Posilování civilní obrany v Bulharsku a příležitosti pro české firmy
08.03.2023 / 14:30 | Aktualizováno: 08.03.2023 / 14:56
Ruská agrese na Ukrajině přinutila i bulharské úřady, aby se zabývaly bezpečností země a s tím souvisejícím stavem civilní ochrany obyvatelstva. Ačkoli Bulharsku nehrozí přímé vojenské nebezpečí, úřady si uvědomují, že je třeba prověřit například stav protileteckých krytů a podobných objektů. Výsledky průzkumu ukazují na potřebu značných investic do obnovení těchto objektů a posílení vybavení civilní ochrany, což představuje potenciální příležitost pro české firmy.
Situace v oblasti civilní obrany v Bulharsku
Podle údajů Hlavního ředitelství „Požární bezpečnost a ochrana obyvatelstva“ Bulharské republiky disponuje civilní ochrana v zemi 704 objekty pro ochranu obyvatelstva, z toho protiletecké kryty tvoří 551 objekt a kryty proti radiačnímu zamoření 153 objekty. Úřady je podle výsledku průzkumu dělí na čtyři kategorie:
- první – dobrý technický stav, 31 objekt
- druhá – uspokojivý technický stav, 187 objektů
- třetí – špatný technický stav, 165 objektů
- čtvrtá – nepoužitelné, 101 objekt
Pouze lehce nad 5 % protileteckých krytů v zemi je v dobrém stavu. Z celkového počtu 551 objektů lze použít pro ukrytí obyvatel pouze 31 krytů, v nichž lidé mohou přežít 30 dní díky ventilaci, která vhání do objektu 200 tisíc m3 vzduchu za hodinu. Ochranu proti výbuchu může poskytnout 187 krytů, zbytek není vhodný. Dobrou zprávou je, že 165 těchto v současné době nevhodných objektů může být opraveno a znovu zprovozněno. 284 krytů patří Ministerstvu vnitra, 202 se nachází v soukromých rukách, většinou patří továrnám na výrobu munice apod. Zbytek je v majetku státu či nemá vyjasněné vlastnické poměry.
Kromě protileteckých krytů disponuje Bulharsko i 153 kryty na ochranu pro radiačnímu zamoření, v nichž se však nelze ukrýt před výbuchy.
Registr těchto objektů byl zkompletován díky pracovníkům Ministerstva vnitra a je přístupný online. Obsahuje seznam 292 objektů pro kolektivní ochranu (protiletecké kryty a kryty na ochranu před radiačním zamořením), které lze v případě potřeby využít.
Více než 70 % všech protileteckých a jiných úkrytů se nachází v Sofii, konkrétně 506. 112 lze najít ve školách a jejich průměrná rozloha činí cca 400 m2. 11 objektů se hodí pro poskytnutí úkrytu obyvatel na dobu 30 dní, 84 kryty jsou schopny ochránit osoby před výbuchy. Výrazně jiná je situace v druhém největším městě Plovdivu, kde byly kryty v 90. letech masově přebudovávány na restaurace a hospody. Nyní jsou často uzavřené a opuštěné a jejich vchody okupují bezdomovci. Čestnou výjimkou je jeden kryt v centru města, který je využíván jako vzdělávací středisko civilní ochrany. V pobřežní metropoli Burgasu je v použitelném stavu pouze cca 20 % krytů, které spravuje město, a nacházejí se zpravidla pod budovami škol. Dalších 14 objektů patřících státu je v ubohém stavu a nemůže plnit svou původní funkci.
Kromě uvedených objektů mohou v případě potřeby úřady pro ochranu obyvatel využít i metro – 46 km tunelů a 42 podzemních stanic, které lze pro tento účel použít a dočasně v nich ukrýt až 900 tisíc osob. Každá ze stanic je vybavena dvěma výkonnými ventilátory, metro má vlastní zdroj elektrické energie a při úplném výpadku dodávky ve městě mohou havarijní zdroje zajistit fungování až na 72 hodin.
Možnosti uplatnění českých firem v oblasti civilní ochrany
Jedním z hlavních problémů civilní ochrany je zajištění funkčnosti krytů pro obyvatelstvo. Většina objektů byla vybudována v 50. – 70. letech minulého století a jejich vybavení je většinou původem z bývalého SSSR, částečně i z místní produkce. To se týká zejména filtrů do filtroventilačních jednotek, jejichž obnova patří v současnosti mezi hlavní priority. Zde vnímáme konkrétní a zajímavou příležitost pro české dodavatele, jejichž výrobky jsou podle dostupných informací kompatibilní s ruskými, nicméně tyto dodávky jsou nyní znemožněny díky sankčnímu režimu. Nejen filtry, ale i dodávky dalšího vybavení pro kryty představují potenciál pro uplatnění českých firem.
Z jednání se zástupci sektoru civilní ochrany vyplynuly i další potřeby, které by mohly české firmy uspokojit svými výrobky a službami:
- čerpadla pro odčerpávání vody při povodních
- nouzové stany
- rychle a snadno rozložitelná lůžka až pro 2 000 osob
Samozřejmě nejsou vyloučena ani jiná inovativní řešení, která české firmy nabízejí v této oblasti.
Zpracoval: Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance
Zařazeno | st 08.03.2023 14:03:00 |
---|---|
Zdroj | MZv ČR Sofia |
Originál | mzv.cz/sofia/cz/obchod_a_ekonomika/udalosti/posilovani_civilni_obrany_v_bulharsku_a.html |