Energetický tarif aneb Záplatovaná košile není bližší než starý dobrý kabát

Vláda schválila tzv. úsporný energetický tarif, který postiženým domácnostem poskytne jednorázový příspěvek až 15 tisíc korun na fakturu za „nenažrané“ energie pro příští topnou sezónu. To je určitě chvályhodný počin, který dočasně pomůže řadě lidí lépe snášet enormní nárůst cen zejména zemního plynu, avšak vyprázdní státní měšec o další desítky miliard korun a určitě kritickou situaci nevyřeší. Stále se proto musíme ptát, proč takto „záplatovat“ drahou energii, ať již dováženou z válčícího a nevyzpytatelného Ruska či odjinud, když máme svoji mnohem levnější surovinu takříkajíc doma pod postelí.

Následující měsíce přitom mají přinést doslova šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Podle vládní analýzy, která nedávno proběhla médii, budou ceny elektřiny v porovnání s loňským říjnem už na konci června vyšší o 45 procent, u plynu o 35 procent. Další meziroční zvyšování nákladů má přijít i ke konci roku 2022, a to o 86 procent u elektřiny a 59 procent u plynu. „Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka. Rychle se přeorientovat na jiný zdroj zemního plynu bude velmi obtížné, drahé a budeme rádi, když to do pěti let zvládneme,“ prohlásila nedávno v médiích předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dan Drábová.

Jelikož jsme na ruském plynu díky minulé vládě nyní závislí téměř bezvýhradně, jelikož stopla dodávky z Norska a ignorovala možnost dodávek z Polska, budeme tedy nejméně pět let „solit“ a dále zadlužovat již zadluženou zemi? Přitom pokud by se jen zpomalil odklon od uhlí, rychleji se budeme moci zbavit okovů ruského plynu, což je jistě prioritou všech, včetně EU, která „černé zlato“ odsoudila. Nastávající předsednictví ČR je výbornou příležitostí otevřít diskuzi o možných výjimkách, které vzhledem k této bezprecedentní situaci jsou na místě.

Vybízí k tomu přitom i výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol, který vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Birol v rozhovoru s listem Financial Times uvedl, že nejnovější opatření evropských zemí ke snížení spotřeby plynu, která zahrnují větší využívání uhlí k výrobě elektřiny, jsou vzhledem k rozsahu nynější krize ospravedlnitelná, a to navzdory obavám z růstu uhlíkových emisí. Upozornil, že zvýšení výroby elektřiny z uhlí je pouze dočasné a pomůže uchovat zásoby plynu pro vytápění v zimních měsících. Takže doufám, že i šílené nápady o přechodu elektráren a tepláren z uhlí na zemní plyn nyní vzaly za své.

Co tedy chceme více, když i mezinárodní instituce uhlí berou jako přijatelnou alternativu? Samozřejmě podporujme i obnovitelného zdroje jako soláry či větrníky a bioplyn, a konec konců i jádro, nezapomínejme ale na surovinu, která nám spolehlivě slouží stovky let. Protože co se stane, až Rusko ten plyn opravu zavře, a schopno toho určitě je. Podle některých zdrojů z Bruselu se tak může stát již příští měsíc. Čím si potom zatopíme? Krásnými zelenými vizemi? Tato košile nás určitě nezahřeje tak, jako starý dobrý kabát.

Zdroj: Bloomberg, Reuters, IEA, Financial Times

Související témata