Firmy jsou se staršími zaměstnanci spokojené. K jejich většímu zapojení do pracovního procesu by pomohly atraktivnější zkrácené úvazky

Zhruba tři čtvrtiny tuzemských firem zaměstnávají lidi v důchodovém věku. V případě osob v předdůchodovém věku starších 55 let je to dokonce 93,3 % podniků. Firmy oceňují zejména pracovní zkušenosti a nižší fluktuaci těchto zaměstnanců. K většímu zapojení starších lidí do pracovního procesu by měl stát podle podnikatelů zatraktivnit částečné pracovní úvazky a dohody. Ukázalo to šetření Hospodářské komory mezi firmami napříč velikostmi a regiony.

Pracovní nasazení a výsledky seniorů ve srovnání s mladšími zaměstnanci

Podle zaměstnavatelů senioři vykazují pracovní nasazení a výsledky srovnatelné s mladšími pracovníky. Myslí si to 42 % respondentů. Dle 17 % zaměstnavatelů senioři vykazují dokonce lepší pracovní nasazení i výsledky než jejich mladší kolegové. Nižší pracovní výkonnost u seniorů pozoruje jen 7 % oslovených podnikatelů.

„Pro výraznou většinu firem senioři a lidé v předdůchodovém věku představují významnou součást jejich pracovních týmů. Starší zaměstnanci přinášejí do firem dlouholetou pracovní zkušenost, dobré pracovní návyky i nadhled, které mohou předávat ostatním kolegům, a tím zlepšovat výkonnost firmy,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

Faktory, které by přispěly k většímu zaměstnávání seniorů

Nejlepší způsob, kterým lze podpořit zaměstnávání seniorů, bezmála dvě třetiny firem vidí ve větší podpoře státu pro zkrácené úvazky (zejména nižší odvodovou zátěž). Podobný počet zaměstnavatelů, 61,4 %, také uvedlo, že k zaměstnávání seniorů by napomohlo zachování stávajících legislativních pravidel pracovních dohod, které jsou firmami ve velké míře využívány právě při zaměstnávání seniorů, lidí na rodičovské dovolené a studentů.

„K rozšířenějšímu zaměstnávání seniorů by pomohlo, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a zatěžující zaměstnavatele,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Za klíčové považujeme dvě změny: navýšení limitu jednodušších dohod alespoň na 15 000 Kč a výrazné osekání navržené byrokracie okolo zaměstnávání lidí na dohody,“ zdůrazňuje.

Osoby starší 55 let i lidi v důchodovém věku z pohledu firem znevýhodňuje v pracovním uplatnění hlavně slabší digitální gramotnost a menší jazyková vybavenost. I proto by podnikatelé uvítali širší nabídku a větší finanční podporu státu u rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů. „Tato investice se státu několikanásobně vrátí tím, že lidé budou pracovat déle a za vyšší mzdy, navíc digitální gramotnost je dnes důležitá i mimo zaměstnání a mnoho starších lidí na horší digitální gramotnost bohužel doplácí,“ připomíná Tomáš Prouza.

„Zatraktivnění zaměstnávání seniorů s sebou v neposlední řadě přinese i prodloužení doby, kdy jsou fyzicky a psychicky aktivní a zapojení do pracovní komunity. V souvislosti se stárnutím populace tak má prodloužení doby, kdy mohou být senioři zaměstnáváni, potenciál snížit náklady sociálního i zdravotního systému státu,“ uzavírá Jana Havrdová.

U osob v předdůchodovém věku se také zhruba třetina firem obává jejich odchodu do předčasné penze. Rychlé nahrazení tohoto zaměstnance je pro ně kvůli napjatému trhu práce velmi složité.