Evropská koupálka

Přes 80 % přírodních koupališť v Česku má bezvadnou vodu. Jejich počty stále rostou

Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.

Kvalita přírodní vody ke koupání se v Česku postupem let zvyšuje. V současnosti se u nás více než 80 % sledovaných jezer, rybníků a jiných přírodních koupališť může pochlubit výbornou kvalitou vody, ve které se dá koupat bez obav o zdraví. V roce 2004 bylo takových míst v Česku jenom 38,6 %, vyplývá z pravidelného hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Každé desáté koupaliště tehdy nesplnilo ani minimální předpisy.

Právě u nejhorší srovnávané kategorie se v Česku ukazuje největší zlepšení. Loni už v hodnocení propadlo jen jedno procento lokalit. Konkrétně šlo o Staňkovský rybník v Chlumu u Třeboně a Písník Mělnice u Přelouče.

Nejlépe si vede Rakousko

Čistota vody se podle dat evropské agentury postupně zlepšuje v celé EU. Před deseti lety splňovalo doporučené hodnoty jen něco přes 70 % vodních ploch. Loni se na nejlepší úroveň dostalo bezmála 85 % míst. Ačkoliv vody v Česku dosahují na první pohled vysokých známek, ve srovnání s ostatními evropskými státy jsme spíše podprůměrní. Absolutně nejlepší voda ke koupání je na Kypru a v Rakousku, kde výborné ohodnocení získalo více než 98 % vodních ploch.

Čistší voda znamená méně zdravotních problémů, jako jsou vyrážky, záněty očí a uší nebo zažívací potíže. Takové problémy mohou nejčastěji potkat malé děti a těhotné ženy, ale špinavá voda představuje nebezpečí pro všechny. Znečištění vody způsobují především různé bakterie, v Česku známé sinice, ale za nekvalitní vodou stojí i další okolnosti. Lze ji často připisovat odtokům ze zemědělských farem nebo polí a mezi významné zdroje znečištění patří i splašky z kanalizace.

Právě na znečištění pocházející ze zemědělství a kanalizací se evropské zprávy zaměřují. Nesledují proto například dennodenní stav sinic v koupalištích, který lze v Česku kontrolovat webovou stránku s názvem Koupací vody provozovanou Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Některá místa s dobrým výsledkem v rámci mezinárodního srovnání tak mohou v národním hodnocení získat i špatnou známku, vysvětluje Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu. „Zahrnutí výskytu sinic do porovnání by však rozdíl mezi ČR a Rakouskem pravděpodobně ještě zvětšilo,“ dodává Pumann.

Velký náskok Rakouska je mimo jiné zapříčiněn polohou přírodních koupališť. „Z prostého pohledu do mapy v systému je zřejmé, že velká část [rakouských jezer] je situována v oblasti Alp. V Česku je však v horských oblastech koupacích vod vymezeno velmi málo,” doplňuje Petr Pumann. Horské vodní plochy bývají mnohem méně znečištěné už z toho důvodu, že jejich kvalitu v těžko dostupném terénu zkrátka nemá co kazit.

Ve srovnání s ostatními sousedy vychází Česká republika průměrně. Německo je na tom s kvalitou vod jen o něco hůře než Rakousko, zatímco Slovensko a Polsko mají ještě co dohánět. U našich východních sousedů získalo výborné hodnocení je necelých 63 % koupališť.

Co vodě pomáhá

Kvalita evropských vod ke koupání se postupně zlepšuje už od sedmdesátých let. Napomáhají k tomu různá opatření. „Mezi ně patří svedení odpadních vod z obcí a chatových oblastí do jednotné kanalizace zakončené dostatečně kapacitní čistírnou odpadních vod,“ vysvětluje Dominika Pospíšilová, tisková mluvčí ministerstva pro životní prostředí.

Výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod je jednou z oblastí, na které přispívají evropské fondy. Zatím bylo v Česku postaveno nebo zmodernizováno přes 590 čističek a jen od roku 2014 putovaly evropské peníze na vybudování více než 1 200 kilometrů stokových systémů.

Za zlepšením statistiky však může částečně stát i prosté odstranění nevyhovujících ploch ze seznamu vod určených ke koupání. „Při opakovaně nevyhovující kvalitě se vyhlásí trvalý zákaz koupání a lokalita se vyřadí ze seznamu,“ vysvětluje Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu.