Legislativní programy EK zvyšují administrativní zátěž

Příliš ambiciózní legislativní programy EK zvyšují administrativní zátěž podniků, vyplývá ze zprávy Komise pro kontrolu regulace. Byznys očekává v září seznam požadavků na reporting, které budou přehodnoceny a kritéria výběrů.

Dne 28 června proběhla diskuze evropského byznysu s panem Michaelem Wimmerem, ředitelem pro strategii, lepší regulaci a správu a řízení společností, generální sekretariát Evropské komise na téma, jak konkrétně hodná Komise dostát svému závazku snížit požadavky na reporting o 25%.

V březnu 2023, po projevu předsedkyně Komise von der Leyenové na plenárním zasedání Evropského parlamentu, Evropská komise slíbila ve své dlouhodobé strategii konkurenceschopnosti EU přijít na podzim 2023 s prvními návrhy jak „racionalizovat a zjednodušit požadavky na reporting podniků a administrativu pro každou ze tří tematických oblasti (zelenou, digitální a ekonomickou) s cílem snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv o 25 %."

Pan Wimmer potvrdil, že Komise předloží:

1) V září 2023 návrh týkající se oznamovací povinnosti a požadavků s tím spojených

2) V říjnu 2023 zahájí mapování nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěž s tím spojenou.

Kromě toho Komise oznámila, že svůj nadcházející pracovní program na rok 2024 využije k řešení zjednodušení a dalšího snižování zátěže legislativních požadavků EU, kterým společnosti čelí.

Generální sekretariát v současné době shromažďuje informace o snížení požadavků na podávání zpráv od všech různých generálních ředitelství, zkoumá široké spektrum politických řešení, včetně odstranění nebo zjednodušení právních povinností stanovených v právu EU, snížení zátěže podávání zpráv prostřednictvím snížení četnosti, omezený rozsah, pokud jde o společnosti, na které se vztahuje, a snížené požadavky na podstatu, odložení lhůt pro podávání zpráv a také standardizace ustanovení o podávání zpráv v právních aktech.

V rámci GŘ GROW ustavené Průmyslové fórum představuje hlavní kanál pro sběr nápadů a konkrétních doporučení. V minulých týdnech pracovní skupina Fóra identifikovala nejobtížnější a nejnaléhavější změny ke snížení a/nebo zefektivnění oznamovacích povinností, kterým společnosti čelí při přeshraničních činnostech na jednotném trhu. Přezkum se zaměřil jak na horizontální a odvětvové právní předpisy, tak na stávající a připravované právní předpisy EU. Po dvou zasedáních pracovní skupiny, která se konala v průběhu května, GŘ GROW předložilo své návrhy generálnímu sekretariátu dne 12. června.

Související iniciativy:

Zpráva Komise pro kontrolu regulace (Regulatory Scrutiny Board - RBC)Annual Report 2022 ze 16. května 2023.

Pokud jde o statistiky, zpráva potvrdila nárůst pracovních postupů vyplývajících z ambiciózního legislativního programu předsedkyně Komise v roce 2022, přičemž bylo zkontrolováno 70 posouzení dopadů ve srovnání s 83 v roce 2021 (+8 hlavních hodnocení). Argumentovala také tím, že míra negativních stanovisek k prvním předložením posouzení dopadů se nepatrně zlepšila a dosáhla 34 % ve srovnání s 37 % v roce 2021. Procento negativních stanovisek k prvním předložením je druhé nejnižší od ustavení rady.

Vynechání určitých dopadů v analýze, nedostatek nebo spoléhání se na jednotlivé zdroje důkazů, nevyvážené zahrnutí zpětné vazby zúčastněných stran, nedostatečná hloubka a přísnost analýzy dopadu a také nedostatečné uznání nejistot byly uvedeny jako nejtrvalejší důvody nízké kvality IA. To by často vedlo ke slabé definici problému (důvodu zásahu), chybějícím alternativním možnostem a problémům s proporcionalitou. RSB zdůraznila, že nebylo možné pozorovat žádné významné zlepšení, pokud jde o definici možností, což tvůrcům politik odebírá alternativy k podporovanému legislativnímu zásahu. Pozitivní je, že RSB uvedl, že prezentace, cíle, subsidiarita a aspekty přidané hodnoty EU zůstaly nejlepšími částmi ve zkoumaných posouzeních dopadů.

Analýza problémů konkurenceschopnosti byla druhou nejčastěji hodnocenou kategorií dopadů v předložených návrzích hodnocení dopadů, ale zároveň patřila mezi nejčastější doporučení RSB ke zlepšení. Taková doporučení často souvisela s inovacemi, pracovními místy a dovednostmi, investicemi nebo jednotným trhem. Často by se zvláštní pozornost věnovala konkurenceschopnosti malých a středních podniků a správné aplikaci testu malých a středních podniků.

Zpráva věnovala zvláštní pozornost novým aspektům v hodnocení dopadů, jako je slučitelnost s cíli udržitelného rozvoje (SDGs), „neškodit“ (do no harm) a zásady 1in-1out. Analýza na principu „standardně digitální“ (standard by default) byla zaznamenána jako nejlepší. 1in-1out a „kontrola konzistence klimatu“(climate consistency check) ve většině případů nebyly dostatečně zohledněny. Dostatečná kvantifikace nákladů na přístup 1in-1out při prvním předložení byla nejobtížnějším aspektem z nových požadavků na lepší regulaci.

Co se týče budoucího výhledu, zpráva RSB zdůraznila nový závazek Komise provádět kontrolu konkurenceschopnosti (competitiveness check) a naplnit mandát RSB udělený předsedkyní Von der Leyenovou v souladu s obnoveným zaměřením Komise na konkurenceschopnost

Hodnocení dopadů

Výroční zpráva Rady o posouzení dopadů přinesla zajímavá zjištění:

• Během sledovaného období bylo z 98 legislativních návrhů předložených Komisí Radě 61 doplněno posouzením dopadů, z nichž 49 bylo zahrnuto do pracovního programu Komise.
• 31 posouzení dopadů bylo projednáno na zasedáních pracovních skupin Rady, v případě 21 byl použit „kontrolní seznam“ Rady pro posouzení dopadů.
• Během vykazovaného období bylo zveřejněno 598 aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření (544 prováděcích aktů, 54 aktů v přenesené pravomoci), ke 3 bylo připojeno posouzení dopadů.
• Rada bere na vědomí, že 61 návrhů (= 62 % všech legislativních návrhů) a 3 prováděcí opatření (= 0,5 % všech přenesených/prováděcích opatření) doprovázelo posouzení dopadů. Přesto podíl legislativních návrhů s posouzením dopadů dosáhl nejvyšší úrovně.
• Z 37 legislativních návrhů bez doprovodného posouzení dopadů pouze 2 případy vyvolaly formální obavy členských států ohledně absence posouzení dopadů.
• Nebyly hlášeny žádné případy žádostí členských států nebo pracovní skupiny Rady jako takové o provedení posouzení dopadů Rady na zásadní změnu Rady.
• Jsou uvedeny některé zajímavé příklady toho, jak pracovní skupiny Rady řešily posouzení dopadů ze strany Komise (nebo jejich nepřítomnosti), například nástroj pro stav nouze na jednotném trhu (SMEI), NetZeroIndustry, návrhy na zákaz nucené práce(forced labour).

https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10082-2023-INIT/en/pdf

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související témata