Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi: EU se má stát základnou pro výrobu čistých technologií a „zelená“ pracovní místa

Komise dnes navrhla akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi s cílem rozšířit výrobu čistých technologií v EU a zajistit, aby Unie byla dobře vybavena pro přechod na čistou energii. Tuto iniciativu oznámila předsedkyně von der Leyenová jako součást průmyslového plánu Zelené dohody.

Akt přispěje k posílení odolnosti a konkurenceschopnosti výroby technologií s nulovými čistými emisemi a ke zvýšení bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému v EU. Zlepší také podmínky pro vytváření projektů s nulovými čistými emisemi v Evropě a přiláká investice. Cílem je dosáhnout do roku 2030 celkové strategické kapacity pro výrobu minimálně 40 % potřebných technologií s nulovými čistými emisemi v Unii, nebo se alespoň tomuto cíli přiblížit. Urychlí se tím pokrok při plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 i přechod ke klimatické neutralitě. Zároveň se posílí konkurenceschopnost průmyslu EU, vytvoří se kvalitní pracovní místa a podpoří úsilí EU o dosažení energetické nezávislosti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Potřebujeme regulační prostředí, které nám umožní urychlit přechod na čistou energii. Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi právě takové prostředí vytvoří, protože nastaví nejlepší podmínky pro odvětví klíčová k tomu, abychom do roku 2050 dosáhli nulových čistých emisí. Jedná se o technologie, jako jsou větrné turbíny, tepelná čerpadla, solární panely, vodík z obnovitelných zdrojů nebo ukládání oxidu uhličitého. Poptávka v Evropě i na celém světě roste a my teď pracujeme na tom, abychom více této poptávky dokázali uspokojit evropskou nabídkou.“

Spolu s návrhem evropského aktu o kritických surovinách a reformou uspořádání trhu s elektřinou se v aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi vytváří jasný evropský rámec pro snížení závislosti EU na vysoce koncentrovaném dovozu. Na základě zkušeností z pandemie covidu-19 a z energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu to pomůže zvýšit odolnost evropských dodavatelských řetězců čisté energie.

Navrhovaný právní předpis (nařízení) se zaměřuje na technologie, které významně přispějí ke snižování emisí uhlíku. Patří mezi ně solární fotovoltaická a solární tepelná energie, větrná energie na pevnině a obnovitelné zdroje energie na moři, baterie a ukládání energie, tepelná čerpadla a geotermální energie, elektrolyzéry a palivové články, bioplyn/biomethan, zachycování, využívání a ukládání uhlíku, technologie sítí, udržitelné technologie alternativních paliv, pokročilé technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu, malé modulární reaktory a související paliva nejvyšší třídy.Zvláštní podpora je určena na strategické technologie s nulovými čistými emisemi uvedené v příloze nařízení, pro něž platí pravidlo minimálně 40 % domácí výroby.

Hlavní opatření na podporu investic do výroby technologií s nulovými čistými emisemi

Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi je založen na těchto pilířích:

Nastavení příznivých podmínek: akt zlepší podmínky pro investování do technologií s nulovými čistými emisemi – zvýší informovanost, sníží administrativní zátěž spojenou s vytvářením projektů a zjednoduší postupy udělování povolení. V aktu se dále navrhuje upřednostnit strategické projekty s nulovými čistými emisemi, které jsou považovány za zásadní pro posílení odolnosti a konkurenceschopnosti průmyslu EU, včetně bezpečných úložišť pro zachycené emise CO₂. Tyto projekty mohou získat povolení v kratší lhůtě a využít zjednodušených postupů.
Rychlejší ukládání CO₂: akt stanoví unijní cíl dosáhnout do roku 2030 roční vtláčecí kapacity 50 milionů tun ve strategických úložištích CO₂ v EU. K jeho splnění mají poměrným dílem přispět i výrobci ropy a zemního plynu v EU. Odstraní se tím hlavní překážka pro rozvoj zachycování a ukládání CO₂ jako ekonomicky životaschopného řešení otázky klimatu, zejména v energeticky náročných odvětvích, kde je obtížné emise uhlíku snížit.
Usnadnění přístupu na trhy: ke zlepšení diverzifikace dodávek technologií s nulovými čistými emisemi se v aktu vyžaduje, aby orgány veřejné správy u těchto technologií zohlednily při zadávání veřejných zakázek či při aukcích kritéria udržitelnosti a odolnosti.
Zvyšování kvalifikace: v aktu se zavádějí nová opatření k zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro výrobu technologií s nulovými čistými emisemi v EU. Příkladem je zřízení akademií průmyslu s nulovými čistými emisemi s podporou a pod dohledem platformy pro Evropu s nulovými čistými emisemi. Tato opatření přispějí k vytvoření kvalitních pracovních míst v těchto klíčových odvětvích.
Podpora inovací: akt umožňuje členským státům vytvořit experimentální regulační režimy pro testování inovativních technologií s nulovými čistými emisemi a pro podporu inovací za pružných regulačních podmínek.
Platforma pro Evropu s nulovými čistými emisemi (Net-Zero Europe Platform) pomůže Komisi a členským státům koordinovat opatření a vyměňovat si informace, a to i prostřednictvím průmyslových partnerství zaměřených na nulové čisté emise. Komise a členské státy budou rovněž spolupracovat na zajištění dostupnosti údajů pro sledování pokroku při plnění cílů, jež jsou v aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi stanoveny.Platforma podnítí investice tím, že určí finanční potřeby, překážky a osvědčené postupy pro projekty v celé EU. Napomůže rovněž rozvíjení kontaktů mezi evropskými odvětvími s nulovými čistými emisemi, zejména s využitím stávajících průmyslových aliancí.

Se záměrem intenzivněji podpořit zavádění vodíku z obnovitelných zdrojů v rámci EU i jeho dovoz od mezinárodních partnerů dnes Komise rovněž předkládá svou představu koncepce a funkcí Evropské vodíkové banky. Vysílá tím jasný signál, že Evropa je pro výrobu vodíku správným místem.

Jak bylo oznámeno v průmyslovém plánu Zelené dohody, první pilotní aukce na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, které budou subvencovány z Inovačního fondu, se uskuteční na podzim 2023. Vybrané projekty získají dotaci ve formě pevné prémie za každý kilogram vodíku, který bude vyroben po dobu nejvýše deseti let provozu. Tím se zlepší bankovní financovatelnost projektů a sníží celkové kapitálové náklady. Výrobu vodíku v Evropě také usnadní fakt, že aukční platforma EU může nabídnout členským státům „aukce jako službu“. Komise dále zkoumá, jak dát Evropské vodíkové bance mezinárodní rozměr, aby byl stimulován dovoz vodíku z obnovitelných zdrojů. Všechny prvky vodíkové banky by měly být funkční do konce tohoto roku.

Další kroky

Navrhované nařízení musí před jeho přijetím a vstupem v platnost nyní projednat a schválit Evropský parlament a Rada Evropské unie.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu, kterou Komise představila 11. prosince 2019, stanoví cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Závazek EU dosáhnout klimatické neutrality a průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 dostaly právně závaznou podobu prostřednictvím evropského právního rámce pro klima.

Legislativní balíček k realizaci Zelené dohody pro Evropu obsahuje plán pro zdárné nasměrování evropského hospodářství ke splnění cílů v oblasti klimatu, přičemž plán REPowerEU urychluje odklon od dovážených ruských fosilních paliv. Spolu s Akčním plánem pro oběhové hospodářství se tak vytváří rámec pro transformaci průmyslu EU nezbytnou pro věk s nulovými čistými emisemi.

Průmyslový plán Zelené dohody byl předložen 1. února s cílem podpořit průmysl s nulovými čistými emisemi a zajistit včasné splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Plán stanoví, jak posílit konkurenční výhodu EU prostřednictvím investic do čistých technologií a pokračovat v čele úsilí o dosažení klimatické neutrality. Je reakcí na výzvu Evropské rady, aby Komise předložila návrhy na mobilizaci všech příslušných vnitrostátních a unijních nástrojů a zlepšení rámcových podmínek pro investice s cílem zabezpečit odolnost a konkurenceschopnost EU. Cílem prvního pilíře plánu je vytvořit předvídatelné a zjednodušené regulační prostředí pro průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi. Komise proto vedle aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi předkládá evropský akt o kritických surovinách, aby byl zajištěn udržitelný a konkurenceschopný hodnotový řetězec kritických surovin v Evropě, a navrhuje reformu uspořádání trhu s elektřinou, jež spotřebitelům umožní těžit z nízkých výrobních nákladů na obnovitelné zdroje energie.