Vědci z Akademie věd ČR a z Academia Sinica mají mnoho témat k řešení

Podpořené Projekty Mobility Plus

Jak AV ČR, tak Academia Sinica se zaměřuje především na základní výzkum a strukturou jsou si velmi podobné. Loni instituce vyhlásily již 2. společnou výzvu, která umožňuje výměnu a spolupráci výzkumníků v rámci mobilitních projektů. Výměny mají za cíl zlepšit výzkumnou spolupráci mezi teritorii, zapojit zejména junior i senior výzkumníky a PhD studenty, být odrazovým můstkem pro spolupráci na mezinárodních projektech a umožnit využívání výzkumné infrastruktury, včetně vybavení či metodologií. Realizují se hned dva projekty.

1. Nanomateriály a polovodiče

Jeden z projektů prohlubuje spolupráci mezi skupinou doc. Kalbáče na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a skupinou prof. Ya–Ping Hsieh na Ústavu pro atomární a molekulární vědy Academia Sinica. Výzkum je zaměřen na nový typ nanomateriálů, na tzv. 2D materiály. Tyto materiály se vyznačují svojí extrémně malou tloušťkou, která je jen několik málo atomů. Naopak, plocha těchto materiálů může být až několik centimetrů čtverečních, což je důležité pro potenciální praktické aplikace. Tyto 2D materiály mohou obecně nabývat širokou škálu elektronických či magnetických vlastností, což je činí zajímavými jak pro základní studium, tak pro aplikace v oblasti zpracování a uchovávání informací, přeměny energie nebo v chemickém inženýrství. Kombinace odborných znalostí obou týmů je dále velmi užitečná pro samotnou cílenou výrobu nových 2D materiálů. 2D materiály se již v současné době přesouvají z laboratoří do průmyslu, kde mají potenciál způsobit revoluci v řadě oblastí, např. v elektronice nebo senzorice. Výsledky prováděného výzkumu, týkající se zejména charakterizace 2D materiálů se mohou přímo uplatnit při zvyšování kvality 2D materiálů pro tyto aplikační směry. Společný výzkum má navíc potenciál otevřít nové cesty pro využití 2D materiálů v energetických aplikacích. Tým doc. Kalbáče získá možnost přímého napojení na tchajwanský polovodičový průmysl, jenž patří k nejrozvinutějším na světě.

2. Fosílie

Další úspěšný projekt s názvem „Kenozoické fosilní ryby Tchaj-wanu a České republiky – kdysi vzkvétající ichtyofauna“ řeší dr. Tomáš Přikryl, vědecký pracovník Oddělení paleobiologie a paleoekologie a zároveň ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. Pana ředitele a jeho tchajwanského protějška dr. Chien-Hsien Lina jsem měla příležitost vyzpovídat přímo ve Výzkumném centru pro biodiverzitu v Academia Sinica v prosinci 2022. Celý projekt je zaměřen na studium vybraných fosilií z obou oblastí a srovnání s dnes žijícími příbuznými rybami z hlubších moří v okolí Tchaj-wanu. Dané výsledky mohou zpřesnit naše vědomosti o fosilních společenstvech jako takových (mnohdy reprezentovaných jako neúplné zbytky organizmů obsažené v horninovém záznamu) a také přispět k rekonstrukci a správné interpretaci paleoprostředí.

„Až donedávna byly fosilní zbytky ryb z Tchaj-wanu představovány zejména izolovanými otolity – laicky řečeno sluchovými kůstkami ryb. Tyto drobné fosilie mají vysokou informační hodnotu a lze z nich určit nejen to, ze kterého druhu pocházejí, ale také například stáří dotyčného jedince a případně prostředí, ve kterém ryba žila. Předmětem projektu je celostní přístup, který se však zaměřuje na komplexní zpracování nového i historického materiálu, nejen z hlediska otolitů, ale také izolovaných kostí, semiartikulovaných a artikulovaných zbytků a posoudit je ve světle moderních informací týkajících se dnes žijících mořských rybích faun. Vzhledem ke skutečnosti, že mořské ryby Tchaj-wanu představují mimořádně diverzifikované společenstvo, jde o skutečnou výzvu. Výsledky jsou též konfrontovány s oligocenními (tedy asi 33-23 milionu let starými!) fosilními rybami z Moravy (a dalších částí Evropy), které jsou s tchajwanskými druhy příbuzné. Přestože dnešní diverzita této oblasti mnohonásobně překračuje data získaná z fosilního záznamu rybích společenstev centrální a východní Evropy, v základních rysech jsou si podobné a může tak sloužit jako průhled do dnes již zaniklého světa“, vysvětluje pan ředitel Přikryl.

Epidemiologie

V důsledku online jednání na jaře 2020, které vedla paní předsedkyně Zažímalová, se propojily výzkumné týmy paní Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a profesora An-Suei Yanga z Výzkumného centra genomiky. Následně tým českých vědců vynalezl biočip, který rychle a spolehlivě detekuje SARS-CoV-2. Je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich citlivost a spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti. Na výzkumu metody spolupracovali kromě FZÚ AV ČR i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K úspěchu přispěl An-Suei Yang z Academia Sinica, který vyvinul protilátku. Výsledky publikoval prestižní časopis ACS Applied Materials and Interfaces. Naplňuje se tak společné prohlášení mezi Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji a jejím protějškem v Praze, které podporuje partnerství v boji proti covidu-19 a navazování expertní spolupráce ve výzkumu a zdravotnických technologiích.

Výzkumné centrum Orientálního ústavu

Při Ústavu historie a filologie Academia Sinica působí od r. 2015 také Výzkumné centrum Orientálního ústavu AV ČR. Hraje významnou roli z hlediska sdílení poznatků a zkušeností, pořádání odborných přednášek a především posiluje akademické výměny mezi českými a tchajwanskými badateli a institucemi. Díky němu se může také česká veřejnost seznámit s důležitými tématy, která rezonují v tchajwanské společnosti. Poslední projekt se zaměřuje na elitní rodiny a vnímání prestiže. Jeho řešitelkou je paní Táňa Dluhošová, ředitelka centra. Za zmínku také stojí konference „Towards a Productive Relationship Engaging with Taiwan in Multiple Domains“, na které se diskutovalo problematice dodavatelských řetězců, nebezpečí dezinformací nebo zastoupení žen ve státní sféře.

Je zřejmé, že obě instituce mají mnoho témat k řešení a Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji je připravena nejen jim nadále poskytovat podporu a pomoc. V současné době se těšíme na návštěvu pana profesora Lukeše, známého odborníka z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, kde založil výzkum molekulární parazitologie. Bude zde zkoumat trypanozomy.

Autorka: Marie Leflerová, vedoucí vědeckotechnologického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji