Nejznámější akciový index a vyvrácení diverzifikačního mýtu

Nedávná série výrazných posílení technologických akcií zvýšila jejich koncentraci v indexu S&P 500, kde se váha určuje podle tržní kapitalizace. Tím však investice do indexů, jako je S&P 500, ztrácejí výhodu diverzifikace, protože jsou vystaveny riziku zvýšení úrokových sazeb. Aktivní strategie diverzifikace napříč různými třídami aktiv, odvětvími a zeměpisnými lokalitami je tak nyní ještě důležitější než dřív.

Indexové fondy si investoři často vybírají kvůli diverzifikaci expozice. Oproti investování do malého počtu akcií má tato strategie nepochybně své přednosti. V poslední době však dochází ke změnám, které v těchto indexech zvyšují koncentraci jednoho typu akcií.

Příkladem indexu, který se v poslední době příliš soustředí na růstové firmy s velkým kapitálem, je i S&P 500. Tento index je v současnosti příliš zranitelný vůči případnému růstu úrokových sazeb a ve skutečnosti nenabízí téměř žádnou diverzifikaci.

To je důležité si uvědomit hned z několika níže uvedených důvodů.

Soustředění se na jedno téma může zastírat hlubší tržní trendy

Nedávný růst zájmu o umělou inteligenci (AI) přinesl technologickým megakorporacím značné zisky. Dnes činí podíl 10 nejvýše umístěných firem na indexu S&P 500 zhruba 35 %, zatímco i v době dot-com bubliny to bylo pouhých 25 %. Možná by to nebyl takový problém, kdyby spolu tyto firmy příliš nekorelovaly, ale 8 z 10 tvoří technologické společnosti, takže jsou jejich vzájemné korelace vysoké a všechny jsou citlivé na fluktuaci úrokových sazeb.

Teď se zamysleme nad možností, že americké úrokové sazby zůstanou zvýšené. To by znamenalo, že mohou být nejen technologické, ale i další růstové akcie zranitelné. Vysoká koncentrace takových akcií v indexu S&P 500 znamená, že je i on do značné míry ohrožený inflačním nebo úrokovým šokem, na rozdíl od „skutečně“ diverzifikovaného portfolia.

Co nás čeká, až bublina praskne?

Za růstem hodnoty těchto špiček akciového trhu stojí nedávná vlna zájmu o AI. Ta vedla k čím dál vyššímu zhodnocení akcií klíčových firem, jako jsou Nvidia, Microsoft, nebo například Alphabet. Pět nejúspěšnějších firem z fondu SPY ETF, který vychází z indexu S&P 500, tedy Apple, Microsoft, Amazon, Nvidia a Alphabet, se teď obchoduje s forwardovým poměrem P/E 45x, který zároveň vytáhl celkové ohodnocení indexu na 20x. Jejich posílení tak vypadá poměrně nestabilně, protože se neopírá o strukturální růst, ani o růst výnosů.

Kdyby začali být investoři ohledně výnosů, případně hospodářské recese opatrnější, mohla by se některá z takto nadsazených ohodnocení začít propadat, protože bude zvýšené ceny akcií těžké obhájit. A kdyby se ukázalo, že byla všechna ta očekávání od AI jenom bublinou, mohou se jejich hodnoty propadnout stejně rychle, jako se vystřelily nahoru, a možná rychleji.

Jak vypadá „skutečná“ diverzifikace?

Diverzifikace portfolií v pravém smyslu slova dosáhneme rozprostřením investic mezi různé třídy aktiv, různá odvětví a různé zeměpisné oblasti. Akciový index sám o sobě nikdy nezajišťoval diverzifikaci napříč různými třídami aktiv a jen málokdy napříč geografickými oblastmi. Ovšem člověk, který investuje do indexu S&P 500, by očekával alespoň diverzifikaci napříč odvětvími, což už dnes také neplatí.

Investoři mohou zvážit například využití indexu S&P 500 EW (Equal Weighted), který je tvořen stejnými 500 největšími firmami registrovanými na americké burze jako S&P 500. Ovšem zatímco klasický S&P 500 (MW) počítá váhu podle tržní kapitalizace, zde má každá složka váhu právě 0,2 % portfolia. A tak má EW index v dobách, kdy je koncentrace vysoká a postupně upadá, lepší výsledky než MW S&P 500. Když je koncentrace nízká a rostoucí, vede si naopak hůř.

Ještě lépe pak může rizika koncentrace ošetřit aktivní strategie. To znamená diverzifikovat expozici vůči firmám s velkým kapitálem přidáním indexu, nebo alespoň několika titulů s malou kapitalizací a expozici vůči růstu diverzifikovat pomocí hodnotových nebo cyklických akcií. Vzhledem k riziku hospodářského zpomalení však musí být investoři u cyklických akcií a firem s malou kapitalizací vybíraví. Ovšem i zeměpisná restrukturalizace portfolia tak, aby zahrnovalo Evropu, Japonsko a rozvojové trhy, může vzhledem k jejich nízkému ohodnocení ve srovnání s USA přinést střednědobý prospěch.

Zdroj: Saxo Bank

Související témata