Putin chce válku eskalovat, řekl po jeho projevu šéf NATO. Rusko pozastaví účast na jaderné dohodě Nový START

Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině. Severoatlantická aliance udělá vše pro to, aby zajistila Ukrajině dostatek zbraní a munice. Po jednání se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě Nový START o omezení jaderných zbraní.

"Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje," řekl Stoltenberg v reakci na dnešní Putinova slova o agresi Západu vůči Rusku. Šéf aliance zopakoval, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Spojenci Ukrajiny se podle něj budou snažit o co nejrychlejší dodávky zbraní a munice, které Kyjev v očekávání ruské ofenzivy potřebuje.

Podle Kuleby se dnes v bruselském sídle NATO hovořilo o lepší koordinaci dodávek zbraní a munice přímo na bojiště. Spojenci mají dostatečnou výrobní i přepravní kapacitu, důležitá je nyní koordinace, uvedl ukrajinský ministr.

Ukrajina podle vyjádření politiků v současnosti potřebuje zejména dělostřeleckou munici, jejíž zásoby se však kvůli protahujícímu se konfliktu stejně jako u dalších zbraní tenčí i ve skladech západních zemí.

Stoltenberg dnes uvedl, že hodlá spolu s EU rozvíjet plán na společné nákupy zbraní a munice, které by mohly přispět k potřebnému navýšení jejich výroby. Borrell chce konkrétní návrh předložit na zasedání unijních ministrů obrany na začátku března. Stoltenberg oznámil, že svolá jednání expertů zbrojního průmyslu s cílem ověřit všechny možnosti k navýšení výroby.

Šéf aliance dnes rovněž prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí přerušit ruskou účast na dohodě s USA omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. "Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším," řekl Stoltenberg. Rusko chce podle Putina vědět, jak bude smlouva Nový START brát v potaz celkový jaderný arzenál NATO, tedy i Francie či Británie.

Stoltenberg po jednání také uvedl, že je NATO stále více znepokojené možností, že by Čína mohla Rusku začít dodávat zbraně. Obavy z tohoto vývoje dal v neděli najevo i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Borrell dnes zopakoval, že jej vysoce postavený čínský diplomat Wang I ujistil, že to Peking neplánuje. EU však podle Borrella vývoj sleduje a je připravena na všechny varianty. Wang I dnes dorazil do Moskvy k jednáním s ruskými představiteli.

Ztratil kontakt s realitou, reagoval na Putinův projev ukrajinský činitel
Projev prezidenta Putina ukázal, že šéf Kremlu ztratil kontakt s realitou, řekl agentuře Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Na twitteru napsal, že Putin "veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost". Ruský prezident ve svém projevu o stavu země mimo jiné znovu obviňoval Západ z rozpoutání války na Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko před téměř rokem.

"Nachází se ve zcela jiné realitě, kde není možné vést dialog o spravedlnosti a mezinárodním právu," řekl poradce ukrajinského prezidenta agentuře Reuters. "Putin veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost. Zdůraznil, že Ruská federace je 'v tajze slepé uličky', nemá a nebude mít žádné perspektivní řešení. Protože všude jsou 'nacisté, marťané a konspirační teorie'," napsal Podoljak na twitteru.

Ruský prezident dnes mimo jiné znovu obvinil z konfliktu na Ukrajině Západ. Rusko se naopak snažilo situaci na Ukrajině vyřešit mírovými prostředky a válku zastavit, prohlásil Putin, na jehož příkaz Rusko před téměř rokem zahájilo nevyprovokovanou invazi do sousední země. V roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym a také podpořila povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Putin obvinil Západ z rozpoutání války, pozastavil účast v jaderné dohodě

Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil s tradičním poselstvím k ruskému federálnímu shromáždění, v němž obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině a ze snahy zničit Rusko. Putin také ohlásil pozastavení účasti Ruska v dohodě Nový START, omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ve svém dnešním projevu se Putin podle dřívějšího očekávání pokusil obhájit ruskou válku na Ukrajině, která začala loni 24. února. Od té doby si vyžádala životy tisíců ukrajinských civilistů, miliony dalších lidí vyhnala z domovů a zpustošila ukrajinská města.

Jednou z motivací ruského vpádu na Ukrajinu podle šéfa Kremlu bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu. Putin také obvinil Západ, že na Ukrajinu dodával ještě před loňským únorem zbraně a pokoušel se Rusko zničit ekonomickými sankcemi. Ty řada západních zemí přijala po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Ruský prezident také prohlásil, že jeho zemi nelze "porazit na bojišti". Ruská armáda přitom podle hodnocení zahraničních analytiků na Ukrajině čelí drtivým ztrátám.

Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak na twitteru uvedl, že Putin "veřejně demonstroval svoji bezvýznamnost a zmatenost". Novinářům Reuters pak Podoljak řekl, že ruský lídr je ve zcela jiné realitě, v níž není možné hovořit o spravedlnosti a mezinárodním právu. Šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg uvedl, že Putin dal najevo jasný záměr pokračovat ve válce na Ukrajině, na což NATO zareaguje co nejrychlejším zajištěním dostatku zbraní a munice pro Ukrajinu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil za zklamání Putinovo oznámení, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě Nový START o jaderném odzbrojení, kterou Rusko podepsalo s USA v roce 2010. Putin uvedl, že před obnovením účasti na dohodě Moskva požaduje vysvětlení, jakým způsobem bude brán v potaz "celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance". Také Stoltenberg prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí. "Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším," dodal.

Putin také tvrdil, že Rusko zatím odolává západním sankcím a že vstoupilo do "nového cyklu hospodářského růstu" a mluvil o plánech na regionální rozvoj. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. Na letošní rok nyní fond očekává růst HDP Ruska o 0,3 procenta.

Běloruské ministerstvo obrany mezitím dnes uvedlo, že u běloruských hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků, což představuje ohrožení běloruské bezpečnosti. Kyjev běloruské tvrzení označil za zesílení agresivní a militaristické rétoriky Minsku před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu.

Duda ve Varšavě uvítal Bidena, mají jednat hlavně o bezpečnosti

Americký prezident Joe Biden dnes odpoledne dorazil do polského prezidentského paláce na jednání s polským protějškem Andrzejem Dudou. Po uvítání šéfa Bílého domu s vojenskými poctami se delegace odebraly k jednáním, která se mají týkat především otázek bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině.

Biden přijetím u Dudy oficiálně zahájil dvoudenní návštěvu Polska poté, co v pondělí neočekávaně navštívil Ukrajinu, kde se v Kyjevě mimo jiné setkal s prezidentem země napadené Ruskem Volodymyrem Zelenským. Dnes vpodvečer ve Varšavě vystoupí s projevem, v němž pravděpodobně znovu potvrdí závazek pomoci Ukrajině. Ve středu je plánováno setkání amerického prezidenta s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), jejíž součástí je také Česko.

Předtím Biden a Duda podle Przydacze mají hovořit "o bezpečnosti polského státu a spojenecké spolupráci s USA, také uvnitř NATO a o tom, co můžeme učinit pro posílení bezpečnosti východního křídla včetně Polska". "Není tajemstvím, že budeme hovořit o posílení přítomnosti NATO, a to i v oblasti infrastruktury," dodal poradce.

Spojené státy už před ruskou invazí na Ukrajinu loni 24. února navýšily počet svých vojáků v Polsku. Podle televize CBS je nyní v Polsku zhruba 11.000 vojáků. Šéf Bílého domu už loni v červnu ohlásil, že Spojené státy zřídí v Polsku nové stálé armádní velitelství v reakci na ruské hrozby.