak v úrovni okolo 4,5 %. Aktuální odhady pracují s předpokladem, že ruská agrese proti Ukrajině odmaže z tohoto tempa asi 1 %. Hlavní negativní faktory, které zpomalí tempo růstu HDP, jsou přerušení zahraničního obchodu s Ruskem a Ukrajinou, pokles zahraničních investic, zpomalení rozvoje domácího průmyslu, cenový šok u energetických surovin a pokles domácí spotřeby související s inflací.

Významné dopady bude mít také masivní vlna uprchlíků z Ukrajiny. Z dlouhodobého hlediska očekává polská vláda pozitivní dopady spojené především s integrací nově příchozích na pracovním trhu. Tento proces se snaží přijatými opatřeními maximálně zjednodušit. Z krátkodobého hlediska však bude patrný dopad na státní rozpočet, který bude nutné navýšit o dodatečných 10 miliard zlotých (52,5 miliardy korun) v tomto i nejbližších následujících letech.

EMBARGO JE MOŽNÉ ZVLÁDNOUT

Zásadním tématem jsou dopady na energetický sektor. Polská vláda je však přesvědčena, že situaci zvládne a evropské partnery vyzývá k úplnému embargu na dovoz energetických surovin z Ruska. Dle vyjádření vládních představitelů jsou polské zásobníky plynu nyní zaplněny na 64 – 65 %. V říjnu 2022 pak bude zkušebně uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě toho má Polsko nasmlouvány nové dlouhodobé kontrakty, které na konci roku nahradí Jamalské dohody a dodávky plynu z Ruska. Plánuje rovněž navýšit investiční kapitál společnosti Gaz-Systém o 3 miliardy zlotých (15,7 miliardy korun). Tyto prostředky budou určeny na dobudování infrastruktury polských plynovodů tak, aby mohly plnohodnotně fungovat i bez dodávek z Ruska.

Podobně je na tom Polsko s ropnými rezervami. Zásobníky jsou zaplněny na 60 % a krize spojená s kontaminací ropovodu Družba v roce 2019 ukázala, že Polsko dokáže zvládnout náhradní dodávky ze zahraničí i zpracování odlišných druhů ropy v rafinériích po dobu několika měsíců.

UHLÍ OPĚT VE HŘE

Na dodávkách uhlí z Ruska není Polsko závislé a navíc se ukazuje, že Evropská komise by mohla zaujmout smířlivější postoj k využívání polského uhlí jako přechodného zdroje energie. Pro Polsko se jedná o klíčové téma, protože polskou prioritou byla vždy energetická bezpečnost a nikoli samotná dekarbonizace. Za záruku energetické bezpečnosti a základní zdroj stabilní zdroj energie do budoucna považuje Polsko jadernou energetiku. Již v nejbližších měsících očekává Polsko finální nabídku ze strany vlády USA a firmy Westinghouse na spolufinancování, výstavbu a provoz jaderných reaktorů, které by měly být uvedeny do provozu v roce 2033. Alternativní nabídky připravují Francie a Jižní Korea.

Pro spotřebitele budou dopady výše uvedených makroekonomických faktorů patrné především v cenách potravin. Výkyvy cen potravin budou v následujících měsících značné i na globálním trhu, kromě zmiňovaných cen energií jsou hlavními příčinami rostoucí ceny hnojiv a omezené vývozy obilovin z Ukrajiny. Polsko se nicméně neobává nedostatku potravin, protože je v této oblasti zcela soběstačné. Zaměřuje se na podporu zemědělců a koupěschopnost spotřebitelů.

PROTIPUTINOVSKÝ ŠTÍT

Tato podpora je jednou z částí balíčku opatření s názvem „Protiputinovský štít“. Pro zemědělce byly ohlášeny dodatečné dotace na hektar obdělávané půdy, které mají vykrýt nárůst ceny produkce. Přijato bylo také plošné snížení daně z příjmu ze 17 na 12 % a další daňová opatření zaměřená především na rodiny s dětmi a samoživitelky. Tento krok by měl alespoň částečně kompenzovat zvýšené životní náklady obyvatel. V nejbližších týdnech bude také plošně vyplacen 13. důchod všem polským penzistům, tedy téměř 10 milionům osob.

V neposlední řadě je potřeba uvést, že Polsko chystá rozsáhlé investice do obrany. Růst nestability a bezpečnostních rizik, které vyvolala ruská agrese proti Ukrajině, reflektovalo přijetím nového Zákona o obraně vlasti, který zvyšuje výdaje na obranu na 2,2 % HDP v tomto roce a 3 % HDP v roce 2023 i dalších letech. Vláda by měla do tří měsíců připravit rovněž plán Posílení ozbrojených sil v letech 2023 – 2025, který bude znamenat navyšování počtu příslušníků ozbrojených sil. Nyní čítají polské ozbrojené síly 111 tisíc vojáků a 32 tisíc příslušníků teritoriální obrany.

Jakub Rudý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě