Agentura Fitch zlepšila rating Severní Makedonie

Přehodnocení ratingu Republiky Severní Makedonie na BB+ se stabilním výhledem provedla agentura Fitch z několika důvodů. Předně jde o prokázání schopnosti odolat externím šokům, tedy jak COVIDové krizi, která mimo jiné vedla ke zpřetrhání globálních dodavatelských řetězců, tak válce na Ukrajině, která způsobila mimo jiné krizi energetickou. Tu zvládla země i díky tomu, že stále většinu energie vyrábí z uhlí, které z asi 2/3 těží na vlastním území, především v dole u Bitoly.

Jeden z důvodů zvládnutí krize a z toho vyplývající makroekonomická stabilita byla dána i dlouhodobou fixací makedonského denáru na euro. Díky vysokým cenám energií se zdražily mimo jiné i dovozy, které způsobily nejvyšší deficit platební bilance za posledních 12let (6,2 % HDP v roce 2022). Tento negativní efekt však částečně kompenzovaly vyšší přímé zahraniční investice a nové zdroje externího financování dluhů země. Obsluha dluhu se zjednodušila, jelikož tlaky na včasné splácení se snížily. Země Západu si totiž v kontextu války na Ukrajině uvědomují geopolitickou strategickou důležitost Balkánu, tedy i Severní Makedonie a rozhodně nestojí o situaci, kdy by země kvůli problémům se splácením dluhů místo na Západ začala směřovat geopoliticky na východ.

Důvodem pro zlepšení ratingu je také postupné snižování ročních nárůstů deficitu. Zatímco v roce 2021 to bylo 5.4 % ročního HDP. Tak v roce 2022 to bylo už jen 4,5 % HDP. Deficit se snižuje i díky dvojciferné inflaci a velmi solidního trhu práce. Stejně tak vláda omezila státní výdaje na boj s vysokými cenami energií. Odhady agentury Fitch z hlediska ročního zadlužení jsou 3,9 % ročního HDP pro tento rok a 3,2 % ročního HDP pro rok 2024 díky nadále se snižující podpoře pro boj s vysokými cenami energií, daňovými úpravám a po krizích postupně rostoucí ekonomice.

Část nadměrných zisků má být v těchto letech použitá na stavbu dálnic v rámci balkánského koridoru 8 a 10, což krátkodobě může být riziko, ale dlouhodobě jde rozhodně o smysluplnou investici do dopravní infrastruktury, která se pravděpodobně vrátí dalším zvýšením přímých zahraničních investic.

Samozřejmě jednou z klíčových událostí pro zvýšené přímé zahraniční investice a nižší zadlužení je, zda země přijme dodatek k ústavě o bulharské menšině, na základě kterého si definitivně otevře dveře k přístupovým rozhovorům do EU, či nikoliv.

Důležité pro stabilní výhled byl pro agenturu i fakt, že bankovní sektor zůstává stabilní a ani poslední nervozita ze selhání Credit Suisse či dvou amerických bank na něj neměli žádný vliv.

Pro české firmy to znamená, že pokud se trend nezmění, tak bude pro investice či export do Severní Makedonie do budoucna jednodušší získat financování, a to ještě navíc za lepších podmínek.

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Skopji