Konference Hodnocení kvality VŠ se týkala role RVH, kvality výuky i distančního vzdělávání

Konference, která se uskutečnila v Univerzitním centru v Telči 25. a 26. května, se zaměřila na zkušenosti s fungováním institucionální akreditace a systému schvalování studijních programů z pohledu jednotlivých aktérů systému zajišťování kvality. Pozvaní řečníci diskutovali o roli a zapojení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ), rad pro vnitřní hodnocení, garantů studijních programů a studujících. Prostor byl věnován také možnostem IT podpory vnitřních systémů zajišťování kvality a nechyběl ani výhled do budoucnosti v kontextu institucionální akreditace. V rámci programu vystoupila řada předních osobností z českých a slovenských vysokých škol i veřejné správy.

i

Role rad pro vnitřní hodnocení

Je zajímavé vidět posun za posledních pět nebo šest let, kam se úvahy ohledně rolí rad pro vnitřní hodnocení a rozdrobenosti studijních oborů dostaly. Těmto tématům i podpoře studia se budeme věnovat i tentokrát, řekl v úvodu při zahájení konference prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity Michal Bulant. Následná diskuse se věnovala právě roli rad pro vnitřní hodnocení v kontextu vnitřního systému zajišťování kvality na vysokých školách a vyhodnotila rady jako jeden z klíčových orgánů českých vysokých škol, neboť plní úkoly jim svěřené vysokoškolským zákonem a vnitřními předpisy a také významně přispívají k celkovému rozvoji kultury kvality.

Diskusi spolu vedli členové rad pro vnitřní hodnocení různých vysokých škol, konkrétně rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký, místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic, prorektor pro vnitřní hodnocení Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáš Machula, rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná a místopředseda Rady pro vnitřní hodnocení Českého vysokého učení technického v Praze Petr Hájek. Diskusi moderoval Petr Černikovský z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Z debaty vyplynulo, že systémy zajišťování kvality napříč vysokými školami se postupně sbližují, i když si konkrétní instituce stále udržují svá specifika. Liší se například mírou a způsobem zapojení externích členů či posuzovatelů.

Externisté hrají důležitou roli ve všech procesech, které v rámci RVH řešíme, ať už jde o vznik nového programu nebo psaní oponentských posudků. Jsou součástí hodnoticí schůzky a jejich role je klíčová, na což my velmi dbáme, uvedl Ladislav Rabušic. Probírala se také proměna agendy rad pro vnitřní hodnocení spojená s ukončením hlavní vlny akreditací po novele vysokoškolského zákona. Rozdíl mezi RVH a akreditačními komisemi vidí Rabušic v tom, že na projednávání studijních programů a hodnocení jejich kvality mají rady mnohem více času. Velký posun v rychlosti a svižnosti při posuzování akreditací potvrdila i Ingeborg Radok Žádná. Jsme to my, kdo spis tvoříme, a také se nad ním zamýšlíme, doplnila. Pokud jde o vnímání role rad pro vnitřní hodnocení ze strany samotných škol, účastníci diskuse se shodli, že je v této oblasti stále prostor pro zlepšení.

Velký přínos vidím v tom, že lidé na univerzitě si začínají uvědomovat, že otázka budoucnosti univerzity a kvality je záležitostí společnou. Kolegové zjišťují, co se děje na jiných fakultách a zajímá je i kvalita kolegů z jiné fakulty. Přichází na to, že se jich také týká, protože jde o univerzitu, a nikoliv o fakultu, protože každý z nás by měl mít primární loajalitu k univerzitě, zmínil Tomáš Machula.

Role studujících při zajišťování kvality

Další panelová diskuse se soustředila na role studujících ve vnitřním systému zajišťování kvality a formou sdílení zkušeností poskytla náhled konkrétních studujících na jejich zapojení do vnitřních systémů zajišťování kvality na čtyřech českých vysokých školách Univerzitu Karlovu zastupoval Michal Říha, České vysoké učení technické Michal Farník a VUT v Brně Anna Kruljacová. O zkušenosti ze slovenského vysokého školství debatu obohatil zástupce Slovenskej akreditačnej agentúry pre vysoké školstvo Bálint Lovász. Z diskusí vyplynulo, že studující mají na univerzitách významnou roli v procesech zajišťování kvality a jsou zastoupeni v mnoha univerzitních orgánech, a to jako rovnoprávní členové a členky.

Studující však upozornili i na mnohdy neexistující reakce na podněty a zpětnou vazbu studentů a studentek ze strany vyučujících či další limity role studujících. Na stáži ve Velké Británii měli studenti možnost vyjádřit se ke konkrétnímu předmětu. Zmínili plusy i minusy výuky a vyučující dostal prostor na ně reagovat. Vše vědělo vedení programu i vedení univerzit. Bavili jsme se jako rovnocenní partneři a navzájem vnímali kritiku. Pokud se objevily výtky ze strany studentů a byly oprávněné i doložitelné, dostal vyučující půl roku na to, aby výuku zlepšil, okomentovala svou zkušenost ze zahraničí Anna Kruljacová.

Systémová motivace akademických pracovníků

Poslední blok čtvrtečního odpoledne se zaměřil na systémovou motivaci akademických pracovníků pro pedagogický rozvoj a kvalitu. Navázal tak na téma představené na letošní březnové konferenci v Ostravě. Pozvaní řečníci se zabývali otázkou, jaké existují na vysokých školách motivátory či pobídky pro to, aby akademici a akademičky věnovali čas a energii rozvoji svých pedagogických kompetencí a rozvoji kvality své výuky. Diskusi zahájili Robert Plaga a Tomáš Fliegl z vedení Rady NAÚ.

i

Jedním z klíčových bodů debaty byla otázka standardů kvalitní výuky na vysoké škole a stanovení minimálních požadavků kvalitní pedagogické práce. Z hlediska NAÚ je podstatné, aby vysoká škola disponovala prakticky využívanými nástroji, které pomohou sledovat a systematicky zvyšovat kvalitu výuky. Nebude univerzální řešení, které zavedou všechny školy. To by bylo špatně. Cílem je nastavit systém tak, aby v různorodých prostředích vysokých škol fungoval a aby se NAÚ při institucionálních reakreditacích podíval, zda je zvolený systém funkční. Zjistíme, jaká byla opatření a zda byla účelná, uvedl Robert Plaga. Dále doplnil, že je důležité, aby NAÚ viděl, že škola má systém a nástroje, které umí používat, aby kontinuálně sledovala kvalitu výuky a snažila se ji zlepšovat.

Distanční způsoby vzdělávání

Páteční program otevřela panelová diskuse spojená s představením výstupů centralizovaného rozvojového projektu, do něhož se v rámci tématu nastavení standardů distančního způsobu výuky zapojilo 24 veřejných vysokých škol. Debatu společně vedli zástupci pěti českých vysokých škol a NAÚ, konkrétně Lucie Rohlíková (Západočeská univerzita v Plzni), Lubomír Beníček (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně), Lenka Kauerová (VŠB Technická univerzita Ostrava), Dušan Chlapek (Vysoká škola ekonomická v Praze), Jakub Homolka (Univerzita Karlova) a místopředseda Rady NAÚ Tomáš Fliegl.

Z projektu vyplynulo, že prvky, které se osvědčily, chceme do výuky aplikovat s tím, aby byly legální a zároveň byla zaručena i kvalita vzdělávací činnosti, připomněl hlavní kontext projektu Jakub Homolka. V roce 2022 došlo k definici terminologie i standardů a soustředili jsme se na návrh jejich implementace, dodal. Rovněž zaznělo, že integraci distančních prvků studia je potřeba řešit již během akreditačního procesu. Zúčastnění také upozornili na neexistenci metodických materiálů pro přípravu distančních studijních opor, jejichž nedostatečná kvalita je z hlediska NAÚ klíčovým problémem.

Prvky distanční výuky jsou pro studující přínosné a staly se nedílnou součástí také prezenčních forem studia. V žádném případě však nemají nahrazovat kontaktní způsob výuky v prezenčním studiu, vyhodnotil Tomáš Fliegl s tím, že se dají jednotlivé případy dobře definovat v metodice NAÚ s ošetřením pro vysoké školy, hodnotitele i členy rady NAÚ. Metodika by zároveň měla definovat i odůvodněné případy, kdy distanční prvky do prezenčních studijních programů integrovat, upřesnil Fliegl, který přislíbil návrh metodiky do konce roku. Distanční studijní programy jsou vnímány jako atraktivní pro uchazeče, jimž z různých důvodů nevyhovuje prezenční ani kombinovaná forma studia, a také v celoživotním vzdělávání. Na vysokých školách v zahraničí je distanční vzdělávání využíváno ve výrazně vyšší míře než u nás, nicméně většina ze zúčastněných škol preferuje výuku prezenční či kombinovanou před programem v distanční formě studia.

IT podpora vnitřního systému zajišťování kvality

Tématem posledního bloku konference byla IT podpora vnitřního systému zajišťování kvality. Panel moderoval Vít Zouhar (Univerzita Palackého v Olomouci). Řečníci představili vybrané příklady dobré praxe ve využívání aplikací IT ve vysokoškolském prostředí. Zabývali se konkrétními systémy pro hodnocení a tvorbu studijních programů a dalšími nástroji zajišťování a hodnocení kvality.

i

Michal Bulant představil aplikaci Garant Informačního systému Masarykovy univerzity, která je komplexním nástrojem pro správu studijních programů. Hovořil též o aplikacích datového úložiště. V přehledné podobě poskytují potřebné údaje o studijních programech Radě pro vnitřní hodnocení a dalším orgánům univerzity, vysvětlil Michal Bulant. Výhody aplikace pro hodnocení akademických pracovníků na Univerzitě Palackého v Olomouci přiblížila Hana Marešová. Jde o komplexní hodnoticí aplikaci, která sleduje klíčová data jak k výkonu akademických pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje, tak i v oblasti výuky a vzdělávání, uvedla. Daniela Jobertová, která se věnovala personálnímu zabezpečení studijních programů AMU, představila aplikaci využívající PowerBI, jež poskytuje radě pro vnitřní hodnocení údaje k vyučujícím v programu. Ondřej Prusek z Univerzity Pardubice shrnul funkce informačního systému UPCE, které usnadňují sběr a analýzu dat sloužících jako podklad pro správu kvality výuky. Milan Večerka hovořil o IT aplikacích, které jsou na Univerzitě Palackého využívány na podporu procesů managementu studijních programů. Diskutující se shodli, že představené aplikace významně usnadňují administrativní část kontroly a hodnocení kvality výuky. V debatě se dotkli i možností využívání umělé inteligence při hodnocení kvality vysokoškolské výuky.

Jednotlivé prezentace a záznam celé konference jsou k dispozici na webu akce.