Otázky a odpovědi týkající se nové dohody pro opylovače

K čemu slouží revidovaná evropská iniciativa týkající se opylovačů?

Přibližně čtyři z pěti druhů zemědělských plodin a planě rostoucích kvetoucích rostlin v Evropě jsou alespoň do určité míry závislé na opylování živočichy, jež zajišťují tisíce druhů hmyzu. Opylovači jsou zdrojem hmatatelných přínosů pro hospodářství, jež jsou obzvláště zjevné v produkci potravin – opylování živočichy přispívá v EU k zemědělské produkci v hodnotě odhadované na nejméně 5 miliard eur ročně. U některých plodin může podíl opylovačů činit až polovinu tržní hodnoty produkce. Nicméně většina užitku, který nám opylovači přinášejí, kvantifikovat nelze – díky opylování plodin je zajištěn dostatek potravy a opylováním volně rostoucích rostlin se přispívá ke zdraví a odolnosti ekosystémů.

V posledních desetiletích však opylujícího hmyzu dramaticky ubývá, a to co do jeho počtu i rozmanitosti, přičemž mnohým druhům hrozí vyhynutí. V sázce je tak i fungování ekosystémů a v důsledku toho i rozvoj určitých typů hospodářské činnosti a zachování dobrých podmínek pro život lidí – vše totiž na opylování rostlin závisí.

V roce 2018 přijala EU první iniciativu EU týkající se opylovačů, kterou se zavádějí konkrétní politické nástroje k řešení jejich úbytku. Na jejím základě se doposud podařilo zmobilizovat meziodvětvová opatření a dosáhnout významného pokroku v monitorování opylovačů. Iniciativa byla doplněním opatření přispívajících k ochraně opylovačů, jež existovala v rámci několika různých politik EU – jednalo se zejména o směrnici o ochraně ptáků a směrnici o ochraně přírodních stanovišť, právní předpisy EU o pesticidech, společnou zemědělskou politiku (SZP), politiku soudržnosti a politiku výzkumu a inovací.

Dnešní revize navazuje na přezkum pokroku v provádění iniciativy týkající se opylovačů z května 2021, z něhož vyplynulo, že ačkoli je tato iniciativa i nadále funkčním nástrojem, stále zbývá vyrovnat se s významnými problémy, aby bylo možné úbytek opylovačů zastavit a daný trend zvrátit. Revize rovněž navazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o opatřeních EU na ochranu volně žijících opylovačů. Na základě zprávy bylo zjištěno několik nedostatků v politických opatřeních EU, které se věnují hlavním faktorům ohrožujícím volně žijící opylovače. Zpráva také poukazuje na potřebu lépe začlenit opatření na ochranu volně žijících opylovačů do politik EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a zemědělství a zlepšit ochranu volně žijících opylovačů před pesticidy.

Jaký je rozsah úbytku opylovačů? Jakým způsobem se bude úbytek sledovat?

Evropa i celý svět se potýkají s dramatickým úbytkem volně žijících opylovačů. Ubývají populace přibližně každého třetího druhu včel, motýlů a pestřenkovitých. Kromě toho je každý desátý druh včel a motýlů a každý třetí druh pestřenkovitých ohrožen vyhynutím. Přestože již sama tato čísla jsou velmi znepokojivá, celkový obraz situace ještě není znám. Údaje pro posouzení stavu populace a vývojového trendu chybějí například u více než poloviny druhů včel.

Abychom mohli pochopit celkový rozsahu problému, je třeba vytvořit spolehlivý systém pro monitorování opylovačů. Jen tak zjistíme, jaké dopady politická opatření ve skutečnosti mají, a následně budeme moci posoudit, zda bylo stanovených cílů dosaženo. Revidovaná iniciativa EU týkající se opylovačů vytvoření takového komplexního monitorovacího systému navrhuje. Komise a členské státy vynakládají úsilí na vypracování metodiky monitorování, která vychází z technických možností systému EU pro monitorování opylovačů (EU-PoMS), přičemž by tuto metodiku měly finalizovat. Členské státy by pak měly monitorovací systém zavést, aby bylo možné údaje systematicky shromažďovat. Tím získáme globální přehled o problému a nezbytné informace k posouzení toho, zda dochází ke zvrácení trendu úbytku opylovačů.

Spolehlivý celounijní monitorovací systém navíc umožní zavést účinná opatření na ochranu a obnovu populací opylovačů.

Jaké jsou hlavní příčiny úbytku opylovačů?

Současné vědecké poznatky naznačují, že neexistuje jedna jediná příčina. V přelomové zprávě o opylovačích, kterou zveřejnila Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), se uvádí, že hlavní hrozbu pro opylovače představují změny ve využívání půdy, intenzivní hospodaření a používání pesticidů, znečištění životního prostředí, invazní nepůvodní druhy, patogeny a změna klimatu. Tyto negativní vlivy se často kumulují, což vede k synergickým účinkům, které na populace opylovačů vyvíjejí silný tlak.

Jak revidovaná iniciativa EU týkající se opylovačů řeší vliv pesticidů?

Pokud jde o schvalování pesticidů, disponuje EU jedním z nejpřísnějších regulačních systémů na světě. Prostřednictvím revidované iniciativy EU týkající se opylovačů Komise zpřísní stávající posuzování rizik pesticidů pro včely s cílem zajistit, aby pro ně pesticidy povolené v EU nepředstavovaly žádnou hrozbu. V případě, že se u některých pesticidů zjistí škodlivé dopady na opylovače, budou přijata právní opatření, jimiž se používání daných pesticidů omezí nebo zcela zakáže.

Komise rovněž pomůže zajistit provádění integrované ochrany rostlin a zlepšit harmonizované ukazatele rizik, aby se podařilo snížit potenciální dopady schválených pesticidů na opylovače. Kromě toho bude i nadále sledovat mimořádná povolení udělovaná členskými státy pro pesticidy, které jsou pro opylovače škodlivé. Nejsou-li mimořádná povolení odůvodněná, přijme Komise rozhodnutí, jimiž členským státům dané povolení zakáže znovu udílet.

Proč se revidovaná iniciativa EU zaměřuje na volně žijící opylovače?

Pro domestikované opylovače již EU zvláštní opatření zavedla – zajišťuje podporu včelařství a zdraví včel. Tato opatření (např. veterinární otázky, včelařské postupy atp.) jsou však zaměřena pouze na včely medonosné.

Převážná většina opylovačů jsou však volně žijící druhy. V Evropě se jedná především o hmyz – zejména včely a pestřenky, ale také motýli, můry, některé druhy brouků a jiný okřídlený hmyz. Nejefektivnějšími opylovači jsou včely. V EU se vyskytuje téměř 2 000 volně žijících druhů včel. Tím, že se iniciativa EU zaměřuje na volně žijící opylovače, řeší problémy, které jsou společné všem opylovačům. Bude tak zásadním způsobem přispívat i ke zdraví včel medonosných a doplní stávající podporu EU zaměřenou na zdraví včel a včelařství.

Druhová bohatost a četnost opylovačů jsou základem časově a územně účinného a stabilního opylování plodin. Tímto způsobem se zajišťuje vyšší kvalita i kvantita zemědělských výnosů. Díky rozmanitosti opylovačů je opylování rostlin zajištěno i v případech omezení kapacity určitých druhů. Přispívá se tím i k odolnosti vůči neustále se měnícímu prostředí a vytváří se nárazník v případě nepředvídaných významných změn, zejména v souvislosti se změnou klimatu.

Jakou úlohu hraje v souvislosti s úbytkem volně žijících opylovačů nová společná zemědělská politika EU?

Nová společná zemědělská politika (SZP) na období 2023–2027 obsahuje optimalizovaný ekologický přístup, který stanoví:

• přísnější podmínky pro zemědělce využívající podporu SZP, včetně neprodukčních ploch, ochranných pásem, ochrany mokřadů, rašelinišť a citlivých travních porostů atd.
• nové ekorežimy, na něž připadá alespoň 25 % rozpočtu vyhrazeného na přímé platby,
• soubor nástrojů pro rozvoj venkova, včetně podpory ekologických investic do oblastí, jako je přesné zemědělství, navíc s požadavkem vyčlenit významnou část finančních prostředků určených na rozvoj venkova (minimálně 35 %, včetně dobrých životních podmínek zvířat).

Strategické plány SZP vypracované členskými státy tak obsahují řadu placených opatření pro zemědělce a ostatní příjemce prostředků, jež mají velký potenciál přispět k ochraně opylovačů, jako je ekologické zemědělství, včelařství, agrolesnictví a další agroekologické postupy, které se ukázaly být šetrné k opylovačům. Některé strategické plány se zaměřují na vytvoření krmných oblastí pro volně žijící opylovače – sázení květinových pásů, pěstování jednoletých medonosných rostlin nebo zajištění dalších vhodných krajinných prvků.

Kromě toho se mají na orné půdě zřizovat neproduktivní plochy mimo jiné s cílem zlepšit situaci opylovačů a zajistit pro opylující hmyz širší nabídku potravy. V zájmu ochrany opylovačů se strategické plány mohou rovněž věnovat nahrazování chemických přípravků k ochraně rostlin biologickými metodami ochrany proti škůdcům.

Co v této otázce dělá mezinárodní společenství a jakou roli v tomto úsilí sehrává uvedená iniciativa?

V rámci 15. konference smluvních stran (COP15) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se konala v prosinci 2022, se zúčastněné země společně snažily o nalezení řešení krize biologické rozmanitosti. Toto globální úsilí musí být na úrovni EU doplněno o ambiciózní opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, jejíž nedílnou součástí opylovači bezpochyby jsou.

Mezi globální cíle stanovené do roku 2030 prostřednictvím celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu patří i cíl č. 11, který vyzývá k obnovení, zachování a posílení přínosu přírody lidstvu, včetně ekosystémových funkcí a služeb, mezi něž patří i opylování živočichy. Soubor opatření, jež revidovaná iniciativa EU týkající se opylovačů obsahuje, je ústředním prvkem snah EU o dosažení uvedeného cíle, zejména pokud jde o opylování.

Již v roce 2000 zavedla konference smluvních stran (COP15) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti mezinárodní iniciativu pro ochranu a udržitelné využívání opylovačů (Mezinárodní iniciativa pro opylovače). V roce 2018 se pak EU připojila ke „koalici ochotných“ v oblasti opylovačů (v angl. „Coalition of the Willing on Pollinators“), jež vznikla v roce 2016. Od té doby podporuje cíle této mezinárodní koalice tím, že s ostatními zeměmi sdílí poznatky a zkušenosti s prováděním opatření EU týkající se opylovačů.

Další informace

Tisková zpráva o revidované iniciativě EU týkající se opylovačů

Sdělení týkající se nové dohody pro opylovače a jeho příloha

Iniciativa EU týkající se opylovačů – Životní prostředí – Evropská komise (europa.eu)

Pracovní dokument útvarů Komise – Faktory potravinového zabezpečení

Informace EU o opylovačích.

Projekt Pollinator Park (europa.eu)